Barevný rok 2016 | Vybarvování #10 | Zkrátka tak trochu nekonečný článek

S vidinou, že tento článek bude opravdu hodně dlouhý, se mi jen těžko začíná psát jej. Nevím, čím začít, je toho tolik. Chci totiž shrnout současně svůj prosinec, současně poslední týden a současně celý rok 2016 na poli.. vlastně na všech polích, která si jen dovedete představit, knížky, fotky, život, škola a tak dál. Nebudu to okecávat víc, než je nutné, a pustíme se do toho. Udělejte si čas, pokud to chcete přečíst od začátku až do konce. 
Silvestrovský banánovo-čokoládový puding. Ještě na něm byla šlehačka a sušenky. :D ♥ 


Knížky
Nejprve prosinec. Ten byl vskutku knížkami docela nabitý, zvlášť ve své druhé části. 
Na začátku měsíce jsem dočetla poutavý Jidášův kmen, což je další z napínavých příběhů Jamese Rollinse. Díky Modrému mám k dispozici i ostatní knížky ze série a doufám, že se do nich v následujícím roce pustím.
Trochu z nudy jsem se pustila do Životů, které jsme ztratili, druhého dílu dystopické série The Fallen World od Megan Crewe, ale jak jsem se bála, dvojka už mě tolik neoslovila. Ale obálku to má dobrou.
Guilty pleasure jsem si vychutnala při čtení Panoptika postav, další nadstavby filmů o Harry Potterovi od Jody Revensonové
Návrat do dětských let mi umožnilo přečtení Petra Pana, navíc s nádhernými ilustracemi. Recenzi chystám. 
Poslechla jsem si čtvrtý a poslední díl Přemyslovské epopeje od Vlastimila Vondrušky, byla to také poslední audiokniha v roce 2016. (A že jich v něm bylo dost.)
Krásné nové hrnečky. ♥
Věnovala jsem se také hodně Shakespearovu dílu, přečetla jsem celkem tři komedie - Veselé paničky windsorské, Mnoho povyku pro nic a Jak se vám líbí. To proto, že jsem byla doma se zánětem průdušek a nevadilo mi číst tu několika kilovou bichli. 
Poslední týden jsem strávila dočítáním třetího dílu Harryho Pottera (s Modrým, samozřejmě), hltáním skvělého románů Dobrý proti severáku (ale o tom až příště) a louskáním druhého dílu Bídníků, celkem jsem pokročila o dvě stě stránek, takže dobrý.
Pod stromečkem mi Ježíšek nadělil několik nových přírůstků do knihovničky. Harry Potter and the Goblet of Fire a Harry Potter and the Order of Phoenix, to máme s Modrým do zásoby na celý následující rok. Bratry Karamazovy od Dostojevského a Romaneta od Jakuba Arbese. A samozřejmě již zmíněnou knížku Dobrý proti severáku, Hanko, moc děkuji!
Plus jsem si pořídila učebnici němčiny na kurz, ale o tom níže.
Bídníci, kapitoly o argotu (nejen) ve francouzském prostředí. Zajímavé, leč těžké se tím prokousat.
Dovolte mi lehkou knižní bilanci za rok 2016. Přečetla jsem zdaleka nejvíc knih, víc, než v kterémkoliv předešlém roce svého života. Nevím, čím to je, protože mám pocit, že jsem v druhé polovině roku četla jen.. polovičně. Celkem 81 přečtených knih. Poslechla jsem si 24 audioknih, přečetla tři knížky v angličtině a několik víceméně odborných historických a psychologických publikací. A myslím, že jsem tolik nových knížek do své knihovny nepořídila, ale to je záležitost také posledního půlroku. To předtím si tak trochu.. nepamatuji. 

Na rok 2017 jsem si nastavila výzvu 100 knih. Sto. Stovka. To bych mohla zvládnout, byť si Modrý myslí, že je to nemožné a doporučoval mi dát si dvacítku. Pche. Držte mi ale pro jistotu palce. A když to nezvládnu, nevadí. Je to jen bezvýznamná výzva, no ne? :)
Můj budoucí programátor. ♥♥♥
Jazyky
Prosinec byl na učení jazyků velmi intenzivní, řekla bych. Napsala jsem povídku v angličtině. Četla jsem v angličtině. Trochu jsem v angličtině i myslela.
Přihlásila jsem se na kurz do Goethe institutu a úspěšně se zařadila do kategorie B1. Proto jsem si koupila tu učebnici, budu teď každé sobotní dopoledne po dobu tří měsíců trávit na Masarykově nábřeží. Samozřejmě stále docházím na konverzace němčiny s taťkou. 
A v době své nemoci jsem se pustila také do italštiny, totiž do té své obsáhlé učebnice. Dostala jsem se až k páté lekci (prošla jsem si ty předchozí, už jsem si je přeci jen tolik nepamatovala). Tak snad mi elán vydrží.
Svíčky nesmí chybět.
Jaký jsem udělala pokrok z objektivního hlediska během roku 2016, to si netroufám tvrdit. Hodně mi pomohlo hlasité vzájemné čtení v angličtině, hodně mi pomohlo vynaložené úsilí v němčině a v neposlední řadě nějaké to dopisování s lidmi ze zahraničí. Uvidíme, co přinese příští rok. 

Jak jsem však už naznačila, do Ameriky nakonec nepojedu. To uvažování bylo dlouhé a téměř mučivé, mluvila jsem o tom snad se všemi lidmi, kteří jsou pro mě důležití a jejichž názor beru v potaz. Přemýšlela jsem o tom samozřejmě i sama za sebe a snažila jsem se potlačit emocionální stránku při zvažování pro a proti. Tekly slzy, padala slova. Hodiny hovorů s Modrým a téměř stejný čas diskuzí s rodinou. A když jsem nakonec řekla, že nepojedu a že to opravdu myslím vážně, když rodiče tuto skutečnost skousli, strašně se mi ulevilo. Nemusím se nikam chystat, ne teď, ne sama. Ještě se ve svých schopnostech trochu zlepším a pak se vydám pryč s Modrým. Stejně bych to sama nezvládla, nejsem bláhová. A platit tak velké sumy za to, abych si aspoň trochu ten pobyt užila, jako je to v případě mé sestry, mi přijde hloupé. To to raději investujme líp, ne?

Vystydlo mu to. Zapomněl, začetl se. Hrnek plní účel. Dokonalé. Já jsem svých osm set mililitrů vypila naráz, taky zážitek.
Tvorba
Rok 2016 byl navzdory všemu docela tvořivý, nemyslíte? Psala jsem hodně, i díky (S)nové výzvě, i díky dalším okolnostem. 11 básniček (či haiku) a 7 prozaických záležitostí. Díky členství v redakci Generace 21 jsem napsala už přes 15 článků o cestování a samozřejmě jsem hodně fotila. 

Deník
Ha, dlouhý, předlouhý výpis vás čeká. V jakém duchu se nesl prosinec, to úplně nemůžu říct, neboť jsem si deník nevedla. Ale byla jsem kolísavě nadšená ze svých pseudo úspěchů (často jen těch v hlavě) a neúspěchů, zvlášť těch ve škole. Pak se jednoho víkendu Modrý necítil dobře a já od něj odjížděla se smíšenými pocity ohledně jeho zdraví. O tři dny později jsme se sešli v Praze, já šla z divadla a on z práce, a jeho zdravotní stav byl mnohem horší. Takže se objednal k doktorce, já ho doprovodila na nádraží a pak jela domů. Už tehdy mi nebylo dobře. Víkend jsem přetrpěla po dlouhé době doma a v pondělí jsem šla k doktorce. Oba jsme s Modrým onemocněli něčím virovým, já prý měla zánět průdušek a antibiotika na to. Doma jsem strávila celý týden, vylezla jsem až v pátek, to jsem slavila jmeniny a šla na vánoční oběd spolu s Betty ke strejdovi. Založila jsem si na popud Modrého Steam a hrála s ním pak nějaké hry, které mi můj počítač dokázal spustit. Stýskalo se mi. 
O Vánocích doma bych snad ani mluvit neměla. Klasické vánoční hádání tentokrát nezažehnala ani štědrovečerní večeře, chyběla mi sestra, ta by určitě dokázala zvednout náladu u tohoto tichého slavnostního jedení. Z dárků měla samozřejmě největší radost Alžběta, dostala takovou tu kuchyňku a spoustu drobností. Já jsem dostala zmíněné knížky, ponožky, nějakou kosmetiku a nová sluchátka. Spát jsem šla zhruba v devět a na nic moc jsem nekoukala. Bylo mi blbě, psychicky i fyzicky.
Pejsek maltézský, peněženka americká.
Tady umřela prababička...
Letos jsem stihla aspoň jednu pohádku. :)
Miluju a maluju. ♥ ♪♫♪
Eliška a Růža. Gang. 
Rozbalujeme dárečky.

Druhý den přijeli na oběd prarodiče s tetou, atmosféra se trochu uvolnila. Nejvíc jsem se ale těšila na to, až odjedou, protože to pro mě znamenalo, že mě odvezou na zastávku a já konečně pojedu pryč. Ne, že bych doma nebyla ráda, ale takhle dlouho tu nevydržím, zvlášť když panuje taková atmosféra. Do Prahy jsem jela tak trochu rozechvělá, už jsem tam koneckonců dva týdny nejela. Vidět Modrého byl ten nejkrásnější vánoční dárek a nejlepší na tom všem bylo, že jsem s ním měla strávit skoro celý následující týden. Už jen nedělní večer mě takřka uzdravil. Povečeřeli jsme a předali si dárky. Dostala jsem tričko "The best girlfriend in the galaxy" a hrneček na 800 mililitrů. A zápisník. Modrému jsem dala tričko s logem Big Bang Theory a knihomolský martinusácký hrneček. A záložku. Zajímavá shoda náhod.
Mamce se letos vánočka opravdu povedla.
Praha, hlavní nádraží. 
Tento vlak, to je prosím model 714, takzvaná kráva. Můj milý s ní jezdí. :D 

V úterý jsem osaměla, neboť šel do práce, ale pak už jsme byli jen spolu. Ve středu jsme se vydali do Ústí za jeho rodinou, kde jsem si vychutnala další porci vánoční atmosféry, a ve čtvrtek jsme se vrátili zpátky do Prahy. V pátek jsme se šli podívat na Výstavu modelů z Lego kostek do Holešovic a taky jsme navštívili Palác knih, raději nepočítám, jakou dobu jsme tam strávili. Silvestr se nesl v duchu procházení se, hraní her (Magicka, kdyby to někoho zajímalo) a mlsání. A popíjení Frisca. Jasně, ono to s normálním člověkem nic neudělá, ale já se jeho vinou neustále chichotala a Modrý škytal jako blázen. Z ohňostroje jsme kvůli mlze moc neměli, ale spát jsme šli až ve dvě ráno, poté, co jsme vyřkli svá předsevzetí. (Dobře, to jsme udělali už po půlnoci, ale pitvat to nebudeme.) 
Nový rok jsme strávili téměř ideálními činnostmi. Já čtením, učením se němčiny, vařením. Společně sledováním Průměrňákových, hraním Magicky a tak obecně spolu. Plánováním, hovořením. Spolu. Dnešní návrat domů po takové době byl trochu nezvyklý, ale nestěžuji si. Ještě jsem stihla vyrazit na procházku do zasněženého lesa se psem, ale to už je jiný příběh. Příběh roku 2017.
Titanic
Pád Berlínské zdi
Silvestrovská noc si žádala nějaké speciální pití.
Co jsme viděli z ohňostroje.

Předsevzetí
Co by to bylo za novoroční půlnoc bez stanovení nějakých předsevzetí? Do tohoto roku jsem vstupovala ruku v ruce s Modrým, oba jsme slavili Silvestra poprvé mimo rodinný kruh, spolu. Co si předsevzal on, není pro mé čtenáře důležité, ale napíšu vám svých pár cílů v následujícím roce. Nebrala bych to nijak vážně, nejedná se o nic.. konkrétního.. ale nějaký řád ten rok musí mít, ať mám zpětně co hodnotit.
Stejně jako loni, i letos směle píšu zhubnutí. Vím však, že je to spíš proto, že opravdu chci, protože teď nemám pocit, že bych musela. Když se se sebou člověk jednou smíří, přijme se takový, jaký je, a začne se mít rád (respektive se na něj přelije trocha vřelosti z druhého), je svět mnohem lepší. Ale chci se spíš trochu překonat. Naučit se běhat, aniž bych vypustila duši. Vyčerpat permanentku na plavání. Chodit, fotit, jezdit na kole. A pokud to všechno bude s Modrým, tím líp. (Dobře, to kolo je spíš záležitost mě a mamky.) A taky bych chtěla dělat častěji saláty, protože je mám vážně ráda.
Své knižní předsevzetí jsem již zmínila na začátku článku. Sto knih. Jaké knihy by to měly být? Nejlépe abych zahrnula české, anglické a třeba i německé. Abych snížila počet nepřečtených knih ve své knihovničce a abych si čtení užívala.
Dávat si nějaké cíle v jazycích je trochu blbost. Ale dokončím kurz němčiny a udělám si FCE. Ve škole si obzory moc nerozšířím, budu tak činit ve svém volném čase. Třeba se osmělím a budu s někým v cizím jazyce mluvit.
Chtěla bych cestovat. Ne nijak daleko, stačí mi Čechy, Německo, Rakousko, třeba i Polsko a Slovensko. Krátké nebo dlouhé výlety, to je fuk. Žádné utrácení, jen to cestování. Prožívání, nasávání atmosféry, focení.
Mám teď měsíčně nějaký výdělek z psaní, takže je dost možné, že od hledání letní brigády upustím. Pokud se mi nepodaří zkusit se někde chytit jako průvodce, to bych totiž chtěla moc zkusit, případně pokud nebudou nabírat lidi v Neoluxoru nebo Kanzelsbergeru, nechám to být a hrotit to nebudu. Není to nutné.
Co ještě bych si měla předsevzít? Udržet si prospěch ve škole, který mám teď, lepší už to asi nebude, tak hlavně aby se mi to (tím to je myšlena obzvlášť matika a digitální matika) nezhoršilo. Nezanedbávat své přátele tolik jako v roce 2016, uvědomuji si, že to bylo hnusné. A ani blog bych nemusela tolik zanedbávat. Mám v plánu napsat nějaké úvahy, recenze, chtěla bych zveřejňovat fotky a nějaké nemalé radosti, vždyť jich mám kolem sebe dost, škoda je nezaznamenat.

Písnička
Na závěr roku písnička, která uzavřela můj rok. Pouštěla jsem ji dokonce Modrému, to už něco znamená. Je nádherná, nemůžu si pomoct. (Ano, narazila jsem na ni při sjíždění videí na téma Harry Potter, úchylka.)

A jaký byl váš rok 2016? Kolik knih jste přečetli? Dáváte si knižní výzvu na rok 2017? Jaká jsou vaše další předsevzetí? Jaké jste měli Vánoce? A Silvestra? Jak se chováte v dobré náladě způsobené (nejen) lehkým alkoholem? Trávili jste někdy Vánoce/Silvestra mimo domov? A jak se máte, v novém roce?

(S)mějte se, já pádím na konverzaci němčiny.
Vlasta

Komentáře

  1. To je moc hezkej článek. Stovku knížek zvládneš bez problému, o tom jsem přesvědčená. Jestli tě to uklidní, štědrý večer u nás taky proběhl v poněkud dusivé atmosféře.
    Jinak je mi možná až příliš líto, že jsme se na Vánoce nesešly, neměla jsem totiž vůbec co dělat, jen tak jsem seděla doma. Ale možná je to nakonec dobře - stejně jsem byla nemocná, a aspoň jsem četla.
    Moc se mi líbí tvoje fotky, zase, jako vždycky. Zní to už jako fráze, tahle pochvala, ale myslím ji vždycky stejně vážně. Model Evropy z lega je skvělý nápad. A mám asi podobnou peněženku jako ty, akorát já mám na ní kočičí hlavu a ne psí. :D
    Letní brigáda! Mohly bychom se na ní dohodnout spolu. I když, vlastně, ne. Ty máš v Praze kde bydlet. Já bych měla teoreticky taky, ale bylo by to hodně z ruky od centra, takže smůla. :(
    Teď něco k tvým otázkám.
    Můj rok 2016 byl... divný. Nemůžu si pomoct, ale dobré věci se začaly dít až na jeho konci. Zhubla jsem 7 kilo, což se může zdát jako hrozně málo, ale i tak mi to posunulo život k lepšímu. Zvládám základy norské konverzace. Uklízím si v pokoji. Osamostatnila jsem se - pro mě to nejspíš znamená něco trochu jiného než pro tebe, ale to nevadí. Nepřestala jsem psát básničky. Můj život samozřejmě není dokonalý, ale o to větší mám radost z jakéhokoliv pokroku.
    Knižní výzvu jsem si dala pouze symbolickou, 12 knih. Stejně tak si nedávám moc předsevzetí, jen se modlím, aby se nic nepokazilo a nezvrtlo. Vánoce jsem prožila v klidu a doma, pár dní mi bylo na umření, pak se to zlepšilo a Silvestra jsem už oslavila ve společnosti. Trochu divné společnosti, ale i to se počítá. Jsem mnohem radši mezi lidmi než sama.
    Naposledy jsem se opila před rokem, a bylo mi hrozně špatně. Odbelhala jsem se na záchod a po cestě se přesvědčovala, že mi neodpadnou končetiny. Ale nakonec to dobře dopadlo, protože jsem byla vedle toho nejlepšího člověka, a to zlepší všechno.
    Nový rok začal vcelku dobře, ale nemůžu nic posoudit, dokud se nedostanu mezi lidi. Je to vždycky šok, jít poprvé po Vánocích do školy. Všichni budou úplně noví, a já ve stejném ošuntělém oblečení... no, ale to se vstřebá.
    Promiň za tak dlouhý komentář. A děkuji za tak dlouhý článek! :) Měj se pořád stejně hezky, a pokud možno ještě líp.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z části jsem ti odpověděla už soukromě. Tady snad jen dodám, že tu psí peněženku zatím nepoužívám, ale asi začnu.
      Sedm kilo je úžasné! Jak mně by to udělalo radost. Gratuluji, opravdu! :)
      Já jsem ráda s lidmi, s nimiž můžu být sama sebou, tedy být skoro sama, ale ne tak úplně. Těžko to popsat.
      Jo, do školy se mi taky vůbec nechce. :D

      Vymazat
  2. Událo se toho u tebe docela dost, Vlasti! Mrzí mě ta horší atmosféra u vás doma, ale jaké Vánoce se neobejdou bez hádek a trochu neshod? (Paradoxně svátky klidu a míru, co?)
    Krásné dárky jsi dostala, hlavně to tričko od Modrého. Si dokážu živě představit, jak bych se červenala, kdybych ho před ním otevřela. :) (Musím se taky pochlubit, dostala jsem stříbrný medailonek - hlásá taková ta tři krásná slova.)
    V Praze bych chtěla také pracovat, ale až tak v průběhu vejšky. A jak říkáš, hned jak bude mít Luxor místo, jdu tam. Neksutečně by mě bavilo pracovat (tedy brigádničit) v okolí knih. Teď si chci najít brigádu někde poblíž, až mi skončí střední. A pak hurá do velkoměsta. :)
    A snad to nebude pro mě tak ostudné, když to veřejně přiznám, ale za rok 2016 jsem stihla přečíst pouze dvacet knížek. Z pětadvaceti. Ale nejsem z toho nijak špatná, zkrátka nebyl čas na čtení - místo toho jsem si život užívala jinak. Ale čtení mi chybělo. Tak nějak.
    S Fotbalovým máme na 2017 docela velké plány. Jak už budeme oba v jednom městě - doufám, že nám ten vztah do té doby vydrží, budeme mít spoustu nových možností, jak spolu trávit čas. A pak tu jsou skoro čtyřměsíční prázdniny, žejo. :) ^^
    Silvestr i Vánoce byly veselé, užila jsem si je moc a moc. U nás jsou ty hádky spíše přes rok a na takové spešl události si dáváme oddych. Je to příjemná změna. A taky své dělá tuna cukroví a pohádky, to nikdo na rozepře nemá ani pomyšlení. :)
    Krásný rok 2017!
    (Tyjo, ty mě za chvilku v té němčině doženeš. :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak doufám, že se ti nějakou brigádu podaří najít. :)
      To bude skvělé, když vám to vydrží, čím víc času společně, tím lepší je vztah. :)
      Kéž by, kéž by. :D

      Vymazat
  3. Neoluxor nabírat určitě bude, minimálně ten náš :D Jakože ne žádný konkrétní nábor, ale lidí je tam pořád málo.

    Je fajn, že i tvůj rok 2016 stál za to. Snad bude i ten nadcházející :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jsem ráda, žes měla uplynulý rok takto hezký a že sis i přes neshody užila i jeho konec. U nás doma byly Vánoce vždycky skutečně svátky klidu a pohody a nikdo se nehádal, bohužel od většiny lidí slýchám opak a přijde mi to dost líto.
    Přeji všechno nejlepší i do roku 2017. :)

    Můj rok 2016 byl hodně zvláštní, ani vysloveně špatný, ani moc dobrý, ale když jsem se nad tím zamýšlela, tak v něm dobré věci rozhodně převažovaly. Vánoce byly moc pěkné, se spoustou úžasných dárků. Silvestra už několik let neslavíme, a letos jsem i šla dost brzy spát, což mi umožnilo vstát na Nový rok brzy ráno a jít se projít za východu slunce, to pro mě byla mnohem lepší oslava. :)
    Předsevzetím jsem se vyhýbala a vždycky jsem si říkala, že když chci něco změnit, můžu přece začít kdykoliv, jenže, kdy je lepší začít, než s příchodem nového roku, kdy má člověk pocit, že začíná s čistým štítem? Takže jsem si řekla, že bych letos chtěla být víc venku, víc u koní a víc se hýbat, méně koukat do internetu, upletu svetr, pořídím si červené brýle, nejspíš se dám ostříhat a zkusím být milejší k lidem a méně myslet na špatné věci (a nebudu zklamaná, když se mi něco z toho nevyvede :D). Knižní výzvy si nedávám, každopádně bych letos ale chtěla číst víc, jako ostatně každý rok. :)
    Pod vlivem alkoholu se ze mě stává velmi výřečný člověk, pravý opak toho, co jsem za střízliva, a také jsem velmi sdílná a prozradím i to, co bych jinak nikdy neřekla. To je také jedním z důvodů, proč už téměř vůbec nepiju. :D
    V novém roce je zatím dobře. Doufám, že bude i nadále. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně je to líto, ale znám dost lidí, kteří to mají podobně nebo ještě horší, takže vlastně mám Vánoce docela ráda. :)
      Východ slunce bych taky ráda někdy znovu viděla, teď je skrz mraky ale většinou vidět velké nic. :D
      Budu ti držet palce, měj se krásně. ;)

      Vymazat
  5. Já Petra Pana naprosto miluju, ale přiznám se, že k psanému vydání jsem se ještě nedostala. 81 to je moc pěkný výsledek, já jsem zvládla ubohých 58 (a největší paradox je, že do splnění původní výzvy mi zbývaly jen dvě knihy).
    Já mám doma momentálně asi dvě knihy v angličtině, ale abych pravdu řekla, nějak mi to čtení pořád nejde - a upřímně ani psaní. Přemýšlet se snažím a nejspíš bych i dokázala slušně konverzovat, ale zatím jsem omezovaná tím, že jsem se z hlediska jazyků pořád dostatečně neoťukala a jsem z jejich používání nervózní. Odjet nebo neodjet byla tvoje volba, ovšem přiznám se, že já bych po všech zváženích nejspíš taky neměla odvahu - i když je to výjimečná příležitost.
    Já jsem byla týden před Vánocemi taky nemocná, ale na Štědrý den už jsem naštěstí jen posmrkávala. Musím se přiznat, že jsme domácí vánočku nikdy nepekli - a docela mě to štve.
    V předsevzetích ti držím palce, já ty svoje ale beztak nedodržuji :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zítra vyjde recenze. :) 58, i to považuje většina lidí za nemožné a já to třeba minulý rok nepřekonala. ;)
      Já bych i měla odvahu, i motivaci, mně vlastně vůbec nic nebrání. Ale nechci být bez Modrého, věřím, že se nám naskytne příležitost vyjet společně. :)
      Tak třeba příští rok, pečení vánočky není tak hrozný proces. :D

      Vymazat
  6. Krásny článok a krásne zhrnutie roku:) Hrnčeky sú roztomilé! Ja som HP čítala ešte ako malá ale neviem, väčšinou sa mi knihy páčia viacej, ale v tomto prípade sa mi skôr páčia filmy, knihy ma až tak nebavili. V angličtine som ešte nečítala knihu, ale chcela by som nejakú ľahšiu vyskúšať.:) Ako druhý jazyk sa učím francúzštinu a ten je naozaj veľmi náročný, no tento rok by som v ňom chcela trochu zabrať. A krásne fotky, obzvlášť ten psík ♥

    Saja Frey blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu ti ve francouzštině držet palce. ;)

      Vymazat
  7. Parádní článek! :) A fotografie! Vždycky žasnu, jak naplněný život žiješ. Nebo mi to tak alespoň připadá. Vůbec nechápu, kde na to všechno bereš čas. Taky mě to trošku zneklidňuje, jelikož mi přijde, že já nedělám snad vůbec nic. A nějak v sobě nezvládám tu energii najít. Ale to je jiný příběh. :)
    Jsem moc ráda, že jsi měla takhle pěkný rok. Stejně jako Iris si myslím, že tu stovku knížek zvládneš. :) Já se letos nechtěla přeceňovat, a tak jsem si předsevzala přečíst knih 52, jednu na každý týden v roce. Nejvíc jsem ovšem nadšená, že se mi ta padesátka letos/loni povedla (v roce 2015 mi 4 knížky chyběly). :)
    Mimochodem, tu písničku znám. Hned jak jsem viděla, že jsi sem to video dala, říkala jsem si, že to bude asi ona, ačkoli já znám originál od Taylor Swift a The Civil Wars. Mám ji hrozně ráda a díky ní jsem objevila The Civil Wars, ty jsem teď poslouchala dost často. :) Jo a nic proti tomu videu, ale asi na něj koukat nebudu, nejspíš bych začala brečet, jak jsem tak viděla těch prvních pár vteřin. :)
    K otázkám, má další předsevzetí. No, já jsem si žádná nedala, mám spíš pocit, že mi není pomoci a že já sama sobě asi moc nepomůžu, tak nevím. Ráda bych chodila plavat, ale...Ráda bych se víc věnovala angličtině a francouzštině (vždycky mě nakopne nějaký tvůj článek, jelikož mi přijde neskutečné, že se jazykům tak moc věnuješ :)), ale...ráda bych si našla opravdovou brigádu, ale...
    Zdá se to jako jednoduché úkoly, nicméně pro mě nejsou. A tak budu mířit trochu níž a přeji si, aby se mi povedlo získat řidičský průkaz (tak nějak omylem jsem se přihlásila do autoškoly, ale teď jsem na to vlastně hrdá) bez nervového zhroucení cestou. :)
    Ještě takový flashback, Vánoce u nás byly docela poklidné, po prvotním šoku z toho, že si dědeček zlomil kotník. Nakonec se ale všechno organizačně vyřešilo a i dědeček se úspěšně uzdravuje. :) Viděla jsem asi milion pohádek a byla s kamarádkou fotit. A Silvestr jsem strávila trochu osamoceně, jelikož já a mé kamarádky slavíme Silvestry stále ještě s rodinou. Ne, že by se mi to nelíbilo, ale jsem tu jen tři, a tak je u nás vždycky tak trochu méně živo. :) První letošní den jsem strávila s ukrutnou bolestí břicha a večer završila zvracením a horečkou, doufám tedy, že známé pořekadlo o zbytku roku úplně nebude platit. Hned další den mi ovšem bylo mnohem lépe, takže snad je všechno v pořádku. :)
    A jak se chovám opilá, to nevím, jelikož jsem se stále ještě nikdy neopila, uvidíme, co přinese oslava osmnáctin. :)
    Měj se moc krásně, přeji ti, aby rok 2017 byl pro tebe ještě mnohem mnohem krásnější, než byl ten předešlý a aby sis ho co nejvíce užila! :)
    A pardon za sáhodlouhý komentář. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Já už doma nevydržím déle, než tři dny. Pak se začneme s mámou hádt kvůli kravinám a všechny dobré vztahy jsou do kytek. Jsem ráda, že bydlíme s přítelem spolu, protože jednak, logicky, jsme spolu a pak mám díky tomu s mamkou i tátou docela dobrý vztah. Lepší, než když jsem bydlela i nich.
    Vánoce moc ráda nemám. Ani Silvestra. Tyhle nucené oslavy nikdy nestojí za to. Letos se to tedy docela povedlo, ale i tak jsem ráda, ohromně ráda, že to mám za sebou.
    A alkohol skoro nepiju. Někdy si dám jedno malé pivo nebo sklenku vína, ale jinak... Frisco jsem měla ráda, teď mi ale přijde nechutně sladké. Naopak jsem si docela oblíbila nahořklý Aperol. Ale vždy max. dvě sklenky. Stejně je to zbytečně drahé.

    OdpovědětVymazat
  9. Skvělý článek a hlavně fotky. Přečetla jsi úžasné knihy, jsem ráda, že se ti Dobrý proti severáku líbilo :) Přečíst stovku knih je nádherný "úkol", taky bych se tam ráda někdy došplhala, ale u mě je to v hodně dalekém nedohlednu :) Já si nastavila na tento rok 70 a budu moc ráda i za to :)
    Přeji Vám, ať se s Modrým máte alespoň tak dobře jako doteď a ať se jednou na nějakou Velkou cestu vydáte spolu ♥ podle mého ses rozhodla dobře.
    Přeji štěstí se všemi předsevzetími a měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat