Dopisy na konec světa

by - srpna 25, 2019

Zbývají tři směny v práci, týden do konce srpna a měsíc a kousek do nástupu na univerzitu. Fíha. O svém srpnu a "zážitcích", které mě potkaly mimo práci (protože o Mekáči budu psát nějakou dlouhou esej tak za týden touhle dobou), jsem se s vámi chtěla podělit především proto, že se sice zdánlivě nic nedělo, ale ve skutečnosti se připravila půda pro asi tak milion věcí v budoucnu. Hodně volného času jsem totiž trávila korespondencí (víceméně s úřady). 


Poslední článek jsem zveřejnila 11., tedy před dvěma týdny. Tou dobou tu se mnou byl Modrý a já měla radost z návštěvy přátel a zároveň strach ze všeho ostatního, co mě ještě v srpnu čeká. Práce, práce a zase práce a někdy mezi tím trocha spánku, zařizování nájemní smlouvy a doufání, že mě přijmou na univerzitu. Ještě v tu neděli jsme se s Modrým byli projít v Schönefelder Parku, chvíli jsme tam seděli a četli si, prošli jsme to křížem krážem a nakonec si došli pro kebab a pustili si Suits. V úterý ráno Modrý odjel a nastala nám zatím nejdelší odluka - tři týdny. Není to tak hrozné, protože si několikrát týdně voláme, ale přeci jen se těším, až budeme víc spolu než od sebe. 
Ta vitráž na oknech je na tomhle místě jedna z mála věcí, která se mi tu pořád líbí.

Nicméně, aby tenhle článek měl trochu řád, rozdělím dopisy aspoň trochu tematicky. 

ING Bank
Už na začátku července jsem se pustila do pátrání, u jaké německé banky bych si mohla založit konto. Německý účet (v eurech) jsem potřebovala kvůli práci, ale hodilo by se to i z mnoha jiných důvodů - třeba abych mohla platit všude kartou (protože někde berou jen EC Karte a když vám dojde hotovost, je dost hloupé muset spoléhat na to, že vám vezmou kartu a nebudete muset stát u pokladny jako socka. Což se mi mimochodem stalo. :D) nebo abych nemusela při zadání svého IBANu vysvětlovat, že můj účet je v pohodě a že mi tam někdo klidně může poslat peníze. Zprvu to vypadalo, že to bude zařízené hned, koneckonců ING se chlubí tím, že jsou online banka. Jenže já jako cizinec musím mít něco extra. Poslali mi formulář, kde jsem měla vyplnit nějaké informace o daních. Byla jsem z toho taková zmatená - nikdy jsem daně neplatila a má jediná zdaněná výplata má původ v Německu. Otrávilo mě to, navíc to trvalo celé mnohem déle, než jsem potřebovala. Nakonec jsem si založila (tedy Modrý mi založil) účet v eurech u AirBank. Ale ING nedali pokoj, ozvali se, poslali mi ten formulář znovu. Tak jsem se na něj o měsíc později znovu podívala. A ačkoliv mám pocit, že jsem celé ty dva měsíce naprosto prohnípala, stagnovala a nijak se v ničem nezlepšila, když jsem se na to podívala pořádně, řekla jsem si, že to není tak těžké, zakroužkovala jsem pár údajů a bylo to. Posílala jsem to ve čtvrtek, takže to nejspíš dorazilo v pátek, odpověď tedy očekávám příští týden. Když to nevyjde, nevadí, když jo, budu ráda, že jsem si zvládla založit účet. 
I takovéhle domy jsou skoro v centru Lipska na prodej. ^^

Finanzamt
Manažerka mě naštvala, když mi někdy týden před koncem července oznámila, že musím mít daňové identifikační číslo. Bezva, to mi to někdo nemohl oznámit, už když jsem nastoupila do práce? Jedna z mála úžasných McZkušeností. Tak jsem se jednoho rána vydala na finanční úřad. Překvapilo mě, jak rychle a hladce to proběhlo. Tehdy poprvé jsem se setkala s oslovením "Frau Renkova", které mě už asi bude pronásledovat po celou dobu mého bytí v Německu. Ten pán byl nicméně milý, mluvil hezky zřetelně, všechno mi vysvětlil a číslo bylo na světě. (A peníze mi mohly dorazit, samozřejmě zdaněné, haha.)

ARD 
Jo, tahle zkratka nabyde po dešifrování typických německých rozměrů. Ve stručnosti ale mohu prozradit, že se jedná o takový ten poplatek, který každá domácnost musí zaplatit za veřejnoprávní média, v případě Německa za televizi ZDF a Deutschlandradio. Když mi to přišlo, trošku mě to vyděsilo. Markus, můj spolubydlící, mi totiž už při mém přistěhování oznámil, že tenhle poplatek neplatí. A teď mi dorazil dopis, který mě upozorňuje, že pokud vím, že nikdo v mém bytě neplatí a sama se rozhodnu tak neučinit, je to protizákonné. No jo, jenomže proč bych tu platila za televizi nebo rádio, když a) ani jedno nemám a nepoužívám, b) brzy se odstěhuji a bylo by to další papírování ohledně změn adresy? Wuu. Rozhodla jsem se nicméně, že v novém bytě bychom to s Modrým ignorovat neměli. Prostě to zaplatíme jako normální lidi a já aspoň budu mít důvod, proč občas zapnout televizi a koukat na zprávy v němčině. 

Lohnzettel
Je ironií osudu, že doposud jediné mé výplatní pásky pochází z Mekáče. Tři jsem dostala v létě 2016, kdy jsem pracovala na McCafé na Divoké Šárce. Teď jsem obdržela jednu ze zdejšího McDonaldu a druhá mě čeká někdy v září, pokud si ji vyzvednu. Celý červenec jsem napjatě na tenhle moment čekala, protože jsem netušila, jak přesně bude moje výplata vypadat. Jo, věděla jsem, kolik dostanu za hodinu a kolik hodin celkově odpracuji, ale netušila jsem, jak to funguje s tím zdaněním (a nikdo mi nebyl schopen odpovědět, díky, mek mek). Na jednu stranu mě naštvalo, že mi nakonec přišlo asi o osm tisíc míň, než jsem čekala, na druhou stranu aspoň vím, že jsem pojištěná proti pracovnímu úrazu (což bylo něco, čeho se děsili moji rodiče a já jen spoléhala na štěstí). Uvidíme, jak bude vypadat ten srpen, asi dost podobně. Je nicméně uspokojivé, že za vydělané peníze budeme moct s Modrým zaplatit kauci a pořídit nábytek. ^^

Universität Leipzig
Tak jsem se dočkala! Dorazily mi zprávy o tom, jak dopadlo přijímací řízení (které vůbec nemůžete ovlivnit, fakt skvělý systém) na univerzitu v Lipsku. Přijali mě i na práva (Rechtswissenschaft, výstup: Staatsexamen) i na interkulturní komunikaci (Interkulturelle Kommunikation Tschechisch - Deutsch, výstup: Bachelor of Arts). Měla jsem radost, jak by taky ne. Zároveň jsem ale musela začít přemýšlet nad svou budoucností teď už doopravdy. Během týdne jsem totiž musela odeslat potvrzení, na který obor tedy nastoupím a na který ne. Ti, co sledují můj instagram, možná zaznamenali, že jsem se nakonec rozhodla právě pro právní vědu. Je to bláznivé a děsí mě to, kdykoliv si uvědomím, že jsem to fakt udělala. Ale vím, že kdybych se rozhodla jinak, litovala bych toho, že jsem to ani nezkusila. A tak to zkusím. Co se může stát? Nezvládnu to? Tak se holt za rok přihlásím na něco jiného. Nebo se vrátím do Česka a vystuduji tam. Nebo se s Modrým sebereme a podnikneme cestu kolem světa. Ale zkusit to musím. 

Takže jsem oficiálně přijala jedno a odmítla druhé přijetí. Pak jsem si taky musela aktivovat univerzitní emailovou adresu (je vážně skvělá, mimochodem, protože zní "vr30fujo". Mám prostě fujo adresu a z nějakého důvodu mi to přijde vtipné). Myslím, že jsem dokonce objevila rozpis přednášek na první semestr. Zjistila jsem, že na německých univerzitách není tělocvik povinný. A začala jsem na instagramu sledovat několik studentů práv, kteří buď přidávají tipy a postřehy, nebo prostě memes o tom, jak studenti prokrastinují o zkouškovém. Pořád doufám, že se zvládnu trošku na to všechno připravit, než to začne, a že třeba aspoň trošinku zapadnu a budu stíhat držet tempo. Ach ty růžové brýle!

Bydlení a tak
No a na samotný závěr něco, co jsem naznačovala snad v každém odstavci. Jakmile jsme se s Modrým rozhodli, že to tu chceme zkusit, začali jsme hledat byty. V Lipsku je spousta volných bytů, starších i novějších, za příznivé ceny. Trochu z nás opadlo štěstí, když jsme zjistili, že většina těch bytů je ale bez kuchyně. Byla by to pro nás další velká investice a jak Modrý zdůraznil, při případném stěhování bychom ji museli buď nechat tam nebo rozebrat a vzít s sebou, což by obojí nebylo úplně ideální. A tak se nám výběr trochu zúžil. Nakonec jsme našli pár nabídek, které vyhovaly většině našich požadavků. Napsali jsme, že máme zájem. Dostala jsem několik odpovědí a domluvila několik schůzek. Myslela jsem si, že to bude ta horší část, ale šlo to překvapivě snadno a dobře. Jeden z bytů splňoval požadavky, měl kuchyň, příznivou cenu a spoustu dalších menších výhod. Jediná nevýhoda - není přímo v Lipsku. Na druhou stranu, dvacet minut vlakem je v pohodě dojezdová vzdálenost a ve výsledku je jedno, jestli se jedná o vlak nebo tramvaj. 

Ta horší část nastala vzápětí. Zatímco uzavřít smlouvu v rámci tohoto sdíleného bydlení, kde nyní přebývám, bylo snadné, komunikace s těmito pronajímateli nebyla zdaleka tak rychlá a bezproblémová. Musela jsem tisknout spoustu dokumentů, vysvětlovat víc věcí, než by se mi líbilo a celé to trvalo v podstatě dva týdny. Nakonec to ale nějak vyšlo, pořád se skoro až divím, že se to povedlo. Tedy, ještě to není u konce, ale řekněme, že vidím cíl. A to je hezká představa. 

Liebesbrief
A na úplný závěr mám takovou perličku. Lidi mi říkají, že se málo usmívám. Tak jsem to jednou v pátek večer v práci zkusila, usmívala jsem se a kasírovala jednoho zákazníka za druhým. A najednou tam přišel takový chlápek, dost podobný Modrému, tedy to mi tak přišlo, a úsměv mi opětoval. A pak jsme se na sebe dívali, zatímco čekal na své Apfel-Kiwi Smoothie. A on pak ke mně znovu šel a zeptal se, jestli nemám nějaký koš, kam by mohl vyhodit obal od brčka. Pak odešel a zhruba za půl hodiny se vrátil a v rychlosti mi podstrčil kus nějakého kartonu od Kindervajíček a na něm vzkaz, který mě uvrhl do rozpaků a zároveň mi vnitřně nesmírně zlepšil náladu. "Tvůj úsměv se mi líbil." Vážně se někomu líbí můj úsměv? Tedy, Modrému, jasně, ale ten má růžové brýle a vůbec. Tenhle Stephen už se v Mekáči pak nikdy neobjevil. Na jednu stranu škoda, na druhou stranu uf. Ale asi jsem prostě holka jako každá jiná. :D 
Trošku jsem zcenzurovala to telefonní číslo, aby snad někoho nenapadlo chudáka Stephena obtěžovat. :D 
A co váš srpen, jak jste se měli? Máte letní brigádu/práci? Jak zvládáte komunikaci s úřady? Jak by podle vás měl vypadat ideální byt? A složil vám někdy někdo kompliment prostě jen tak? 

Díky za všechnu vaši podporu, vážně mě to mnohdy drží nad vodou!

You May Also Like

18 komentářů

  1. Můj srpen by se dal popsat jako brigáda - válení u moře - rodiče - brigáda. Takže zítra jdu zase a budu tam skoro celý týden. Jen se už dopředu trochu děsím toho, že ve čtvrtek mám schůzku s velkým šéfem. A nevím, jak vlastně zapsat bakalářku, už jsem se ptala, dostala i odpověď, ale nevím, kam to putovalo. Tak uvidím. Komunikaci s úřady moc ráda nemám. Stejně jako ty vyšší nadřízené. Nevím proč, na druhou stranu, vždycky to nějak zvládnu.

    Ideální byt - aktuálně jsem stále zamilovaná do toho našeho. Možná až na nějaký ten detail, ale líbí se mi tu. Pro dva ideální - kuchyň, ložnice, koupelna. Snad bych vážně jen ocenila elektrickou troubu, s tou plynovou nejde vše, jak bych chtěla. Ale jak říkám, detaily. :D Jo, a musí mít kytky! Já je mám, ale pořiď si je, jsou super. Klidně IKEA či Lidl, alespoň mně se drží i z těchto obchodů a většinou s tím nemáš žádnou spešl starost, tedy ideální, když většinu času trávíš se školou.

    S těmi dopisy - já si teď před pár dny řekla, že se vrhnu do penpals. Našla si dvě holky - jedné píšu do Texasu, druhá by mi měla poslat dopis z Ruska (v ruštině, já vím, jsem magor). Jsem na to zvědavá. Obecně mám dopisy ráda. :)

    Měj se krásně a hodně štěstí! Jsi naprosto skvělá, tak ať se ti daří i dál. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No, mně tam bohužel chybělo to válení (ať už u moře, u jezera nebo třeba doma) a vlastně i ti rodiče, i když za mnou jednou přijeli a byla jsem moc ráda. Taky úřady a nadřízené moc nemusím, ale většinou to nějak dopadne. Tak držím palce, ať ten čtvrtek není žádná výjimka! :)
      Máte jen dvě místnosti, jo? Tak to jste dobří, že dokážete koexistovat na tak malém prostoru. :D Kytky mám ráda a určitě bych nějaké chtěla, ale nebudu to s nimi přehánět. Do začátku rozhodně stačí kaktus. :)
      Penpals jsem nezkoušela už ani nepamatuji, ale je to rozhodně fajn záležitost. Tak držím palce, ať ty dopisy přes půlku světa doputují a ať se ti třeba i vrátí nějaká odpověď. :)

      Smazat
  2. Tři týdny z prázdnin nemocná, pak jsem hodně doučovala, byla na dovolené s mámou, na dovolené s J., jinak jsme tak různě byli spolu u něj doma. No a lenošila jsem nebo četla, i když méně, než bych chtěla, jsem 30 knížek pozadu. :-D
    Podle tvého článku to zní, jak kdybych to všechno vyřizovala v češtině. Nebo takhle, zní jako jako bys to vyřizovala úplně plynule německy. Pro mě hrozné sci-fi :-D
    A byt bez kuchyně? Proboha, to fakt jde? Vždyť tady máš aspoň metr linku a dvouplotnu, když nic. :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ty dovolené ti závidím, já jsem to holt letos měla takové bez výletů. Ale tak nevadí, ještě to třeba doženu - a nebo aspoň zbydou náměty na cesty na příští rok. :) Taky jsem 30 knížek pozadu, buď vklidu. :D
      Neboj, fakt žádná plynulá němčina nehrozí. Pořád ještě jsem strašný poleno, už sice trochu lépe rozumím, když na mě lidi mluví, ale s odpovědí musím vždycky trošku přemýšlet, když nechci, aby to bylo jen takové to "jaja, nein, ok, kein Problem". :D
      No už jsem ti to dovysvětlila, ale rozhodně bych to chtěla zařadit do příštího článku o "zajímavostech z Německa".

      Smazat
  3. Ježiš Vlasti, to je krásný, jak shrnuješ skoro všechny mé pocity ohledně těhle věcí :-)
    Banka: Nechci strašit, ale v mém případě to debilním formulářem teprve začínalo... A teda k jeho vyplnění jsem potřebovala právě to Steuer-Nummer, které jsem neměla a kvůli kterému na mě řvali po všech čertech :D
    Frau Renkova mi tak moc připomíná Frau Divizóóva, jak mě stále oslovovali... A po pár měsících jsem se přistihla, že se tak skoro i představuju do telefonu, když potřebuju, aby si mě zapsali. :D
    Rundfunk: Heleď, ke mně se dostala informace, že lidi, co jsou v DE půl roku, to obvykle neplatěj, ti co dýl, tak většinou jo. Upřímně z Němců neznám nikoho, kdo by to neplatil (platil to i můj spolubydlící z Vídně, který v Drážďanech x let ani fakticky nežil, ale stále měl bytovou jednotku). My to tenkrát zaplatili a měly jsme to udělat dřív... Těch dopisů, co nám kvůli tomu přišlo, to bylo hrozný! Ale insider info z bývalé práce: Pokud se nezměnila legislativa, správní delikty by se dle německého práva promlčovat za 3 měsíce... takže jakmile 3 měsíce nedostaneš žádnou výzvu, mělo by to být OK, jenže oni se postarají, abys za ty 3 měsíce dostala těch výzev několik. Když jsem tam byla já, posílají to obyčejnou poštou, takže vlastně nejde prokázat, že to bylo doručeno, tudíž ty výzvy by měly být irelevnantní. (Nám je často i pokládali pošťáci na schránku) Na druhou stranu v Rakousku si z doručování obyčejnou poštou rakouské orgány nic nedělaly a v klidu napařili pokutu. V Německu jsem se s tím ale nikdy nesetkala. Pardon za haldu nevyžádaných rad, ale já bych tenkrát ocenila, kdyby mi tohle někdo řekl.
    Uni: WHAAAAAAT? Ty budeš jako studovat práva v němčině... Tak to valim oči :-) :-) Budu moc držet palce a fakt budu ráda, když se tady na tohle téma objeví nějaký článek! A upřímně, budeš se zlobit, když občas třeba napíšu s nějakým dotazem v průběhu let?
    S bydlením mám radost. A stále si myslím, že se ti finančně i stresově vyplatí hledat bydlení kdekoli v Německu nebo Rakousku než v Praze/Brně
    Liebesbrief: <3

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že prožitky z Německa jsou u nás Čechů trochu podobné, aspoň to můžeme sdílet! :)
      Banka: No jo, od té doby, co jsem odeslala ten dopis, se zatím neozvali, tak uvidím, možná si prostě zajdu do Sparkasse Leipzig, protože přímá komunikace mi zřejmě jde lépe než ta emailová, i když bych si ráda myslela opak. :D
      Já jsem pořád nevyřešila, jak se představovat, protože když řeknu Řenčová, tak je z toho každej vedle. Takže Rencova? Nebo Renkova? :D
      No moji dva spolubydlící to právěže neplatí. :D Já bych to nerada nějak vyloženě obcházela, ale v ČR prý stačí, když napíšeš prohlášení, že nemáš přijímač, a nemusíš to platit. Tady jsem zatím našla akorát zmínky o tom, když jsi hluchá, slepá nebo uprchlík. Ale moc děkuji za rady, opravdu je oceňuji a snad je i využiji. :D =)
      No já taky valím voči, neboj. Budu... uvidíme, jak dlouho tam vydržím. Třeba nezvládnu ani první klauzury. :D Ale moc ráda si s tebou budu psát, s dotazy to asi bude vzájemné. ;)

      Smazat
    2. Nevím, jak to funguje v ČR (nikdy jsem tu s bytem nic neřešila), ale v Rakousku maj ten poplatek navázaný na přijímač, tj. nemáš přijímač - neplatíš. Pokud vím, v Německu je to za domácnost, tj. máš dům/bytovou jednotku - platíš.
      Na klauzury budu držet palce :-) Já si jednou prohlížela jednu (z evropského práva) a přišla mi lehčí, než ta naše v ČR :-) Určitě to zvládneš, když budeš chtít.

      Smazat
  4. Tak já dnes odpovím na všechny otázky:
    Trapně musím přiznat, že pracuji už 22 let a to včetně léta, nic moc, když jsem k tomu ještě kuchařka na plný úvazek dvěma dětem :D.
    Komunikaci s úřady zvládám skvěle, ale to jen proto, že je v češtině. I když někdy mi připadá úřednická řeč jako z jiné planety :D.
    Ideální byt je tam, kde mám dobrou postel a lidi, které mám ráda. Taky to musí být poslední patro, což znamená, že nade mnou nebude žádný hlučný debil. To ostatní se poddá.
    Složil :).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo, poslední patro je fakt super výhoda. Tedy, teď bydlím ve druhém a nad sebou mám slony a je to vážně hrůza. Ale ten byt, který jsme si našli, je v podkroví, takže snad to bude lepší. Jen doufám, že pak nebudeme ti sloni my. :D

      Smazat
  5. Jo, a ještě jsem ti zapomněla napsat - sleduji tě od děvčátka a ty roky jako by se šmahem setřely a najednou je tu vyspělá a soběstačná žena. Jsem na tebe tááák pyšná!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, toho si fakt cením. No jo, z Ebolin s Veršovací kadibudkou přestává být teenager. :D Díky moc! ^^

      Smazat
  6. Já tě tedy musím znovu naprosto obdivovat, co se týče úřadů a zařizování jsem já naprosto neschopná (nebo možná pohodlná??, nevím), každopádně to za mě vždycky řešila mamka a od jisté doby přítel, takže já se vlastně furt jen tak nějak vezu :D Seš dobrá, že to zvládáš dokonce v cizí zemi. Mockrát gratuluju k přijetí na školu a opravdu doufám, že tě to nadchne. Já už bych po vystudování na vejšku znova nikdy nešla, ale chápu to počáteční nadšení :)
    No ale úplně nejvíc gratuluju ke společnému bydlení, netušila jsem, že tě Modrý podporuje až tolik, že se hodláte stěhovat. To je fantastické, co tam bude dělat on (možná jsem to jen přehlédla v textu??)
    Měj se moc krásně a ať se daří!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky - no kdybych byla v Česku, taky si se vším nechám poradit od rodičů nebo přítele. Jenomže tady to nějak musím zařizovat, protože nikdo jiný neumí německy a obecně je lepší, prospěšnější a rychlejší, když si to vyřídím sama. Zatím největší problém s úřady jsem měla ten, že jsem je nemohla najít. :D Na tom musím zapracovat. Ale pokud tam sedí milý člověk, jde to samo. Jo, taky už jsem narazila na blbce, hned napoprvé, ale na toho jsem vlastně už zapomněla. :)
      Já už bych zase po těch dvou měsících v Mekáči nikdy nešla dělat takovouhle práci. :D
      No, nemáme ještě doladěné všechny detaily, ale v plánu je, že on bude pracovat z domova a čas od času jezdit do Prahy na porady. :)

      Smazat
  7. Jsi ohromně statečná a skvělá, že tohle vše sama zvládáš! Já bych to sama ve tvém věku určitě nezvládla. Když jsme se přestěhovali do Anglie, měla jsem štěstí, že většinu těch úřednických věcích zařizoval manžel. Je to sice těžké, ale hodně se u toho naučíš a určitě se ti to bude hodit a někam tě to posune.
    Překvapila jsi mě, že jdeš studovat práva. Tipovala jsem tě na nějaký humanitární obor, třeba spojený s literaturou.
    Ten liebesbrief je moc pěkná příhoda :).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No já dlouho nevěděla, co bych chtěla studovat. V Česku na UK jsem byla přijata na historii, která by mě asi bavila nejvíc, interkulturní komunikaci němčina-čeština (to samé co v Lipsku, je to dvojdiplom), tam by byla výhoda, že budu mít němčinu, a na práva, která jsou taková nejpraktičtější a největší výzva. No a protože jsem nechtěla vynechat ani němčinu, ani praktičnost a už vůbec ne pořádnou výzvu, zvolila jsem to takhle. :D Navíc nějaká ta historie je v tom také obsažena, takže to snad nebude tak hrozné. Vlastně se na to docela těším, i když se samozřejmě bojím, že to nezvládnu. :D :)

      Díky moc za komentář, měj se krásně! :)

      Smazat
  8. Taky si k tobě moc neumím představit práva, nevím proč! Ale asi mě převezeš a budeš určitě hrozně dobrá :D Jsem ráda, že ses rozhodla v Lipsku zůstat, podle mě to prostě je příležitost, kterou je třeba využít.

    Osobně jsem skoro celé léto strávila v práci - výjimkou byl prodloužený víkend v Pise a pár dní na letní filmové škole, to bylo super. Ale odpočinku moc ne, no, naštěstí pracují vesměs všichni moji kamarádi, tak si nemáme co závidět a podnikáme odpoledne/večer.
    Komunikaci s úřady se snažím vyhýbat, popravdě! Ale budu s tím muset něco udělat, haha.
    Ideální byt... Ideálně sama nebo s člověkem, se kterým má smysl žít. Stačí malý, ale hodně světlý, nemám ráda tmu (takže máme paradoxně celkem tmavý byt). A taky nemám ráda zbytečné krámy a lapače prachu a mám ráda praktické věci, hodně úložných prostorů a tak... Náš byt to splňuje částečně, ale stejně ho mám ráda - prima lokalita, slušné peníze, klid a tak...

    Jo a s tím vzkazem fakt pěkný, to se mi ještě nestalo! Skoro by mi bylo líto, že mu "nemůžu" odepsat :D Dopisy jsou fakt super, škoda, že už si nemám moc s kým psát... Takže si aspoň posíláme s kamarády pohledy z cest.

    OdpovědětSmazat
  9. Vlasti, náš ideální byt ještě nepřišel. Nicméně, jak jsme se s přítelem 3 roky zpět sestěhovali k sobě, byli jsme omezení hlavně finančně, a tak musely naše nároky stranou a jsem ráda, že vůbec bydlíme. Jinak, pracovala jsem 3 týdny v srpnu a v pondělí jdu už do školy. Jsem zvědavá na tvoje studia :)

    Teri Glint

    www.glittershard.cz

    OdpovědětSmazat
  10. Srpen byl takový... od každého něco. Začalo to festivalem s partou, pokračovalo to seminárkami do školy. Na to navazoval letní tábor s další super partou a končilo to intenzivním učením na zkoušku.

    Komunikaci s úřady nemám moc ráda. Celkově dávám přednost písemnému projevu. Ale zjistila jsem, že jakmile se "otrkám" a uvědomím si, že lidi jsou přece jenom lidi a možná mají větší strach ze mě než já z nich, tak nahodím úsměv (určitě ne tak okouzlující, jako máš ty) a komunikuju celkem bez problémů. Většinou si v hlavě stejně představuju rozhovory a mé odpovědi dopředu, takovej nervák jsem. :D

    Ideální byt je prostorný, velká okna, bílé zdi a skvělá společnost. :)

    Vypadá to, že to zvládáš s grácií, jen tak dál. Hrozně ti držím palce. I když se to třeba někomu nemusí zdát, začít studovat a ŽÍT v cizině, vůbec není jednoduché. Ale vy to s Modrým zvládnete určitě levou zadní. :))

    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětSmazat