Hudební tag s Eisblume

Poslední dobou jsem trochu vytížená a oddaluji své plánované články na neurčito. Ještě že Iris má vždycky nějaký ten tag v zásobě na horší časy. Dovoluji si tvrdit, že ty tak trochu nastávají, protože se mi všechno kupí a ne a ne se pustit do čtení článků, hromady úkolů a moře dalších věcí, co bych chtěla stihnout. Iris každopádně našla jakýsi hudební tag (určitě je to pro mé čtenáře po všech těch knižních příjemná změna), kde máte za úkol zodpovědět otázky pomocí názvů písní jednoho vybraného interpreta, nezávisle na obsahu písně jako takové. Asi bych měla varovat, že všechny písničky jsou německé. Pokud si tedy chcete poslechnout hudbu mého srdce a ještě k tomu se dozvědět odpovědi tagu, směle čtěte dál.
(na danou píseň se dostanete kliknutím na český překlad názvu písně; doufám, že jsem nic nepřeložila špatně, nicméně asi je to lepší než tápání těch, co se německy neučí...)

1. Vyber si umělce
Eisblume. Tato německá poprocková skupina, nesoucí v překladu název "Zmrzlá/Ledová květina", mé hudební playlisty doprovází už více než rok. Obecně jsem si německou hudbu oblíbila, Eisblume celý poslech nastartovala. Proto jsem si ji však do tohoto tagu nevybrala. Uvažovala jsem i o jiných skupinách, nicméně žádná neměla ve většině případů tak ideální a vhodné názvy písní. Proto Eisblume.

2. Jsi muž nebo žena? 
Wunderkind (Zázračné dítě). Samozřejmě záleží, jak na to nahlížíte. Jsem ještě dítě? A v čem spočívají zázraky? 
Denn in der Stunde deiner Angst 
erkennst du was du bist 
Die Engel flüstern leis im Wind 
Du bist ein Wunderkind

(Pak v hodině svého strachu poznáš, co jsi zač; andělé ve větru šeptají, že jsi zázračné dítě.)

3. Popiš se. 
Zweites Gesicht (Druhá tvář). Mám dvě tváře. Mám svou temnou stránku. Mám podobu, kterou každý vidí a vzezření ukryté pod vším tím zavádějícím (nebo taky ne) povrchem. Některé mé vlastnosti jsou patrné na první pohled, jiné jen tak neprohlédnete. "Člověk je jako měsíc - má svou temnou stránku, kterou nikomu neukáže." Aneb jak se říká, jsem taková, jaká jsem.

4. Jak se cítíš? 
Warten auf ein Wunder (Čekám na zázrak). Řekla bych, že v tomto psychickém stavu se budu nacházet vždycky. Zázrak... Co bych považovala za zázrak? Třeba že se jednou podívám na sebe do zrcadla a uvidím tam osobu, kterou budu mít ráda, která bude šťastná. Nebo že v tom zrcadle jednoho dne nebudu stát pouze já, sama. 

5. Popiš, kde právě žiješ. 
Unter dem Eis (Pod ledem). Přebývám v ledovém království nejistoty, ve zmrzlých pustinách štěstí, v kraji dospívání, který je přikryt sněhovým kobercem. Myslím to metaforicky i doslovně, záleží, jak to kdo chce pobrat. 

6. Kdybys mohla jít/jet kamkoliv, kam by to bylo? 
Land in Sicht (Země na obzoru). Předpokládám, že můj vztah k plavení se na lodi nikdy nebude zrovna vřelý. Jistě, je to takové romantické, kolébavé, starobylé. Jenže nese to s sebou taky spoustu nepříjemných cestovních potíží, jako je nevolnost, úzkost, bezradnost. Necítím se dobře v prázdném prostoru. Připadám si zvláštně malá a bezvýznamná, když na obzoru vidím pouze modravé vlny splývající s oblohou. Vždycky mi to připadá, jako by už na světě nic neexistovalo, vzpomenu si na film Vodní svět, kde se v důsledku globálního oteplování a tání ledovců kontinenty ocitly pod vodou a lidé, kteří přežili, museli existovat jako trosečníci na mořích. A právě v takových chvílích, kdybych se ocitla uprostřed nekonečných vod a měla zvolit, kterým směrem se dát, vydala bych se za zemí na obzoru. Pokud by pochopitelně za horizontem nějaká byla. A asi bych se nestarala, jestli by to byly břehy Velké Británie, Ameriky či Chorvatska. 

7. Oblíbený způsob dopravy? 
Zeit zu gehen (Čas odejít). Eisblume nenazpívala žádnou písničku, která by se vyloženě týkala, byť jen názvem, dopravy. Ze skromného výběru (skupina vydala pouze dvě alba o čtrnácti písních na každém z nich) se na mě usmála tato píseň. Víte, umět poznat, kdy je čas odejít, to umí málokdo. Nedivím se. A já se ráda vzdaluji, když poznám, že je čas odejít. Ráda odplouvám myšlenkami z konverzací, do kterých mě nikdo a nic nezapojuje, ráda odcházím z míst, kde nejsem vítána, ráda opouštím lidi, mezi nimiž se necítím dobře. Když se vzdaluji od všech povrchních i vážných záležitostí, neohlížím se na způsob, jakým to činím. Prostě odejdu.

8. Jaké je počasí? 
Stern (Hvězda). Navzdory tomu, že uprostřed moře se na vlnách cítím opravdu podivně a spíše méněcenně, skoro jako bych neexistovala, když se dívám na hvězdnou oblohu, prázdnotu nepociťuji. Hvězdy mě uklidňují. Hvězdy jsou odrazem nás samotných. Mám před nimi respekt. Vesmír jako takový mě fascinuje. Nerozumím mu, nepoznám ani jedno jediné souhvězdí a když jsme tato témata probírali napříč přírodovědnými předměty, mnoho jsem nepochytila. Přesto mě celý ten zázrak, jehož jsme součástí a který si nikdo neumí pořádně vysvětlit, uchvacuje a ohromuje. Na stejné pohasínající hvězdy se díval pračlověk i dávní králové a obyčejní lidé. Každý za světly v černém plášti tmy viděl něco jiného, ale ve výsledku zůstávali stejně bezradní a zaujatí všichni. Možná právě proto mám ráda všechny tyhle jasné noci. Možná právě proto si po večerech v poslední době nečtu, ale pozoruji oblohu a přemýšlím.

9. Oblíbená část dne? 
Dämmerung (Stmívání). Naše Slunce je nepochybně součástí vesmíru. Fascinuje mě, jaké zázraky dokáže taková žhavá koule vykouzlit na naší planetě, když ozařuje východní horizont nebo noří okolí do temnoty noci. Mám ráda západy slunce. Východy jsou samozřejmě taky krásné, často je pozoruji a ještě se mi nestalo, že bych jimi nebyla aspoň na vteřinu uchvácena, nicméně západy mají své osobité, trochu podivné kouzlo. Den najednou pomalu končí, stíny se prodlužují a stmívá se. Slunce přestává pálit a jen příjemně hřeje tvář, v dáli se jakoby dotýká svými paprsky povrchu Země a najednou zmizí dočista. A stmívá se dál, modř na nebesích šedne a šeď získává tmavší a tmavší odstíny, dokud se celá nepromění v tmavě modrý až černý závoj plný hvězd.

10. Kdyby tvůj život byl TV relace, jak by se jmenoval? 
Sieben mal (Sedmkrát). Můj život sice není žádná televizní relace, nicméně hodně se prezentuji zde na blogu, a tak bych snad mohla říct, že nějak tak by se můj "život" mohl jmenovat. Koneckonců stále mám v plánu začít takový osobní projekt Vybarvování, který bude pokaždé rozčleněn na sedm částí. Každý týden má sedm dní a každá duha sedm barev. Sedmička je fajn číslo, Iris, nakazila jsi mě náklonností k tomuhle prvočíslu!

11. Co pro tebe znamená život? 
Hoffnung (Naděje). Kdybych přestala doufat, věřit ve své sny, kdybych ztratila naději, že se jednou uskuteční, asi bych se už zbláznila, propadla pesimismu, závislostem nebo všechno tohle dohromady. Ne, i když někdy množství naděje a víry v lepší zítřky procentuálně ubývá, stále věřím, stále doufám. Naděje umírá poslední, říká se. Možná naděje umře s námi, do té doby aspoň její poslední zbytky, nejmizivější odlesky někde uvnitř máme, byť je občas skrze okolní mlhu nevidíme.

12. Tvůj strach. 
Zeit bleibt nicht stehen (Čas nezůstává stejný). Pravda, které se bojím. Všudypřítomný strach, který mě sice nebudí po nocích, ale je ve mně zakořeněn a občas s ním bojuji, když mám své přemýšlivé, zádumčivé a lehce paranoidní a potemnělé dny. Všechno se mění, nic není stejné jako včera. Tenhle moment už nikdy znovu neprožiju. Co když jsem se rozhodla špatně? Co když jsem tímhle rozhodnutím ovlivnila svou budoucnost? Nebo třeba budoucnost jiných lidí? Čas nezůstává stejný, hodiny tikají.

13. Nejlepší rada, jakou můžeš dát 
Leben ist schön (Život je pěkný). Navzdory všem pochybnostem, navzdory předchozím řádkům a výrokům, měli bychom si čas od času říct, že život je pěkný. Že je hezké žít, dýchat svěží vzduch, mrkat do ranního slunce, pít, když máme žízeň a jíst, když jsme hladoví. Že smích umí léčit a "pár přátel stačí mít". Jednou za čas se zasmát sám sobě, podívat se do zrcadla a obdivovat třeba barvu očí nebo tvar nehtů nebo tak něco. Lehnout si do postele, uvolnit se, přečíst si nějakou pěknou knížku, pak zavřít oči a myslet na to, co všechno je na tomhle světě pěkné, co nás těší, pro co stojí za to být tady. A to i přesto, že tím nevyřešíme otázku světového míru ani nenajdeme smysl existence. Život je pěkný.

14. Myšlenka dne. 
Liebe heißt Schmerz (Láska je bolest). Nevím, jestli jsem zažila tu správnou lásku. Asi ne. Zamilovaná jsem každopádně už párkrát byla. A kterak šťastně jsem se v průběhu cítila, nakonec to vždycky bolelo. Moc to bolelo. A někdy to bolí dodnes. Třeba když poslouchám písničku, jejíž text je jak vystřižený ze scénáře mých myšlenek...


Zapojíte se také do tohoto zajímavého tagu? Můžete případně odpovědět v komentářích, budu ráda, když mi mimo jiné napíšete svůj názor na písničky Eisblume. A určitě si přečtěte také Irisinu verzi! :)

Komentáře

  1. Tak tohle je rozhodně zajímavý tag, takový jsem ještě nepotkala. :) Také jsi ho pěkně a originálně vyplnila. :)
    Skupinu Eisblume neznám, ačkoli mám pocit, že jsi se o ní už někdy zmiňovala (a nebo mi to možná jenom přijde...). Vzhledem k tomu, že jako druhý jazyk jsem si vybrala francouzštinu, jsou mi logicky bližší spíš francouzští interpreti když už. Ale možná právě proto mě překvapilo, že Eisblume nejsou vážně vůbec špatní. :) ;)
    Taky mě úplně ohromuje, že mají tak pěkně poetické názvy písní, že šly tak krásně napasovat do odpovědí na otázky. Přemýšlela jsem koho bych si vybrala já a zatím jsem nepřišla na žádnou kapelu, jejíž názvy písní by do tohohle tagu hezky seděly. :)
    Možná leda tak Beatles....i když i tak...je to docela těžké. :)
    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jů, nějaké francouzské bych taky ráda poslouchala, ale znám jenom písničku C'est la Vie (snad je to dobře :D). Jsem moc ráda, že sis písničky poslechla a jsem ještě radši, že se líbí. :)
      Může to být i zpěvák, nemusí to být pouze kapitola. ;) Teoreticky to může být i skladatel nebo tak něco, důležité jsou totiž ty názvy písní, ani se ti nemusí všechno líbit nebo to nemusí mít text. :)

      Vymazat
  2. Tuhle skupinu neznám a byla to docela příjemná změna jazyka - většinou poslouchám angličtinu, francouzštinu a trochu i češtinu :)
    Opravdu zajímavé, jak jde s hudbou naložit...

    OdpovědětVymazat
  3. Kam se hrabe mé vyplnění, které ještě ani nevyšlo... Pojala jsem to dost podobně, ale ty jsi to nepsala nějak lépe. Gratuluji!

    OdpovědětVymazat
  4. To je skvělý tag a tvé odpovědi ještě lepší! A jsem ráda, že jsem konečně narazila na někoho, komu se taky líbí německá hudba :)

    OdpovědětVymazat
  5. Zajímavý nápad! Já každopádně děkuju za tip na německou kapelu (aneb je občas těžké sama sebe přesvědčit, že i německé písničky umí být pěkné...)
    A teda - máme dost podobný časový strach....

    OdpovědětVymazat
  6. Nejzajímavější hudební tag, jaký jsem viděla. A stejně zajímavé odpovědi, ty, až jednou budeš známá osobnost, s tebou budou rozhovory jedna báseň!
    Vida, kolik se dá najít v německých kapelách.
    K té druhé straně osobnosti jsem si vybavila jednu českou písničku - Muž, který se podobá odvrácené straně měsíce. Dobrá rocková písnička.

    OdpovědětVymazat
  7. TAGů jsem vyplňovala už spoustu, ale s tímto hudebním se setkávám poprvé. A opravdu se mi líbí :) Já jsem sice ve světě hudby totálně ztracená, vůbec nevím, co zrovna frčí, ale něco poslouchám pořád, takže uvažuju nad tím, že bych si ho taky do budoucna vyplnila :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat