čtvrtek 25. dubna 2019

Fotočlánek (staro)nového života

Letos to letí ještě rychleji než kdy jindy, aspoň tak mi to připadá. Vždyť už bude konec dubna. Zatímco v zimě jsem téměř nic nenafotila (myslím tím žádné zasněžené krajinky nebo detail zamrzlého okna), jaro mě, jako již tradičně, uchvátilo. Foťák teď tahám s sebou téměř neustále a hodně fotím i na telefon. V tomhle článku čekejte přírodu, jídlo a pár akcí, jako bylo závěrečné setkání fóra mládeže, poslední zvonění, knižní veletrh v Lipsku, toulky Prahou, výlet na Bořeň a setkání s přáteli všeho druhu.

pondělí 22. dubna 2019

Srdcebol

rozbouřené city razí
cestu skrze oceán
od radosti do nesnází
noříme se každý sám

pátek 19. dubna 2019

Pět sérií, které nejspíš nikdy nedočtu

Rozečtených sérií mám opravdu hodně. Je to asi přirozené - chcete vyzkoušet něco nového, objevit nového autora, nebo vás prostě něco zaujme v obchodě natolik, že se pustíte do čtení (ne nutně prvního dílu, haha). Jenomže nevím jak vy, ale já mám občas ten problém, že když sérii nepřečtu hned, co možná nejrychleji za sebou, k dalším dílům se mi těžko dostává. A pak je otázka, jestli tu sérii vůbec někdy dočtu.

úterý 9. dubna 2019

Deutsch-tschechisches Jugendforum počtvrté... naposledy?

Zatímco v předchozích letech jsem o plenárních setkáních Fóra mládeže psala vždy bezprostředně po příjezdu domů z akce, tentokrát jsem si dala trochu odstup (pár dní dělá hodně v tomto bláznivém čase). Během prvního dubnového víkendu se uskutečnilo čtvrté a zároveň poslední setkání desátého funkčního období Česko-německého fóra mládeže. Sešli jsme se v Praze, klíčová zde byla páteční závěrečná prezentace na Velvyslanectví Spolkové republiky Německo na Malé Straně a pro mě byli opět nesmírně důležití lidé, s nimiž jsem se setkala a kteří mi zase o něco rozšířili obzory a podpořili mě ve vzletu.
Poslední společná fotka

pondělí 1. dubna 2019

Vybarvování #28 (aprílové)

Ne, nedělám si legraci, fakt jsem se po čtvrt roce (což nevím, jestli se smát, nebo brečet, že to takhle letí) rozhodla sednout a sepsat vybarvování. Bude toho asi dost, ale pokusím se nepsat příliš rozvlekle. Koneckonců jak jsem již řekla, leden, únor a březen utekly jako voda a byť se toho dělo hodně, mám takhle zpětně pocit, že psát o tom všem bude náročné a možná prostě nebudu tak důkladná.