Týden hudební

Tak a je to tady. Škola se mi opět plně vecpala do života, plánované písemky i přepadové testy mě nutí se (m)učit v pokoji, domů se vracím kolem čtvrté a ještě jsem ráda, nestíhám. Protože když si udělám čas na něco jiného, nedokážu se zase správně připravit do školy. Koloběh, který nezachrání ani dvoudenní pauzy na konci týdne. Řetězec vyčerpávajícího životaření, na které si pořád tak stěžuju a nadávám, ale které mě ve skutečnosti baví... :) 



I když jsem během tohohle týdne zvorala snad všechno, co se dalo a možná jsem se zapsala do nějakých dějin vorání, pořád se v mých sedmi obyčejných dnech našly malé radůstky... :) 

1. Velikou radost mi udělal hned v pondělí na mé první hodině lesního rohu v tomhle školním roce můj učitel. Minulý rok jsem ho prosila, aby škola koupila ještě jednu hornu, protože tahat školní batoh a ještě pětikilový nástroj, s tím já ani má záda příliš nadšeně nesouhlasili. A na mé první hodině mi učitel oznámil, že už to projednával s hospodářkou hudebky. To znamená, že někdy na začátku října budu vlastnit (zapůjčený) lesní roh, nový, krásný, můj! :) Už se těším. :) 

2. Když jsem někdy na konci srpna zasvětila blogový kabátek žluté letní květince, doufala jsem, že se bude líbit. Ale všichni mi psali, že je to nečitelné, špatně odsazené. Sama jsem to zjistila až když jsem byla na počítači u prarodičů. Přitom na mém počítači se to zobrazovalo dobře... Ale během chvilky jsem z té nepřehledné slátaniny udělala tohle jednoduché, zachovalé a příjemné zelené království. Snad se vám teď čtou články lépe. :) 

3. Nějak jsem zase začala poslouchat hudbu. Ne, že bych předtím neposlouchala, ale po dlouhé době mi vážně pořád a všude vyhrávají mé oblíbené písničky. Dokonce to zašlo tak daleko, že jsem rozšířila svůj playlist v mobilním telefonu o několik desítek skvělých písniček, začínám koukat na muzikály a pouštím si nové a nové skladby, melodie a písničky. A taky zase zpívám, i když jsem pořád ještě nastydlá.. :) 

4. Velikou událostí konce tohoto týdne byl i pátek 13. září. Na jednu stranu jsem vážně měla smůlu v podobě zadání písemky z matiky, ale na tu druhou jsme doma slavili Bětuščin první rok! :) Pravda, oslava proběhla až v sobotu, ale i tak to bylo příjemné! :) Bětuška z toho byla celá paf, od babičky dostala kachničku do vany a dort, od druhé babičky zase plyšovou panenku a nějaké oblečení. Mamka jí koupila zimní bundu, čepici a takové teplejší pyžámko, strejda jí přinesl hračky. Já jí sice nic nedala, ale i tak byla Bětuška moc hodná a myslím, že se jí ten humbuk kolem ní líbil. (Soudím dle toho, jak se celou dobu culila.) :) 

5. V souvislosti s nákupem oblečení pro Bětušku se mamka byla porozhlédnout i v jiných obchodech a nakonec mi (a sestře taky) přivezla sadu třiceti gelových tužek. Sada obsahuje šest obyčejných barev, šest stříbrných, šest neonových a dvanáct zářivých. Vždycky jsem si přála nějaké barevné tužky na psaní a tímhle se mi to splnilo... :) 

6. Zahřálo mě u srdce, když jsem se dozvěděla, že si má nejlepší kamarádka utrhla čtyřlístek štěstí. Nikdy jsem ji "neviděla" tak hýřící optimismem, jako včera večer. Jestli to byla maska nebo realita, to nevím. Pro mě je důležité vědět, že je taky jednou ve svém komplikovaném a nelehkém životě šťastná! :) 

7. Poslední radostí se mi stalo uvědomění si, co bych vlastně chtěla. Strašně dlouhou dobu jsem chtěla být jako někdo, koho obdivuji, ale byl to jen chtíč z důvodu touhy dokázat to, co ten dotyčný. To je relativně pryč. :) Už vím, co chci. A teď si za tím taky půjdu... :) 

Jak už jsem se zmínila, tenhle týden jsem hudbu poslouchala hodně. A zamilovala jsem si nějaké nové písničky, konkrétně jsem dost poslouchala Demi Lovato. Už dřív jsem ji měla ráda, ale teď jsem se zaposlouchala do písniček Heart Attack, Warrior a Made in the USA. A právě Warrior se mi líbí nejvíc a proto se o kouzelnou písničku, kde vynikne nádherný hlas Demi, chci podělit. :) 

Kariol

Komentáře