Babička

Dneska bych ráda napsala o knížce, kterou všichni známe. Většina studentů a následně vystudovaných k ní nemá zrovna vřelý vztah, spojují si ji s tou nejhorší formou povinné četby ve škole. Já vám chci vysvětlit, co mě na tomhle českém díle zaujalo a proč bychom si ho měli přečíst v takové podobě, v jaké jej autorka napsala.

Děj Babičky nemusím dlouze rozepisovat. Určitě jsme se s knihou všichni setkali na hodinách literatury, když se probíral český realismus. Právě do tohoto období spadá i Božena Němcová, sběratelka lidových pohádek a zakladatelka novodobé české prózy. 

Babička sice spadá převážně do realismu, najdeme v ní však i romantické prvky. Realismus můžeme spatřovat především v popisech života na Starém Bělidle a v okolí, přírodě Orlických hor, lidí, kteří vstupují do života babičky a jejích vnoučat. Autorka popisuje životy lidí obyčejných - rodiny myslivce či mlynáře, ale také život na zámku v Ratibořicích. Nejvíce se však zaobírá právě vnoučaty a časem, který s nimi babička tráví. Hrají si v přírodě, pozorují ji, učí se a rostou. Babička jim vypráví o svém mládí a o Bohu. Navíc se životy všech točí kolem církevních svátků, ať už to jsou   Vánoce,Velikonoce, dušičky, svatojánská noc nebo pálení čarodějnic. Díky tomuto realističnu máme možnost nahlédnout, jak vypadal život na vesnici před dvěma sty lety (zhruba).

V knize se ale nachází i romantická část, kterou si asi všichni dobře pamatujeme. Je to totiž příběh Viktorky. Bývala to krásná a zdravá dívka, která ráda tancovala a její smích rozzářil den. Odmítala však všechny ženichy, kteří přišli jejího otce požádat o ruku, a nakonec se zamilovala do uhrančivého vojáka s černýma očima. To zapříčinilo její další trápení. Nešťastná láska, nesnadný život a tragická smrt jsou základem romantického příběhu bláznivé Viktorky. 


Často slýchám o knize Babička samé nepěkné věci. Je to nuda, nedá se to číst, není tomu rozumět, nic se tam neděje, že chybí napětí a čtenář se dnes už nemůže sžít s postavami. Dovolte mi zasmát se a vyvrátit všechna tahle tvrzení. Dělám to často, když někdo začne klasiku kritizovat a já jsem u toho, takže jsem si možná vybudovala trochu pověst nudné knihomolky. S tím se neztotožňuji, mám moc ráda i nové knížky, i fantasy a sci-fi a detektivky, ale klasika je něco, čím tohle všechno prokládám a co má pro mě často největší přínos. 

Určitě už jste zaznamenali ty spory, jestli má být Babička "přeložena" do moderní češtiny, aby byla dostupnější dnešní generaci. Já říkám, že ne a nejsem sama, myslí si to i pár lidí na bohemistice na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, o čemž jsem se v květnu přesvědčila a což mě moc potěšilo. Hodnota tohoto díla totiž spočívá nejen v obsahu, ale také ve formě, v jaké to Němcová napsala. Včetně zastaralých slov a archaismů, s nimiž mají dneska snad všichni problém. Problém však není v knize, ale v čtenáři. Respektive nečtenáři, protože pokud jste se nikdy nesetkali s knížkou starší, než jste vy sami, jen těžko budete těm hodně starým rozumět. Jazyk se vyvíjí. A není krásné tento proces pozorovat?

Studentům chybí také napětí, dostatek děje a postavy, které znají z knih a filmů. Protagonisté, kteří zachrání svět? Nebo padouši, s nimiž musí pomocí nadpřirozených sil bojovat? Copak vám nestačí všechny ty charaktery, které vylíčila Němcová a jimiž se i dnes můžeme inspirovat? Netvrdím, že to platí stoprocentně, ale ti lidé, o nichž Němcová psala, žili velmi naplněné životy. Naplnila je práce, která měla smysl, volný čas s rodinou, církevní svátky a slavnosti, kde spíš než o Boha šlo o kontakt s lidmi. Ti lidé si uměli užívat volného času, měli-li nějaký, oslavovali život, přírodu, radovali se z maličkostí. Ctili Boha i sebe navzájem a snažili se žít správně podle svého přesvědčení. TO je to krásné na všech těch popisech, ten bonus ukrytý mezi řádky. 

Vážně vám připadá nudné, když se knížka obejde bez zabíjení, hororových či erotických scén či dokonalých hlavních hrdinů? A nemáte tohohle všeho dost, když se podíváte na dnešní film, přečtete si poslední zprávy na internetu nebo se podíváte kolem sebe na ulici? Nechcete si od toho trochu odpočinout, uvolnit se, vydechnout a hodit TENHLE svět za hlavu? Vždyť je to jako pohlazení po duši. 


Knihu Babička bych doporučila všem. Pokud někdy budu mít děti, ve správném věku je k Babičce přivedu. Sama jsem ji četla už dvakrát, jednou v jedenácti, jednou v patnácti. Vlastním několik vydání, nejkrásnější je takové velké, které ilustroval Zdeněk Burian a které vás provází tímto článkem. Pak mám jedno hodně staré a jedno s obálkou, které je součástí filmové řady od Academie. Spoustu dalších vydání vlastní můj děda, který se k Babičce dostal teprve před několika lety na stará kolena a objevil ji v úplně jiném světle. Já věřím, že až si ji přečtu potřetí (nevím, jestli to bude před maturitou nebo až za nějaký čas), uvidím ji zase trochu jinak, ne však o nic hůř. 

Možná to není kniha pro všechny. Možná musíte mít něco načteno, abyste byli zvyklí přečíst i něco, co tolik neodsýpá, co musíte číst slovo po slovu a přebírat větu po větě, co nejde jen tak přeletět pohledem. Možná to chce přečíst si něco o realismu a jeho prvcích, porovnat knihu v rámci její doby. Ale klidně i se současnými díly podobného žánru. 

A možná by prostě stačilo odlepit z Babičky tu nálepku "Povinná četba" a hned by se četla o něco snadněji a radostněji. 

Četli jste Babičku? Jaký k ní máte vztah? Viděli jste film? Dáváte přednost spíše realismu, nebo romantismu? Jaká díla vám při vyslovení těchto pojmů vytanou jako první na mysli a proč?

Božena Němcová - Babička, vydáno roku 1855
V nakladatelství Knižní klub vydáno roku 2005, 208 stran.

Komentáře

  1. Já si třeba myslím, že to předně není kniha, která by se měla číst na základce. Byla jsem na jedné přednášce/diskuzi právě o tom moderním jazyce a zastánci původního znění (třeba docent Adam nebo profesor Bílek, jeden je kapacity přes jazyk, jeden přes literaturu) opakovali, že to není kniha pro děti. Ta nenávist dost pramení z toho, že je to součást špatně nastavené povinné četby. Sama jsem ji poprvé četla na VŠ a jsem přesvědčená, že kdybych se nechala zviklat a přečetla si ji dřív, nebavila by mě. Takhle jsem si ji užila.

    Moje babička mi dokonce řekla, že celou její krásu pochopila až teď, v důchodu.

    Jasně, tobě se v dětství líbila, ale ty nejsi úplně vzorový a šablonový typ čtenáře. V mnoha ohledech jsi prostě vyspělejší. Já bych Babičku dětem zakázala, úplně stejně jako Malého prince. Jasně že jsou výjimky, ale podle mě se většině lidem tyhle knížky zhnusí, když k nim nedojdou sami ve správném věku a přečtou si je moc brzo...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi si k těmhle knížkám musí každý dopracovat sám. Není to tak, že by pro mladší čtenáře měly být zakázány, ale asi by se neměly číst povinně. To platí o spoustě klasických knížek, řekla bych.

      Moc díky za komentář, bohemistko! :)

      Vymazat
  2. Já Babičku četla taky v jedenácti, bohužel mě ale nenadchla. Měla jsem jí dát ještě pár let čas, takhle jsem se k ní ale nikdy nevrátila, protože jsem si vždy vzpomněla na to, jak obtížně jsem se tehdy textem prokousávala, a to jsem byla velký čtenář.
    Na tom, co píše Alžběta v komentáři nade mnou, rozhodně něco je. Pamatuju si, že i Malého prince jsem četla v podobném věku, a ani ten mě neokouzlil. Ale stejně tak, jako se ráda vracím ke knihám, které na mě zapůsobily, nechci ani slyšet o tom, že byh měla opětovně číst něco, co mě absolutně nebavilo. Budu to ale muset přehodnotit a některým dílům dát ještě jednu šanci...
    A mimochodem, obě knihy jsem si tehdy přečetla z vlastní vůle, protože mi je lidé v okolí doporučovali, jako povinnou četbu jsme na základce neměli ani jednu z nich. Pokud budou moje děti po mně, rozhodně jim doporučím, ať četbu obou děl odloží na později.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě mrzí, že tvá zkušenost s Babičkou byla taková. Je pravda, že já se někdy ve dvanácti pokoušela číst Psohlavce a nedala jsem je a teď se jim trošku vyhýbám právě proto, že si pamatuju, že jsem to nezvládla a bojím se, že bych to třeba ani teď nedokázala. Ale možná už bych to zvládla, těžko říct.

      Díky za komentář! :)

      Vymazat
    2. Neriah, rozhodně zkus! Tedy přečíst knihy, které se ti předtím nelíbily, po nějaké době. Taky si totiž myslím, že mnohá doporučená či povinná literatura pro děti by se měla časově posunout, přinejmenším do studentských let, ne-li přímo do dospělossti.
      Je možné, že některé knihy budou únavné i po padesáti letech, ale to bude spíš výjimka :D

      Vymazat
  3. Sice jsem babičku nečetla, takže nevím, jak moc zastaralé výrazy se v knize vyskytují, ale podle mě by se do modernějšího jazyka přeložit dala tak, aby jí to neuškodilo. I třeba překlady Shakespreara se modernizují s každým novým překladem. Když někdo bude chtít, k té starší verzi se dostane sám, ale pokud někdo chce, aby tohle děcka četla, tak by jim to měl alespoň trochu přiblížit.

    Já jsem třeba četla Monte Christa a Bídníky už na základce a bavilo mě to, i když tam byly dlouhé nudné popisy. Ale ten jazyk nebyl archaický a tím to možná bylo jednodušší. V opačném případě bych s tím nejspíš taky flákla...

    A kvůli tomu, že babička je jedna z prvních věcí, které dětem vytanou na mysli při slovech povinná četba, tak se ksichtí nad celou povinnou četbou, i když tam jsou kolikrát fakt poklady, které by je mohly bavit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím. Mezi klasikou a "povinnou četbou" je spousta skvostů, ale žáci si bohužel mnohdy nemůžou vybrat. Nebo jim učitelé celý děj převypráví a pak už ztratí zájem si to vůbec přečíst, což mi přijde strašně smutné.

      Díky za komentář tady i na facebooku! :)

      Vymazat
    2. Problém je, že ta knížka má hodnotu z velké části díky jazyku. Literární dílo a autor k sobě prostě patří a ty knížky se nevyučují kvůli příběhu, ale i kvůli stylu autora. A ten právě těmi moderními přepisy zaniká - jako třeba to, že Němcová poměrně netypicky staví slovesa ke konci věty.

      Nehledě na fakt, že celý ten "překlad" do jazyka 21. století je stupidní, nechává tam některé výrazy a jiné, zbytečné, překládá (třeba "lůžko" v jedné verzi a "lože" ve druhé). Navíc zrovna jazyk 19. století není pro současného čtenáře až tak archaický. Složitější je to pak třeba u Komenského, ale stojím si za tím, že u těhlech knížek prostě stačí kvalitní edice s vysvětlivkami. (Na českou klasiku obecně doporučuju edici Česká knižnice, to je něco mezi čtenářským a kritickým vydáním, pracuje se s ověřeným textem, který není nijak cenzurovaný nebo krácený a jsou tam právě vysvětlivky)

      Vymazat
    3. Díky za doplnění. Česká knižnice je skvělá edice, to se musí nechat. A s tím jazykem naprosto souhlasím, neznám to tedy tak podrobně a odborně jako ty, bohemistka, ale všimne si toho asi každý čtenář. :)

      Vymazat
    4. Babičku bych skutečně nechala v původní podobě, stejně jako povídky Boženy Němcové. Patří to ke stylu a i archaické výrazy jsou přece jen pochopitelné. To je přece podobné, jako když někdo přečte Mechanický pomeranč - i ten je svérázný. I když daleko modernější, to ano. :-) Modernizace? Nevím, nakolik, některá slova nejspíš modernizovat nejdou. A modernizace škodí i některým historickým nebo fantasy filmům, použít v nich slovo fajn, například, mi připadá dost nemístné, i když chápu, že pro mladou generaci je to cool. :D

      Vymazat
    5. Jinak, co se týká nápadu zmodernizovat jazyk Němcové, připadá mi to, jako by se restaurovalo třeba baroko a namontovalo se do něj art deco, aby tedy bylo modernější.

      Vymazat
  4. Nesnáším, nesnáším, nesnáším Babičku! Jak už jsem se vyjádřila i na Facebook, podle mě je to děsná hovadina. Celkově nemám ráda Boženu Němcovou, její životní filosofie a celkově názory mi absolutně nesedí. A ze všeho nejmíň mám ráda právě Babičku. To jediné, co se mi na knize líbí, je paradoxně právě ten jazyk, kterým je psaná. Kdyby to někdo přepsal do modernější podoby, tak to už bych při samotném čtení asi hrůzou snědla vlasní čepici :D. Je to divné, protože z knih mám nejraději právě klasiky. Mám toho celkově načteno opravdu moc, z různých žánrů a směrů. Akorát sci-fi moc nečtu. No a musím říct, že pro mě existují na světě dvě největší tragédie – Viewegh a Němcová. Neříkám, že je Babička dílo k prdu, ale mně se to prostě hrozně nelíbí a šíleně mě to nudí proto, že já jsem z Valašska a u nás v rodině dodnes přetrvává skoro všechno to, co je v Babičce popsáno. Takže já když čtu Babičku, tak mi to přijde jako číst normálně každodenní příběh nějaké naší sousedky. Tím, že v podobných zvycích žiju a vyrůstám mi to vše už přijde strašně samozřejmé a asi proto mě to nudí. Připomíná mi to Velmi křehké vztahy nebo Ordinaci v růžové zahradě – prostě to pro mě nemá vůbec žádný význam a smysl. Nic mi to nedává a necítím v tom žádný přínos. Ale jak moc je mi toto dílo protivné, tak stejně tak musím uznat, že po literární a odborné stránce je to dílo určitě solidní a rozhodně může mít velký přínos právě pro ty lidi a děti velkoměsta, co třeba neměli to štěstí a takový život nepoznali. Jinak můj přítel a i moje kamarádky, které jsou taky vychované po Valašsku jako já a stejným způsobem, tak taky tvrdí, že je to hovadina a nuda, takže to bude určitě mít co dělat s tím, že my prostě žijeme dost podobně a je to pro nás každodenní chléb.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je opravdu hodně zajímavý pohled na věc, musím se přiznat, že jsem se opravdu s něčím takovým nesetkala. Respektive s někým takovým, pro koho by Babička nebyla přínosem starého venkovského prostředí. :) Tak díky za vhled, i když s tebou nesouhlasím v názoru na dílo, jsem ráda, žes napsala! :)

      Vymazat
  5. Já k ní mám odpor a vůbec ne kvůli styku psaní nebo tomu, že je to starší knížka, přečetla jsem hromadu starších a složitějších knížek. Prostě téma a absolutně konzervativní pohled na svět jde absolutně absolutně mimo mně a je mi z tý malosti spíš zle :D
    Sarushef blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo, a četla jsi třeba něco z vesnického realismu? :D Mně přijde, že velká spousta klasických děl se vyznačuje "malostí", ale má to své kouzlo. Možná bych tvůj názor potřebovala trošku rozvedený, ale asi si dovedu představit, cos tím myslela. :)

      Díky za komentář!

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky