Sama pro sebe

V osamělém rozpolcení
ticho se v pláč němý mění.
Jistoty, které jsem měla,
pohltila nedůvěra.

Autor
Srdce mého polovina
na tebe nezapomíná.
Na tvá slova, že rád mě máš,
na to, že pravdu neříkáš.

Vždycky se mi hlava točí
nad modrou barvou tvých očí,
pohled do nich stále bolí,
má existence se drolí.

Na nervy všem v okolí brnkám,
vzdávám se náladovým vlnkám.
Žiju si sama pro svůj smutek,
nepřipouštím, že rozum utek´.

článek je součástí Hřejivé výzvy

3. Báseň, v níž použiješ tato slova: modrá, nedůvěra, polovina, brnknout

1. * 2.

o výzvě, jejích úkolech a pravidlech se můžete dočíst tady

Komentáře

  1. Á, už dva dny si lámu hlavu, jak ta slova pospojovat a tobě se to povedlo tak krásně a působí to tak přirozeně a samozřejmě! Klaním se! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, děkuji, ale nevím nevím. Vyplodila jsem to dnes na doučování matiky (máma má kolegyni v práci, která učí matiku a tak se domluvily, že máma bude jezdit doučovat angličtinu k matuře jejího vnuka a ona nás bude doučovat matiku, mě a ségru), protože jsem neměla co dělat a protože mě trochu tížily vzpomínky na včerejšek. Ale ve své literární tvorbě dělám z komárů velbloudy... :) Děkuji. :-)

      Vymazat
  2. Tak toto sa naozaj podarilo. Tlieskam =)

    OdpovědětVymazat
  3. Skvěle ses s tímhle úkolem vypořádala. Moc se mi to líbí. Akorát doufám, že ten smutek není nic vážného (a že tě brzy přejde).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Smutky přichází a odchází... to nic není. :-)

      Vymazat
  4. Jsi vážně literární talent! Umíš básnit i psát prózu, dokonce i popisy různých situací nebo chvil dovedeš zachytit osobitě a jedinečně. Krása!

    OdpovědětVymazat
  5. Je to moc pěkné, hezky jsi vše propojila!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat