neděle 11. listopadu 2018

Eine Nacht in Berlin

Česko-německé fórum mládeže. Mluvím tu o něm docela často, protože se opravdu stalo zajímavou součástí mého života. Sedmou barvou duhy, čtvrtým lístkem do šťastného počtu. Psala jsem o prvním, druhém i třetím plenárním setkání. Mezi nimi se pokaždé odehrává také setkání pracovní skupinky. Loni v listopadu jsme se setkali v Řeznu, pak v únoru a v květnu v Praze a teď o víkendu v Berlíně.
Taky mě mohlo napadnout sundat si ten batoh, že jo. :D 
Bylo to krátké, možná trochu nostalgické, ale moc hezké setkání. Ale popořadě:

Původně se mělo konat už o týden dřív, ale nakonec jsme to posunuli až na tento víkend, navíc jsme dobu setkání zkrátili, vynechali jsme pátek a naplánovali jsme to jen na sobotu a neděli. Anežka nakonec nemohla dorazit kvůli škole. Já, nervózní z toho, že bych možná měla být doma a nějak se připravovat na ty své slavné testy z němčiny, které jsou už v úterý, jsem se v pátek po škole s trochu neobvykle plným batohem vydala vlakem do Ústí. Přespala jsem u Modrého a druhý den dopoledne nasedla na EC směr Berlín. 

Cesta to není moc dlouhá, něco lehce přes tři hodiny. Přečetla jsem knížku. Chvíli jsem spala. A pozorovala jsem údolí Labe, podzim a ubíhající svět za oknem. Na nádraží si mě vyzvedla Kathi, která právě studuje v Postupimi, takže to neměla daleko. Šly jsme spolu na Friedrichstrasse do velikánského knihkupectví, kde jsem koupila první letošní dárky k Vánocům - pro Modrého a pro svou němčinářku, která mi pomáhá s přípravou na testy. 

Tak po hodině jsme se opět vydaly na nádraží, tentokrát abychom přivítaly Luci přijíždějící velice komplikovaně z Lipska a Felixe, který sice přijel dřív, ale chtěl si ještě v klidu přečíst Süddeutsche Zeitung. :D Šli jsme se ubytovat do hostelu nedaleko nádraží a bez otálení se rovnou pustili do práce. Vymysleli jsme text k jedné z fotografií do kalendáře, který je naším projektem, vyplnily check-listy a vyřídili podobné formality a dál diskutovali o tom, co je ještě potřeba udělat. 

Nicméně potom jsme se konečně odebrali ven. Konkrétně do restaurace Hans im glück, kterou vřele doporučuji! Byla tam spousta bříz, milá obsluha a příznivá nabídka burgerů, včetně samozřejmě vegetariánských a veganských. Já si dala salát a zázvorovou limonádu. A pak jsme si všichni společně dali hranolky a já se zamilovala do kari-hořčicové omáčky. Povídali jsme si o lidech, s nimiž jsme dělali rozhovory, o studiu, o nás, o našich životech, zkrátka atmosféra byla příjemně uvolněná a my se zase o něco sblížili. 
Salát s hruškami, oříšky a kozím sýrem. ♥
Po pár hodinách jsme se vypotáceli do studené noci. Do ulic velkoměsta. Berlín je nádherné město. Miluju to tam, i když to tam znám jen dost povrchně. Šli jsme se projít. Celkem asi deset kilometrů. Byla tma a nikde nezářily vánoční ozdoby, jako když jsme tu před rokem byli s Modrým. Ale město se přeci jen změnilo. Rozvinulo. Zlepšilo. Zkrásnělo. Obešli jsme nějaké památky, protože Felix ještě v Berlíně nikdy nebyl. A pak se procházeli po nábřeží podél řeky Spree. Ani nevím, kdy jsme nakonec dorazili do hostelu, vím jen, že jsem padla do postele a v tu chvíli usnula jako zabitá. 

Dnes jsme si zašli na dobrou snídani v hostelu. Dala jsem si mimo jiné pomeranč, který jsem loupala asi deset minut a ještě teď mi po něm voní ruce, i když jsem si je v průběhu dne asi pětkrát myla. Holky si stěžovaly, jak nemožné je naučit se česky, když kromě sedmi pádů máme pro každé slovo ještě nespisovný tvar s celým jiným skloňováním. Musela jsem jim to dát za pravdu. Cestou na nádraží jsme udělali povinné gruppenfoto, na nádraží se rozloučili a rozešli se každý na svou kolej. Já na kolej dva, odkud jsem jela Porta Bohemicou do Ústí, odtud osobákem do Kralup a odtud dalším osobákem do Slaného. Víc než pět hodin na cestách, a stále žiju. Dobře, jsem taková rozlámaná a dneska už asi úplně nepoužitelná, ale příjemně nabitá a plná touhy podělit se o své nejčerstvější dojmy.
Berlínské hlavní nádraží je velikánské a obdivuhodné.
Někde mezi Bad Schandau a Děčínem na cestě zpět. 
Jsem strašně ráda, že jsem jela. Co víc, jsem ráda, že se tohle setkání konalo přesně tenhle víkend. Měli jsme hezké počasí a co víc - ti mí tři němečtí kamarádi mi dodali dostatek odvahy k oněm obávaným zkouškám z němčiny. Mluvila jsem, co mi síly stačily, a zjistila jsem, že s tím místy nemám až takový problém. A že není důležité umět to dokonale a bezchybně, ale mít po ruce vždycky nějaké vysvětlení, umět prosadit svou myšlenku třeba i rukama a nohama. A hlavně se nebát. 

Tak mi, prosím, držte v úterý palce a mějte se hezky. ♥ Máte rádi Berlín, mimochodem?

8 komentářů:

  1. Takové výlety jsou vždycky skvělé, navíc si člověk procvičí jazyk, potká super lidi, fakt to stojí za to. Jsem ráda, že sis výlet do Berlína užila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, rozhodně je to nejlepší možná volba, co dělat před zkouškami z němčiny. Pošprechtit si a uvolnit se. A uvědomit si, že do Berlína fakt chci. :D Díky za komentář. :)

      Vymazat
  2. Byla jsem v Berlíně před dvěma lety a moc mi k srdci nepřirostl, ale dám u ještě šanci, jestli se tam ještě dostanu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je mi líto. Zkus mu dát ještě šanci - při pěkném počasí a třeba teď kolem Vánoc bude určitě neodolatelný i pro tebe. :)

      Vymazat
  3. Držím pěsti, ať to klapne! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. V Berlíně jsem zatím nikdy nebyla, ale vyrazila bych tam ráda. V Německu mám bývalou spolužačku, která tam teď žije, takže za ní občas zajedeme a někam vyrazíme. Posledně jsme byli v Norimberku a předtím v Řezně (a na Wallhalle). Jsou to krásná města, Řezno se mi ale přece jen líbilo trochu víc. Vždy máme ale čas jen na to, projít si historické centrum. Bavila by mě nějaká muzea, která by ale asi moc nenadchla ostatní.
    Péťa - Čtení pod lavicí
    www.ctenipodlavici.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Norimberk se mi taky moc líbí, byla jsem tam dvakrát a pokaždé to bylo takové trochu vánoční, trochu podzimní a prostě pěkné. :) Taky bych ráda chodila do muzeí, i tady v Česku, ale je to časově opravdu náročnější. :)
      Měj se a držím palce, aby ses do Berlína někdy dostala. ^^

      Vymazat