úterý 25. července 2017

Po bitvě je každý generál

Zbabělci. Jedno z nejznámějších děl Josefa Škvoreckého, kterého známe především proto, že v Torontu založil nakladatelství '68 Publishers, díky němuž mohla být vydána celá řada děl z české a slovenské exilové a samizdatové literatury. Já bych se však dnes ráda držela právě Zbabělců, které jsem si po několika letech oddalování konečně přečetla celé a kteří ve mně zanechali celkem silné pocity. 

neděle 23. července 2017

Nemalé radosti #25

Během tohoto týdne jsem toho hodně zkusila. V dobrém, jinak bych nepsala nemalé radosti. Jsem ráda, že se nic moc negativního nedělo, vlastně vůbec nic. V první polovině týdne jsem byla lehce skleslá, ale pak se to všechno vylepšilo. Ve výsledku je tedy těžké vybrat jen sedmičku (a jak to tak vidím, dopadne to tak, že v jednom bodě zahrnu víc radostných věcí, aby se to sem všechno vešlo). 

úterý 18. července 2017

Jediná

jsem jediná a jedinečná
tak proč se teď takhle necítím?
až se zítra ráno probudím
snad dokážu být více vděčná. 

pondělí 17. července 2017

Nemalé radosti #24

Týden utekl jako voda. Čtvrtina prázdnin už je za všemi středoškoláky a je to trochu děsivé. Přesto se v tomto období objevuje tolik drobných i větších radostí, že by byla škoda se nezmínit. A když už nechávám umřít svůj deník (kam jsem nezapsala skoro měsíc ani čárku, a že by bylo co tam napsat), alespoň na blogu bych měla odrazit kousek toho, co prožívám.

neděle 9. července 2017

Nemalé radosti #23

První týden prázdnin za námi. Proč, proč to tak rychle letí, ptám se a modlím se, aby se čas trochu zpomalil a já si léto stihla vychutnat ještě víc. Léto, pěkné počasí, žádný spěch a žádné vnější starosti typu škola. Jen já, lidé kolem mě, mé koníčky a má předsevzetí. Bylo by to krásné. Ten první týden se ale nesl v příjemném duchu a mám z něj i takhle zpětně docela radost. Takže proč se nepodělit? 

sobota 1. července 2017

Vybarvování #12

Po třech měsících (to to letí, viďte?) přišel čas na další bilancování a vybarvování. I když mám pocit, že tohle čtvrtletí uteklo až příliš rychle, stalo se toho docela dost, o čem bych mohla psát. Původně jsem si říkala, že počkám zase na konec prázdnin, ale to by pak článek dostal úplně jiný nádech. Proto vám o svém životě povím už teď, dokud ve mně ještě školní rok a podobné věci doznívají.