Haiku k sežrání

Omlouvám se za trochu nepoetický název tohoto článku, ale jinak to nešlo. Když jsem totiž fotky procházela a sestavovala koláže, zjistila jsem, že konec srpna a první dvě třetiny září se (alespoň dle fotek) točily kolem několika věcí. Tak třeba jsem hodně jedla a poměrně dost jídel jsem si vyfotila. Téměř každý den mám vyfocený východ nebo západ slunce. Fotila jsem si selfíčka, růži, kterou jsem dostala a svůj prostor tu má i Bertík a sestry. Dalo by se tedy říct, že se jedná o tematický článek - nebýt haiku, která alespoň mně připadají velmi různorodá. A také poměrně dost nejednoznačná, občas jsem se sama musela zamyslet (když jsem je sem přepisovala), co tím chtěl "básník" říci. 


 trávíme spolu
hodně času - není to
na tebe příliš?
večer mi krátí
řecká mytologie
božský rodokmen
na nástupiště
přijel vlak a zas odjel
zapomněl mě tu
konečně průkazové foto, na kterém vypadám docela dobře; Ugovy nejlepšejší džusy; koupila jsem si růže v Lidlu, jen tak
pod deštníkem
jsme probraly snad všechno
díky, že tu jsi
vracíme se zpět
abychom měli sílu
postupovat vpřed
chci toho příliš
však nabízím tak málo
chtěla bych stačit
Terčino fotogenické sushi; má a Modrého pracovní bota - vzpomínka na první setkání; snídaňové ráno
Karlovy Vary
na místech bez turistů
vykouzlí úsměv
oba máme strach
oba jiné problémy
nerozumíme
místo kola se
dnešek točí kolem mě
v dešti stojící
Karlovy Vary, Alžběta u babičky, dárek od Anči (rozuměj úplatek)
dopisuje mi
tvé tmavomodré pero
čím budu psát pak?
ty stojí za to
ach, střevíčky na nohou
konečně mi jsou
povlékla jsem si
postel do fialova
teď je červená
housenka, která se smála; jedeme na nákup; takové deštivé ráno
jste už v oktávě
říkají učitelé
pořád dokola
maturitní ples
je daleko i blízko
starosti navíc
únava těla
mé myšlenky jsou ale
nadějeplné
kroužím ostošest, jednoduše krásné ráno, plakát "Člověk v přírodě" s obrázkem psa
jsem trochu mimo
realitu, ale je
mi tady krásně
bojím se - čeho?
patřím se a přitom ne
jsem ale ráda
dneska se cítím
být součástí projektu
hrdý člen fóra
Fórum nebylo jen o jídle, ale právě fotky večeří jsou ty nejlepší :D ♥ 
západní expres
v něm tři mladá děvčata
vzpomínky, plány
Vlasti, tys zhubla!
Vážně každý den cvičíš?
Ty jo, fakt hustý!
z komplexních čísel
budeme psát písemku
musím se učit
ČNFM, další ráno, sesterské trio v autobuse :D
říkáš, že se ti
rudé růže nelíbí,
že mi nesluší
nesmím se nechat
takhle snadno rozhodit
dám hlavu vzhůru
co se změnilo?
hledíš na mě s obdivem
a dotýkáš se
dostala jsem růži, dostala jsem pusu, byla jsem šťastná ^^
jsme žena a muž
jsme nejlepší přátelé
jsme spolu rádi
sladký je život
nesmíme to přehánět
žijeme s mírou
jsi sám, neschopný
cílevědomé práce
jak ti mám pomoct?
pečený čaj a knížka z knihovny, jedno z mnoha letmých selfíček (obličej jsem ořízla :D), růže lapající sny nad postelí
mrazivý východ
slunečního kotouče
hřeje na duši
nedaří se mi
uspořádat myšlenky
a napsat článek
jazzová hudba
rozezněla lesní roh
zahraji cé tři.
Série Bertíků a obzorů. ♥
Původně jsem chtěla v září napsat několik knižních článků nebo i příspěvky do jiných rubrik. Jenže se to nějak vymklo - najednou je téměř konec září a já nestíhám ani to, co musím, natož to, co bych chtěla. Nestěžuju si, můžu si za to sama, že si na každý den vymýšlím tunu úkolů, ale popravdě se těším, až budu mít hotovo a budu si moct (snad) příští prodloužený víkend oddechnout a vyrazit na výlet na Děčínský Sněžník, který plánuji už nějaký ten pátek. A sama sobě slibuji, že na říjen si dám realistické cíle, které mě nebudou vyčerpávat a dovolí mi spát déle než pět nebo šest hodin denně, ale jak se tak znám... :D 

Mějte se krásně a napište mi, jestli máte rádi červánky, nebo jestli vás už omrzely, když je vídáme teď skoro denně. A jaká jídla fotíte nejraději? Existují podle vás nefotogenická jídla? A jak zatím přežíváte září?

PS: Raději žádné články kromě pravidelného Vybarvování a těchto foto-haiku seancí neslibuji. :) 

Komentáře

  1. Červánky já tuze ráda a neomrzí mě snad nikdy :). A jídlo si nefotím, většinou mám takový hlad, že ho sežeru dřív, než mi padne myšlenka na foťák :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To není pravda, vždyť pořád dáváš na blog fotky lahodných dortů, obložených usměvavých chlebíčků a podobné hříšnosti! ^^ :D

      Vymazat
  2. Krásne haiku a fotky takisto. :) Prežívam radostne, miestami s plačom, ale tak to už býva a ten plač je našťastie len chvíľkový výkyv. Ale taký je život. :)

    http://mozaikaticha.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, občasný pláč asi ke štěstí i patří. Ale neměl by být moc častý. :) Děkuji za komentář.

      Vymazat
  3. Krásné fotky, je z nich cítit radost a pozitivní nálada! Ať to vydrží i do dalších měsíců!
    Červánky se nikdy neomrzí. Myslím, že nefotogenických je většina jídel, aspoň těch, co vařím já :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky doufám, že ta dobrá nálada vydrží, i když se toho popravdě trochu bojím. :D
      Určitě ale chutnají skvěle. :D já mám třeba strašně ráda různé mišmaše, namixovanou všehochuť a to taky ne vždy vypadá chutně. Ale chutná mi to. :D

      Vymazat
  4. Moc hezké fotky. :-) Podařily se. A ty popisky k nim jsou úžasné. U nikoho jsem to ještě neviděla. :-)


    www.outcryblog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Zrovna na popiscích by mě nenapadlo hledat něco hezkého. :D

      Vymazat
  5. Ja ťa stále obdivujem a asi to píšem k týmto podobným článkom často, no podľa mňa máš obrovský talent zachytiť tak veľa do tak málo slov. Páni, máš môj obdiv!♥♥♥ Krásne haiku, nádherné (ako sa píše aj v komentári vyššie) popisky k obrázkom (najmä sa mi páči tento: růže lapající sny nad postelí...to je také poetické, no krása♥). Fotky sú rovnako nádherné - cítim z nich obrovskú radosť a miestami akési šibalstvo :D Skrátka skvelý a pozitívne naladený článok, ktorý mi dodal dobrú náladu ^.^
    Maj sa krásne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mony, moc děkuji, ty vždycky dokážeš vykouzlit úsměv na tváři! ♥ No jo, trochu tuším, z jaké fotky vyzařuje to šibalství. :D Měj se taky krásně! :)

      Vymazat
  6. No tak konečně se dostávám k tomu, abych okomentovala tenhle článek. Je skvělý, tvá haiku mám poslední dobou úplně nejradši ze všeho, co píšeš (což neznamená, že bych to ostatní neměla ráda, jen mám pocit, že právě ta haiku mi nabízí největší náhled do tvého života, aniž bych moc vyzvídala, což občas stejně dělám... :)). A to, že ti nevychází psací plány, je podle mě v pohodě a je to přirozený a hlavně máš teď miliony jiných starostí. Doufám že vás ve škole nebudou příliš přetěžovat.
    Červánky jsou jedna z těch věcí, které mě nejspíš neomrzí nikdy. Byl by to smutný život, kdyby mě omrzely červánky. Stejně tak mě nikdy nepřestanou bavit stíny a taky když se někde jen tak zničehonic objeví duha (z rozloženýho světla). Jídla tak obecně moc nefotím, nikdy si totiž nedovedu sama připravit nic hezkého (= jo, nefotogenické jídlo existuje, třeba to, co připravuju já), a do restaurací radši nechodím. Před pár dny se mi ale podařilo vyfotit hezké palačinky, to ti někdy musím ukázat. A září mi uběhlo hrozně rychle, je už skoro pryč, za chvíli budu sedět v Posluchárně I na nějaký přednášce o mikroekonomii, a popravdě bych se radši znova pachtila s maturitníma otázkama a chodila do starý známý školy. Bohužel se musíme posouvat (to bylo zas moudro, ehhh). Takže díky za tenhle skvělej článek!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já jsem se konečně dostala k odpovědi na tvůj skvělý komentář, díky za něj! :) No jo, haiku poskytují trošku jiný náhled do života než Vybarvování. I proto si myslím, že jsou trošku předmětnější než nemalé radosti, v lecčems. Ale i k těm bych se někdy ráda vrátila. :)
      Držím s tou ekonomií palce! A sama doufám, že zvládnu prolézt pololetím. :D

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky