Týden příjemně zakončený

Zvláštní. Nějak se mi nechtějí psát články, jako by mi skončilo jakési vegetační období a můj elán a chuť sdílet svůj život na blogu vyprchuvály. Jako by se všechna ta předsevzetí o poctivém přispívání na blog ukládala k zimnímu spánku. Ale ne, když už nic jiného, alespoň v Nemalých radostech nepolevím!



Tento týden byl úplně obyčejný, až zvláštně podprůměrný, řekla bych. Zakončila jsem ho však sladkým výletem do pražské metropole Zličín tuto neděli.

1. Minulý víkend jsem se stresovala s charakteristikou literární postavy na češtinu. Vůbec jsem nevěděla, o kom psát, protože žádnou oblíbenou postavu nijak zvlášť nemám a když ano, tak by se to zase nelíbilo češtinářce a strhla by mi body za špatný výběr. Takže jsem nakonec charakterizovala klasiku - Babičku od Boženy Němcové. A jelikož se mi, podle slov učitelky, povedla, mám vystaráno a nemusím se už s ničím vymýšlet.

2. Zjistila jsem, že vůbec nečtu. Jistě, mám rozečteno X knížek, ale kterou vážně čtu? Večer si chodím lehnout tak unavená, že bych knížku ani nevnímala a tak si raději pouštím hudbu. A s tím chci zkoncovat! Takže jsem si obnovila svůj knižní seznam, rozčlenila knížky do školy a knížky pro sebe a stanovila si takový orientační plán, jak překonat lenost otevřít knížku. Dejme tomu, že na měsíc mi budou stačit dvě až tři knížky.

3. Přišla nám do hodiny biologie s mou nejméně oblíbenou profesorkou (a bohužel třídní) školní inspektorka. Naše všemi milovaná bioložka se tak přetvařovala, až v našich očích klesla nejhlouběji, jak mohla. Nebudu to tady víc rozvíjet, ale mám z určitých věcí ohledně té inspekce radost.

4. Už je to nějaký pátek, co mám koupenou takovou bílou zimní čepici s bambulí. V obchodě měli i šálu a rukavice, ale nemůžu si hold kupovat všechno, co vidím a tak jsem poprosila babičku, jestli by mi šálu ladící s tím kulichem neupletla, koneckonců je to její velký koníček. I šly jsme společně vybírat stejnobarevnou vlnu. A radost - našly jsme a ještě za skvělou cenu! :)

5. Taková malá radůstka v podobě změny času. Člověk by neřekl, že se po delší době pořádně vyspí bez toho, že by si šel lehnout v osm a vstával v devět dopoledne. :)

6. Dnes jsem se vydala do Prahy do metropole Zličín hned ze dvou důvodů. Jedním z nich byla chuť po dlouhé době vidět kreslit samotnou vílu pastelkového umění, Marii Brožovou. Což se mi povedlo a za to setkání jsem moc ráda. Víc než s paní malířkou, která mi pouze napsala věnování a podepsala pohlednice Měsíc nad řekou a Slunce dravců a měsíc sov a pak šla shánět po obchodech dvacetikoruny a jiné drobáky, jsem si popovídala s jejím manželem. Prohlédla jsem si diáře s obrázky Marie Brožové a domluvila se s panem Brožem na uschování jednoho se speciálním obrázkem až do prosincového kreslení, na které bych se ráda zašla podívat. Taky jsem si koupila mandalu a omálovánku v jednom s obrázkem Anděl léčení. Těším se, až ji budu vybarvovat, i když si nemyslím, že by se mi to mohlo povést jako originál. :)

7. A poslední radost věnuji druhému důvodu, proč jet na Zličín. A sice, že jsem si za zbylé peníze z uplynulých dvou měsíců chtěla něco malého koupit, což se mi povedlo. Prolezla jsem všechny obchody, ve všech měly buď hrozné, drahé, nebo žádné oblečení. A až před východem číslo 2 jsem v obchůdku Reserved narazila na nádherný elegantní svetřík. Bílý, průhledný. Budu pod něj nosit tílka. :) Je krásný a nebyl ani drahý. :)

Dnešní písničkou nemůže být snad nic jiného, než I need your love od Ellie Clouding. :) Nějak nemám potřebu vytrubovat proč, ale doufám, že se vám bude taky tak líbit. :)

Kariol

Komentáře