středa 26. prosince 2018

Nemalé radosti #34

Teď, nebo nikdy. Tyto nemalé radosti jsem chtěla napsat už minulý týden, ale pořád jsem je odkládala, protože jsem věděla, že ještě prožiji spoustu hezkých věcí, které by se sem daly napsat. Ale rok se pomalu chýlí ke konci a mám ještě v úmyslu zveřejnit jeden knižní článek a prvního tradiční (ale na nějakou dobu asi i poslední) Vybarvování, takže tyhle radosti už prostě nepočkají. Tak se pohodlně usaďte, trošku si přelaďte vánoční mód, uvařte si čaj a pusťte se do čtení. :)

1)
Začnu nedělí třiadvacátého prosince. Měla jsem svátek, což jsem nijak neslavila, byla čtvrtá adventní neděle, což šlo také mimo mě. A přesto to byl moc hezký, dalo by se říct sváteční den. Strávila jsem ho totiž ve společnosti Terky (z blogu Čaj z automatu). Naposledy jsme se viděly v létě v Liberci. Jestli jsem si dřív stěžovala na to, že je náročné najít čas a sejít se, teď je to téměř nemožné během školního roku. Naštěstí jsme to zvládly domluvit a myslím, že jsme si to užily obě. Byly jsme v Paláci knih, i když ne nijak dlouho (divili byste se, co všechno člověk nenajde v dětském oddělení), zašly jsme si na oběd do vegetariánské indické restaurace, prošly se Prahou, abychom zjistily, že kočičí kavárna je zavřená a místo toho tedy zakotvily v Neoluxor kavárně v Palladiu na zázvorový a mátový čaj. Dokonce začalo pršet, až když jsme se na Můstku loučily a každá si jela po svém. Myslím, že čas strávený s lidmi, s nimiž je vám dobře, je ten nejlepší dárek, jaký si můžete přát. A já sice říkala, že žádné dárky letos nechci, ale tenhle byl opravdu fajn. :) 

2)
Obecně jsem teď dost času strávila s lidmi, které mám ráda. Jela jsem s Alžbětou autobusem na Kladno k prarodičům a zdobily jsme perníčky, taková naše rodinná tradice. Babička mi uvařila krupicovou kaši se skořicí a pomohla mi vyspravit kalhoty, které mi dala sestra. Když jsme u toho, se sestrou se poslední dobou pořád něčemu smějeme. Třeba našim školním neúspěchům a životním pokrokům. Také jsem se potkala s mnoha přáteli a známými, s nimiž se tak často nevídám, a když už ne přímo potkala, aspoň jsme si vyměnili pár zpráv přes messenger. Seznámila jsem se se strejdovou novou přítelkyní, táta mi dobil kredit a konečně jsem asi po měsíci měla hudebku. 

3)
Vánoce. Ačkoliv ještě nejsou úplně za námi a ačkoliv jsem říkala, že to letos moc neprožívám a že budu ráda, když to vůbec přežiju, musím přiznat, že to nakonec bylo pěkné. Snad poprvé po několika letech jsme se doma vůbec nepohádali. K večeři jsme měli lososa, Bětuška už sama rozdávala dárky, protože umí přečíst jména na nich a pak si s nimi docela hezky hrála a "neotravovala". Náš Štědrý den byl klidný, odpoledne jsme se sestrou a strejdou šli na hřbitov a pak na čaj k babičce, kde jsme se sešli celá rodina. Večer jsme si dali lososa se salátem, ťukli si na zdraví, zazpívali si a zapálili prskavky, počkali na Ježíška a rozdali si dárky. Na pohádky jsme moc nekoukali, ale vlastně to bylo o to lepší. Včera odpoledne přijel Modrý a kvečeru prarodiče z Kladna a teta.  Doma bylo tedy trochu narváno a hekticky, ale i tak jsem měla radost, že jsme tam všichni a že tam Modrý hezky pasuje. 

4)
Původně jsem dárky nechtěla dávat do samostatného bodu, ale říkám si, proč ne. Udělaly mi radost, to se ví. Doma jsem dostala to, co jsem si nadělila už dopředu - čtvrtý díl Cizinky, sedmý díl Husitské epopeje, Vegetariánku a kalhoty a tričko. Klasicky mi přibylo pár nových krémů a šampónů, táta nezklamal a obdaroval nás všechny žiletkami a sluchátky a strejda daroval los, v němž jsem skoro vyhrála škodovku. :D Modrý mi (ale ve skutečnosti nám) koupil ilustrované vydání Kamene mudrců, Chamber of Secrets v kolejní edici (tentokrát Zmijozel) a čtvrtý díl Sirotčince slečny Peregrinové v angličtině. Spolužačka B. mi dala KeepCup a čokoládového Lindt medvídka a spolužačka Z. fixy, díky nimž možná zase budu moct vybarvovat omalovánky. Od prarodičů jsem dostala pytlík plný jablečných křížal a domácí levandulovou mastičku a od tety poukaz do restaurace v žižkovském vysílači. Blogerka Mony mi poslala nádherný knižní přívěšek a čaje, které už jsem stihla vypít (v tom KeepCupu od B.). Nadílka to byla opravdu štědrá, víc, než jsem čekala. Zároveň jsem ráda, že jsem nedostala nic, pro co bych nedokázala najít využití. Jo a abych nezapomněla, s Modrým jsme si koupili zvědátorské hrnečky. ^^

5)
Prázdniny, hurá. Ač jsem nachlazená a od smrkání mám úplně rozedřený nos, mám se skvěle. V pátek jsem byla doma a hlídala Betty, protože rodiče byli v divadle. V sobotu jsme, jak už jsem zmínila, jely na Kladno a v neděli jsem se z Kladna přesunula do Prahy. Večer jsem s tátou koukala na Čarodějova učně (to je fakt zvláštní pohádka!), v pondělí byla takřka neustále obklopena rodinou. Včera večer jsme s Modrým jeli do Ústí, akorát jsem si při vyhledávání spoje nevšimla, že budeme muset v Kralupech hodinu čekat na rychlík. Trošku mě to naštvalo a bála jsem se, že nám to zkazí náladu, ale stejně jiný spoj nejel a Modrý byl neuvěřitelně hodný. Koupili jsme si horkou čokoládu a povídali si o tom, jaké mám možnosti při výběru vysoké. Dneska jsme se byli projít s M. a R., zítra se konečně asi po měsíci uvidím s Modrého sestrou. Ano, zní to docela nabitě, že? Náboj to vskutku má. Velice pozitivní. Na školu momentálně vůbec nemyslím, i když vím, že ještě během tohoto týdne musím (respektive bylo by dobré) napsat seminární práci na společenskovědní seminář a podívat se aspoň trochu na Scio testy nebo na formát FCE zkoušek. Ale je skvělé moct takhle vypnout a užívat si - číst, koukat na seriály, zase číst a usmívat se víc než obvykle. 

6)
Však víte, jak miluju plánování. Jestli jsem v něčem dobrá, asi je to vážně schopnost naplánovat si den, rozvrhnout si úkoly a hezky si to všechno v seznamu a bodech napsat na papír a třeba i postupně odškrtat. Protože se blíží konec roku, znamená to pro mě dvě věci. Jednak budu vyhodnocovat rok 2018 a jednak musím začít vymýšlet plány na rok 2019. Už mám představu, v jakém duchu to celé pojmu, a strašně se těším, až si k tomu sednu, pustím si nějaký herní soundtrack a všechno to sepíšu. Modrý mi přislíbil, že spolu naplánujeme nějaké cestování, že letos jsme toho tolik neprocestovali, tak příští rok se trochu odvážeme a zamíříme třeba do Skandinávie. 

7)
Poslední radost je taková vskutku teenagerovská. Během několika předešlých dnů vznikla celá řada vážně pěkných fotek, na nichž jsem já, případně já s někým. Snad nezní moc egoisticky a narcisticky, když přiznám, že se mi líbí, jak na nich vypadám a že mám radost, že vznikly. Pořád jsem sice spokojená se svou profilovou fotkou na Facebooku a nechce se mi měnit, ale jiné sociální sítě asi provětrám a nějaké z těchto fotek použiji. :)

A kolik radosti přinesly Vánoce vám? Máte spíš materiální nebo spirituální přání? Jak trávíte Štědrý den, co máte k večeři a na jaké pohádky o svátcích koukáte? Co pro vás znamenají přátelé? A jak si představujete ideální prázdniny? Budete nějak slavit Silvestra?

Díky všem, kdo mi psali zprávu či email, a přeji vám jen to nejlepší. :)

16 komentářů:

  1. Zní to moc pěkně a pohodově!
    Vánoce byly krásné, protože jsme mohli jet do Čech a trávit je s rodinou - tedy spíš předčasné Vánoce, jeli jsme tam o týden dříve. I Anglické Vánoce u nás probíhají v klidu, jen kdybych nemusela mezi svátky do práce (byla jsem tam i 24.), ale dala jsem si jako dárek výpověď k 31.12, takže už ty poslední tři dny v práci nějak zvládnu! :D
    Měla bych si taky víc naplánovat rok 2019, především se znovu pustit do zanedbaného diáře a taky se víc věnovat blogu.
    Kdybys chtěla nějaké info o FCE zkoušce, tak dej vědět, ráa poradím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, možná tvou nabídku pomoci skutečně využiji, mamka si totiž FCE dělala asi před patnácti lety a už si to nepamatuje, beztak se od té doby asi spousta věcí změnila. A něco třeba nebude na internetu k nalezení. :)
      Tak snad budeš mít v novém roce lepší práci. :) Díky za komentář (za chvíli půjdu na tvůj článek o tvých Vánocích! :))

      Vymazat
  2. Mrzí mě, že příští vybarvování bude poslední, jsou to moje nejoblíbenější články ke čtení, ostatní čtu spíš zběžně a nepravidelně... Ale co se dá dělat. Jinak k FCE doporučuju využít nabídku British Council - můžeš si u nich po přihlášení k testům půjčovat modelové testy, které obsahují i poslechy. Mně to pomohlo hodně.

    Moje Vánoce byly (a jsou) moc hezké - 22. jsme se sešli s milým, v poledne jsme šli do kina na animovaného Spider-mana, pak jsme byli pro zeleninu a burrito k obědu, navečer jsme vyrazili do kina na Lásku nebeskou, doma jsme si udělali lososa se zeleninou a bylinkovým máslem a předali si dárky. Další den jsem jela domů, protože poslední přípravy a náš tradiční vánoční koncert, milý jel na party a večer k rodičům. Štědrý den máme doma přesně nalinkovaný (milý si ze mě dělá srandu, že to máme jako sport) - dopoledne přijde babička s dědou, pustíme si Lásku nebeskou, potom si dáme k obědu kubu. Odpoledne si potom pustíme Polární expres a když skončí, babička s dědou jdou domů (odpočinout si a připravit se) a my jdeme smažit kapra a řízek pro mě, prostírat a připravovat večeři. Po večeři jdeme s bráchou a psékem čekat na Ježíška a pak rozbalujeme a večer koukáme na Pelíšky :) Strašně ráda dárky dávám, ale jsem jak malá, strašně ráda je i dostávám :D

    No a pak o svátcích většinou sedím u televize a láduju se, v mezičase čtu knížky, které jsem dostala pod stromeček (letos Sběratel sněhu a od bráchy jsem dostala posledního Ziburu). Jedeme na návštěvu k babičce, trávím Vánoce s kamarádkou, jdeme do divadla a když to vyjde, jdu i s jinou kamarádkou do kina. Letos chceme na Aquamana, ale ještě nejsme přesně domluvené. No a na Silvestra jsem posledních asi šest let byla doma s rodiči, letos pojedu do Prahy ke kamarádům, tak jsem zvědavá. Milý pojede na nějakou party k Rokycanům, ale potkáme se na Nový rok aspoň na chvilku v Berouně :)

    Letos jsem moc nedala papírovému diáři, měla jsem takový neohrabaný, ale v roce 2019 to snad bude lepší. Navíc mě čeká jedna velká změna, protože v Praze jsem dostala k Vánocům společné jmenovky na byt a tím i jasný signál toho, že bychom spolu mohli a měli bydlet. Takže je třeba, aby moje systematická stránka zvítězila, protože jestli ne, tak zhyneme v absolutním chaosu, neboť je můj muž nepraktický vědec :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo a málem bych zapomněla! Všechno dobré do dalšího roku! A doufám, že se dočkám(e) toho článku o plánování a organizaci času :)

      Vymazat
    2. Děkuji moc za dlouhý komentář. :) Neboj, s Vybarvováními úplně nepřestanu, ale nebudu je psát už každý měsíc, ale asi jen jednou za tři měsíce. :)
      Máš to docela pestré, dvakrát během dne jít do kina, to je hustý. :D Lásku nebeskou ani Polární expres jsem nikdy neviděla, takže nemůžu posoudit, ale určitě je to hezká tradice. :)
      No, dost ti závidím ty jmenovky na byt - zvlášť když jsi mi ještě před několika měsíci psala, že by tě rodiče nepustili na noc z domu. :D Já si na společné bydlení budu muset zjevně asi ještě pár let počkat, protože kdo ví, jak to bude s vysokou. Ale zase se mám na co těšit, to je pravda.
      Užij si Silvestra. Já zase po dvou letech (kdy jsem byla s Modrým) budu doma s rodinou, trochu mě to mrzí, ale zároveň jsem ráda a vím, že je to správné rozhodnutí vzhledem k tomu, jaké jsou teď u nás podmínky... A do Ústí pofrčím hned na Nový rok, pokud tedy pojede nějaký vlak. :D

      Díky ještě jednou a měj se krásně. A přeji spoustu pořádku a řádu a neboj, na chaos se neumírá. :D ♥

      Vymazat
    3. A ještě k těm plánovaným článkům - ráda bych napsala o knížce o srovnávání se, která mi hodně pomohla, pak o tom, jak si vedu sešity a možná ještě o tom, jak se mi povedlo "uspět". Tak uvidím, kdy co bude, snad se dočkáš článku, po němž toužíš. :D

      A také ti přeji krásný rok 2019! ♥

      Vymazat
  3. Poslední bod... vůbec nejsi narcistická, já to mám naprosto stejně :D
    A je fajn být s lidmi, jež máš ráda.

    OdpovědětVymazat
  4. Páni, tolik knížek :D Taky mi jich ježíšek pár přinesl, a pár poukazů, které ještě promění, až knihkupectví otevře :D Vegetariánka je bezva knížka :) Máme taky doma lososa, akorát táta má kapra, já ho nemusím :D Scio testy ti nezávidím, před 2 lety jsem tam byla několikrát a bylo mi to k ničemu, rozhodně nejsem pro takovýto typ testování. Na fotkách není nic špatnýho, když jsou pěkné, proč ne :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Poukazy mám popravdě radši než knížky samotné, protože nemám ráda, když mi někdo dá knížku, po které zas tak moc netoužím. Na druhou stranu letos jsem si ty knížky koupila sama a mamka mi je akorát zabalila, takže jsem spokojená. A přítel mě zná jako své boty a koupil knížky, které prostě radost udělaly. Navíc nám oběma. :)
      Díky za komentář a měj se hezky. Snad ty Scio testy nějak půjdou zvládnout. :D

      Vymazat
  5. Musím se vyjádřit k poslednímu bodu - úplně chápu tvé nadšení ohledně fotek. Já sama se nefotím moc ráda, když pózuju, připadám si podivně a tomu pak ty fotky odpovídají. Proto jsem pak nadšená, když vznikne nějaká fotka, kde vypadám alespoň trochu jako já nebo z těch příležitosních pózujících nějakou pěknou vyberu. A letos, když jsem tvořila kalendář pro babiču, nebylo z čeho vybírat. Neboť jsem letos fotila hlavně já, než jsem byla focena.
    Tvé plánování mě zaujalo - jakou máš představu? Kam bys chtěla vyrazit v příštím roce?
    Taky bych měla plánovat, oživit a obnovit a blog a naplánovat, kam povedou v příštím roce mé kroky.
    Přeji ti všechno nejlepší do nového roku, ať se všechno vydaří, zdraví se Tě drží jako klíště a ať máš odvahu splnit i nesplnitelné :)

    nemam-cas.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla bych moc ráda, kdybys psala nějaké články, moc ráda bych ti za tvé milé a pravidelné komentáře dala nějakou zpětnou vazbu. Tak se snaž! :D :)
      Taky často nejsem na fotkách a v rodinných foto-kalendářích a tak, protože prostě většinou jsem já ten, kdo fotky pořizuje. Asi jsem si na to do jisté míry zvykla, občas je ale fajn na nějakém vzpomínkovém snímku se objevit. :)
      Měj se hezky! :)
      (O svých plánech budu brzy určitě psát, tak se tu nebudu rozepisovat.)

      Vymazat
  6. Inu, vzhledem k tomu, že jsem Štědrý den trávila v práci, to bylo takové... hektické. Dva dny volna jsou pak málo na regeneraci, protože zrovna ty dva dny jsou obdobím návštěv...
    Má přání jsou ta, na která se nedá sáhnout, mám už na to věk, no :D.
    Letos mě nejvíce oslovila pohádka Sedmero krkavců, už jsem ji viděla, ale já ji prostě miluju :).

    Přeji ti krásný vstup do nového roku a v něm spoustu lásky, štěstí a životní pohody :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíš tu starou verzi, nebo tu někdy z roku 2016? :) Já mám ráda obě, i když ta starší verze se mi asi líbí trochu víc. :) Jinak je škoda, žes musela být v práci, ale aspoň jsi to měla zaplacené jako svátek, to taky nemusí být špatné. Doufám, že se ti podaří se někdy v průběhu nadcházejících dnů více zregenerovat. :)

      Ahoj a měj se krásně! ♥

      Vymazat
  7. Ooo, našla jsi společnou fotku, na které obě vypadáme celkem dobře! Jsem ráda, že jsme se znova viděly, občas si totiž říkám, co když jsme se viděly už naposledy? :D K tvým otázkám: radost zatím měřit neumím, má přání jsou většinou spíš materiální, teda aspoň oficiálně - ta spirituální si většinou nechávám pro sebe, protože mluvit o nich je mi trochu blbé. Štědrý den je u nás téměř normální den, už i o půst před večeří jsem se přestala pokoušet, protože mamka vždycky potřebuje, aby někdo nezávisle otestoval její bramborový salát. K večeři letos byly řízky a pro mě obalované žampiony. Vánočními pohádkami jsem až do loňského roku dost pohrdala (ani v dětství jsem neměla ráda pohádky, asi je se mnou něco špatně), ale loni jsem nemohla dělat nic jiného, než na ně koukat, takže jsem zjistila, že některé jsou docela fajn, třeba Pyšná princezna nebo Šíleně smutná princezna, a pak Anděl Páně, oba dva díly, ty jsou podle mě skvělé.
    Co pro mě znamenají přátelé, to je těžko říct, nikdy jsem jich moc neměla, a vlastně jsem se nad touhle otázkou nikdy nezamýšlela, ale je prostě docela fajn mít občas s kým promluvit. Má představa ideálních prázdnin a vlastně ideálního jakéhokoliv dne je, aby bylo hezky a teplo a abych se mohla procházet na pláži pod palmou, což je momentálně téměř sci-fi představa. A vrchol naší silvestrovské oslavy je vždycky mamčina sýrová pomazánka, které říkáme vražda (ale už nevím proč).
    (Článek na téma plánování, deníčky, diáře, organizace času by byl skvělej nápad, třeba na začátek dalšího roku!))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář! (To odpovídám rychle, co? :D) ♥
      Taky jsem moc ráda, že jsme se zvládly sejít. Zvládnout setkání aspoň jednou za půl roku je náročné, ale zas ne tak nereálné, tak třeba to vyjde i příště - to už by navíc mohlo být mnohem tepleji. :)
      Mmm, obalované žampiony, ty bych si docela dala. Jsou to jediné houby, které jím, a nikdy mi asi nepřestanou chutnat. Zvláštní, letos jsem Anděla Páně neviděla, ale jsou to opravdu povedené pohádky. Prý možná bude trojka, ale musí se to hodně promýšlet, aby to nezkazili.
      Užij si Silvestra, snad tu pomazánku přežiješ (zní trochu nebezpečně, i když sýrové pomazánky miluju :D) a přeji ti jen to nejlepší do nového roku. :)

      Vymazat