Nemalé radosti #4

Vím, že těch příspěvků není tolik, jak by se na prázdniny slušelo, a když už jsou, většinou přidávám Nemalé radosti. Není to tím, že bych se cítila nějak enormně šťastná a musela to pořád dokazovat, vlastně jsou mé dny tak pěkně naplněné obyčejností a všedností. Přesto se našlo, zase, několik maličkostí, o nichž sice nejspíš nechcete nebo nepotřebujete vědět, nicméně já se o ně tak jako tak podělím. (Ale o Anglii pořád ještě mluvit nebudu, i když do odjezdu už nezbývá ani týden.)

1) 
Mamka mě objednala na pedikúru. Teď si možná řeknete, co já, patnáctiletá, dělám v salonu pro babky s kuřími oky a ztvrdlými nehty. Můj problém tkví v tom, že mám kůži po mamce (a ta zas po své mamce) - suchou, suchou a ještě jednou suchou. Vůbec se mi nemastí a i když na ruce i na nohy (tam mi to vadí nejvíc) patlám krémy ráno i večer, do chvilky jsem opět rozpraskaná a suchá. A to prosím piju několik litrů vody denně. Tak mě mamka objednala u své známé, k níž taky pravidelně dochází. Bylo to fajn. Přečetla jsem si asi dva časopisy, stihla prohodit pár slov s pedikérkou a nohy mám teď (už druhý den, haha) aspoň trošku hladké. 

2) 
S mamkou jsme byly zařizovat. Rodičové totiž rozhodli, že je nejvyšší čas, abychom si se sestrou začaly vážit peněz samy a abychom se s nimi naučily hospodařit, jak se patří. To znamená, že namísto kasiček, které stejně nefungují, nám založili účty. Nevím, jak to má zařízeno Anča, já mám účet založený jako "podúčet" účtu rodičů (ha, berte to tak, že schválně píšu takovýhle nesmysly, aby se v tom nikdo nevyznal :D). Budou mi tam dávat kapesné a budou mi tam taky chodit peníze z roznosu letáků. Sice budu stále muset projednávat nákupy s mamkou, ta to bude muset potvrzovat, ale i tak jsem ráda. Konečně budu mít peníze a zároveň nebudu mít nutkání je utratit v bufetu nebo ve městě obecně, protože tam mnoho příležitostí není. A vybírat si tam taky nebudu, protože přece zbytečně nebudu utrácet za poplatky. :D Takže bych konečně možná mohla splnit ono předsevzetí, že budu šetřit. :) (jaká smůla, že v knihkupectví lze platit kartou :D)

3) 
Radost mi, jak jinak, dělá i čtení. To je prostě radost, kterou nelze opomenout, i když ji zmiňuji pořád dokola. Dočetla jsem Husitskou epopej, moc se mi to líbilo. Vondruška je prostě můj oblíbenec a psát umí. Zdárně se prokousávám knížkou If I stay a odpočinkově jsem se rozhodla během tohoto týdne přečíst trilogii Matched. První díl je zatím docela zajímavý, taková dystopie se špetkou originality, nic extra, ale příjemná oddechovka.

4) 
Baví mě WeHeartIt. Určitě tento web znáte a určitě jste se taky někdy kochali skvělými fotkami, které zde lze najít. Baví mě srdíčkovat to, co se mi líbí, sledovat uživatele, kteří přidávají pěkné příspěvky a tak dál. Mohlo by se říct, že je to ztráta času, já bych to po vzoru Iris zaobalila do slov, že čerpám inspiraci. Je to ve své podstatě pravda. :) Máte svůj účet?

5) 
I když jsem zapřísáhlý negrafik (nechci říkat přímo odpůrce grafiky, jenže já tomu fakt nerozumím a ani mě to upravování moc nebere a své fotky nejraději nechávám bez úprav), stáhla jsem si Photofiltre. Důvod? Vždycky jsem si chtěla vytvořit písmo z fotek. Lze to provést pod efektem Fill pattern a baví mě experimentovat s tím. A ona ta úprava fotek taky není špatná, i když to asi praktikovat nebudu.

6) 
Mám ISIC. Kvůli Anglii, babička na mě naléhala, abych si to založila, vždyť přece budu mít spoustu slev. Jenže v Anglii budu pár dní a slevy určitě nebudou na všechny vstupy. Do Prahy jezdím zřídka, už jsem tam od května nebyla, a většina památek v Čechách to nemá, zkušenost mamky s ITIC. Babičce jsem nakonec vyhověla a kartu si opravdu založila. Když už nic jiného, aspoň budu mít slevy v knihkupectvích. Napište mi prosím, vlastníci těchto karet, kde se ještě dají využít! (ať nejsem tak skeptická :))


7) 
Po několika měsících jsme se opět sešly se členy, vlastně členkami, Bridgebuilders klubu. No, vlastně by se to dalo označit spíše za přátelská posezení než nějaký klub, ale proč tomu nepřenechat původní název. Já jsem se do města vydala na kole, mamka jela s Bětuškou autem. Sešly jsme se na zahradě u jedné ze členek, celkem nás kolem stolku na zahradě sedělo nakonec víc než deset. Povídali jsme si, chvilku zpívali písničky, ale měli jsme si po té dlouhé době opravdu co říct. Snědla jsem půl misky malin, protože ty já prostě miluju, ale zároveň je mívám tak jednou do roka, taky jsem po hodně dlouhé době ochutnala rybíz a pomeranč. Původně jsem tam chtěla strávit hodinu a půl maximálně, nakonec jsem tam byla asi tři hodiny a i tak jsem se jen těžko loučila a odjížděla na kole zpátky domů. Snad se během léta ještě jednou sejdeme, mám tuhle společnost vážně ráda. (Možná jsem divná, že namísto abych se scházela s teenagery a puberťáky, setkávám se s lidmi, kteří jsou mnohdy nad čtyřicítku. Jenže mám s nimi víc společných témat než právě s náctiletými, většinou. :)

Všem vám chci poděkovat za reakce v minulých Nemalých radostech. Tento týden bych ještě ráda přidala slibovaný fotočlánek, pak odfrčím autobusem do Anglie (modlete se, ať to vydržím). Možná, ale neslibuji, ještě před odjezdem stihnu napsat onen článek o jídle či jiný názorový článek, ale neslibuji. Až se vrátím, kromě Nemalých radostí přidám zase po čase nějaký pořádně obsáhlý report z týdne v Anglii včetně miliónu fotek, však to znáte. :) Destrukční deník vám odhalím až po pátém srpnu a co vymyslím pak, respektive na jaký druh článků budu mít chuť, to zatím sama netuším.

Mějte se krásně a užívejte si červencové dny, které nějak podezřele rychle mizí! :D (a dva týdny prázdnin v čudu, řekla bych na rovinu)

Komentáře

  1. Moje nohy by pedikúru taky potřebovaly jako prase drbání. :D ISIC jsem využívala v zahraničí. Tady u nás jsem ho použila jen párkrát na nějaké výstavy (třeba na Tima Burtona na něj byla celkem pěkná sleva) a na slevy v kině. Ale vím, že někde se dá využít i na pizzu. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Pedikúru mám v předsevzetích, ale nevím, jestli na ni dojde. Takže závidím :-)
    Účet je fajn, obzvlášť, když nemůžeš odesílat peníze sama. Já si taky říkala, že budu šetřit, jenže pak si vždycky naklikam něco na eshopu za 600, řeknu si, že to není moc... a... :-D Nehmotné penízese mi zkrátka líp rozhazují :-) Ale živě si pamatuju, jak jsem se loni s účtem cítila dospěle :-)
    WeHeartIt je fajn, ale sama za sebe bych byla ráda, kdyby sis založila i instagam :-P
    A k čemu je ISIC, to by mě taky zajímalo. Příští týden jo jedu zařizovat. Mně bude třeba k tomu, abych si vůbec otevřela dveře na kolej a do menzy :-) a taky budu mít levnější jízdenky se Studentem. Tobě to bude tady v čr asi vážně na nic, protože na většině památek buď sleva není nebo se stačí prokázat jakýmkoli dokladem o studiu.. napadá mě ale, že mamka měla díky ITICU slevy v NeoLuxoru. Nevím, jestli to ještě funguje. Jo a taky jsou snad slevy do mekáče :-D
    Že všech tvých radosti mám velkou radost sama.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, já právěže neumím šetřit, když ti peníze vidím. Tedy, umím, ale pak mám jednou nějaký stav, vytřepu hrneček s úsporami a jdu utrácet. A pak mě to třeba i štve. :D
      Instagram jsem si jeden čas chtěla založit, ale až tak mě to neláká. Upřímně, nějak mě nebaví selfie a hashtagy a můj mobil má fakt příšernej foťák. :)
      No, snad aspoň ten Neoluxor, i když bych ocenila spíš Kanzelsbergera, protože toho máme ve městě. :D
      A já mám radost z tvých komentářů. :)

      Vymazat
  3. ISIC mám a používám jej hlavně v knihkupectví nebo v Národním divadle. Jinde ho používám jako jiný studijní průkaz - třeba když jdu do muzea nebo na prohlídku hradu. Na webových stránkách ISIC je možné se dočíst, kde všude jej můžeš využít, doporučuji se podívat! :-)
    A teda, zaujaly mě ty maliny na fotce. Vypadají moc pěkně. Když jsme teďka byli na výletě na Šumavě, nacházeli jsme jen samé maličké a nebo ještě nezralé.
    A užij si to v Anglii!

    A~

    OdpovědětVymazat
  4. ISIC využívám nejvíc ve škole. V Neoluxoru mám zaměstnaneckou slevu a i jinak by mě obligátních 10% nevytrhlo. Na druhou stranu ho ale podle mě využívá čím dál víc vystavovatelů, nemluvě třeba o lístcích do divadla (Na Racka ve Stavovském za polovičku? To chceš, no). Ale nejčastěji ho vytahuji na pokladně kina :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat