úterý 5. března 2019

Článek plný fotek, které jsem nefotila

Většinou ilustruji články na tomto blogu vlastními fotkami. Tento fotočlánek jsem se dnes rozhodla sestavit, protože hromadění fotek je zlo a protože vím, jak náročné pro všechny zúčastněné minule bylo, když jsem zveřejnila víc než tři sta fotek. Tomu se dneska vyhneme. Zároveň ale v tomto fotočlánku nečekejte pouze fotky autorské. Něco jsem fotila já, asi většinu. Ale je tu plno fotek z plesu, ty má na svědomí náš fotograf pan Vlček, děda, teta či možná někdo jiný. Pár snímků jsem si vypůjčila od Modrého a některé pochází sice z mých archivů, ale protože jsem na nich já, logicky je fotil někdo jiný. Přeji příjemné prohlížení. Uvidíte ještě nějaké Vánoce, ne moc sněhu, protože letos mě sníh k žádným fotovýkonům neinspiroval, jídlo, knížky a mě.

V prosinci jsem rozečetla Bratry Karamazovy a posledního února je s vypětím všech sil dočetla. To byl tedy zážitek!
Vánoce už dávno skončily, ale křížaly mlsám pořád. Navíc jsem si zamilovala sušené hrušky.
Mé motto v tomto roce.
Věrný spáč.
Bětuščin dopis Ježíškovi.
Z téhle zastávky jsem autobusem do školy jezdila od první třídy. Letos je to poslední školní rok. Trochu nostalgie nikoho nezabije.
Betty, ještě s předními zuby.
Vánoční Slaný.
Růženka, Barunka, Eliška. Věděli jste, že je prý divné dávat psům lidská jména?
Jedeme autobusem.
Vánoční Praha.
Jedna vzpomínková. :)
V tom Neoluxoru mají zvláštní smysl pro humor. :D
tradiční štědroodpolední výprava na hřbitov se strejdou a sestrou
Nejlepší štědrovečerní večeře snad za celý život. Losos je prostě mňamózní záležitost.
Rozdáváme dárky.
Temný snímek světlých chvilek.
Sesterská láska až za hrob.
Modrý je zkrátka výjimečný - no řekněte, kolik lidí má své jméno na Národním muzeu? :D
Nevěřím, že je ten stromek náhoda. 
Kapitalismus vs komunismus.
Kočičí kavárna v Karlíně.
13 let rozdíl.
Takové ryze domácí selfíčko aneb jak černá zeštíhluje.
Á, fotky z plesu. Aneb takhle se pravděpodobně tvářím pořád, když se dívám na Modrého. 
Spolužaččino tetování, které bych si sice nikdy vytetovat nedala, ale působí zajímavě.
Předtančení.
Nějak jsme to zvládli.
Já a D. na nástupu. Šli jsme první a já jsem nevěděla, kam se mám sakra dívat a jak se mám sakra tvářit. :D
Tátovy dcery. Není to pleonasmus? 
Anča měla šerpování doprovázené písničkou "Ach, ty Váňo, Ivane, jen se podívej na mě, šaty mám vyšívané, až jsou celé hedvábné." :D
No a já šla na Biene Maja. Původně jsem tam měla mít jinou německou písničku, ale legrace musí být.
Sesterská láska volume 2. Doufám, že o téhle fotce sestra neví. :D
Oktáva 2019 v plném počtu.
Při přípitku s profesory mi každý něco říkal a já nevěděla, co pořád odpovídat. Většinou mi učitelé říkali něco, že mi to sluší a že mě nepoznali. A já říkala "děkuji, díky". Ale tahle profesorka řekla něco jako "Mám ráda šampaňský" a já na to stále s vyceněnými zuby "Díky". 
Na tanec s rodiči si sestra zabrala tátu, takže mě si odvedl děda.
Téhle fotce jsme se s Modrým hodnou chvíli smáli. Řekla jsem mu, že jsem se koukala nahoru na galerii, kde seděl. A on na to, že to by všichni koukali, kdyby skočil dolů na plachtu. Asi to nezní tak vtipně, jako se to zdálo nám, ale to nevadí. :D
A tady už je půlnoční překvapení. Zrovna tančíme na "Hej ty, já jsem taky popelář." Je to docela stupidní a zároveň návykové.
Cotton eye Joe, jak jinak.
Soustředěný výraz. :D
Těch vystoupení na půlnočku bylo asi dvacet, já vystupovala asi v pěti. Tohle bylo jedno z nejvtipnějších, aspoň z fotek mi to tak zpětně přijde.
Mean Girls nesmí chybět na žádném maturáku. No a hádejte, kdo vystupoval v roli té, která nakopne rádio a zkazí to. A představte si, že i to se mi povedlo zkazit. :D
Svalnatec. To už je vlastně závěr.
Z fotokoutku s Modrým.
Z fotokoutku se sestrou ve stylu "Neodmaturuješ". 
Přijeli mě navštívit přátelé z Česko-německého fóra mládeže, měla jsem z toho nesmírnou radost. Evča, Verča, Inga, Ferda a Denis. 
Dostala jsem nádherný dárek k narozeninám od B. ♥
Máme narozeniny ve stejný den, já a spolužák V. Bez něho bych neprolezla z matiky a věřím, že i on díky mně tu němčinu zvládá snáz. 
UJEP.
Můj první hovězí steak. 
Na téhle procházce jsem uklouzla, zablátila a namočila si celé nohy a posílila břišní svalstvo. 
Doma jsem dostala krtkův dort. Tak jsem s ním trochu zapózovala a pak jsme ho nečekaně rychle snědli. :D
Sestra chtěla udělat sněhuláka, ale u první koule ji to přestalo bavit. 
Modrého poslední fotka z kabiny strojvedoucího.
Na předchozích snímcích prémiový pudink (čokoláda, pistácie), slaný štrůdl a nákup na týden bez dozoru, tady zase boulevard.
Burger a steak. 
Na předešlých fotkách je má jahodová snídaně a Ejminka, která má vskutku nebezpečný výraz. Tady růže a západ slunce.
Po půl roce růže od Modrého. Beru ji jako narozeninovou a také k oslavě nových začátků. 
Záložka, kterou jsme dostali k Vánocům. 
Také jsem si po nějaké době přečetla HP3. ♥
Alžběta, už bez zubů. 
Jaro se blíží. ♥
Chystám článek ze série "já a Harry Potter". :D

No, snad to dneska nebylo tak vyčerpávající. Budu ráda, když mi napíšete, jak se máte a co děláte. Já jsem teď v takovém hektickém rozpoložení, ale mám se dobře.
Co myslíte, je divné dávat zvířatům lidská jména? Jaké šaty jste měly na maturitním plese, jaký účes? Těšíte se na jaro? Jaký druh sušeného ovoce máte nejraději, a jaký vůbec? A co štrůdl - sladký nebo slaný? Bojíte se změn? A co vás čeká v následujících týdnech?

Přeji vám krásné březnové dny. :)

6 komentářů:

  1. Ty světýlkový fotky jsou krásný, až se zase začínám těší na Vánoce :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty rozostřený jsou jediný, který mi připadají vánoční. :D Neboj, on ten rok zase bláznivě rychle uteče. :D

      Vymazat
  2. Ty vaši pejsci, to jsou takový pufňata! :D Na plese ti to neuvěřitelně slušelo! A je vidět, jak moc jsi zhubla, vypadáš opravdu skvěle!
    Nepřijde mi příliš divné dávat zvířatům lidská jména. My už tu v Anglii máme jaro, kvetou krokusy, narcisy i ovocné stromy. Sušené ovoce moc nejím, ale sladký štrůdl mám ráda! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) No jo, oni to jsou takoví plyšáci spíš než psi. :D
      Já jsem konečně narazila na nějaké sněženky, takže považuji jaro tady za zahájené. :D :)

      Vymazat
  3. Ty zimní fotky jsou úžasné. Úplně z nich sálá ta krásná zimní atmosféra. :) A ta HP sbírka, ach!

    Co se týče jmen - my jsme si přinesli kotě Karolínku, což jsem si řekli, že ne. Akorát se neujala Popelka, tak už je to definitivně Lečo. A druhá kočka je Zoe. Ale měli jsme i Božku, Báru a Nelinu. Takže je to takové jak kdy. K některým kočkám to jde. A jiné jsou prostě Lečo. :D
    Co se týče ovoce - zbožňuji ananas, papaju, jablka,... Jediné, co mi zatím vůbec nechutnalo, bylo mango. A štrúdl sladký, ráda ho i peču. To je taková jistota, naposledy jsem tam přidala i svoji jablečnou marmeládu a R. byl nadšený. :)

    Co mě čeká - další týdny školy. Mám za sebou první tři týdny letního semestru, nemoc, takže teď už pomalu začínám najíždět do plného režimu - škola, Řež, snad pravidelně jóga a znovu trochu běhat, zatím pořád kašlu, takže mám zákaz. Snažím se dostat do pohody, zbavit se stresu, naladit se, abych i to zkouškové zvládla v pohodě. Snad se podaří. Jinak hodně čtu - nevím jak, ale už jsem letos přečetla 19 knih. Trochu to nechápu, ale nestěžuji si. :D

    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Papáju jsem asi nikdy neměla a mango snesu, ale že bych si dala víc než jeden kousek, to asi ne. Obecně mám asi radši takové ty klasické druhy ovoce. :D
      Jsi dobrá a držím palce, aby kašel odezněl a mohla ses do všeho pustit naplno. Taky jsem teď pořád nějak chcíplá, ale snažím se moc si toho nevšímat. A doufám, že letos už se k tomu běhání taky odhodlám. Uvidíme. :D
      Ty se měj taky krásně! ^^

      Vymazat