Loď bláznivých snů



Být pirátkou moří tajných přání, 
nespoutaně unášená vlnami snů. 
Žádné poselství nedržet v dlaních, 
neznat uvnitř smutek, v očích tmu. 

Bez cíle plavit se oceánem 
na vodách zvláštního podivna. 
Ovládat vnitřního klidu plamen, 
snít život,vžít se do živého sna. 

Neznat slzy, bolest, starosti, 
jen plavit se vodami věčnosti. 
Do hloubky vlastního srdce plout, 
bez chuti, ale s radostí. 

Zvedám kotvy lodi bláznivých tužeb, 
napínám plachty srdce snílkova. 
Po proudu vlastního osudu mířím 
do svého skutečného domova. 

Kariol 

PS: Není to poprvé a není to ani naposledy, co jsem se ponořila do obrázkového veršování. Inu, veršování, vlastně to je spíš sled nespoutaných myšlenek jaksi poskládaný do rádoby poetických vět. Věnováno iluzi, která je rovněž třetí zastávkou putování po stopách stého Imaginaria. Inspirováno nejen obrázkem, ale i písničkou a vlastními skrytými tužbami...

Komentáře