Led(n)ová haiku


Na začátku roku jsem si dala předsevzetí, že každý den napíšu jedno haiku a vyfotím jednu fotografii. Tyto dvě věci spolu nemusí vůbec souviset. Přemýšlela jsem, jestli mám jednotlivá haiku nebo fotky nějak komentovat, ale asi to ponechám tak, jak to je. Pokud by vás zajímalo pozadí fotky či sedmnácti slabik, stačí se zeptat, určitě vám nějak odpovím. 

usínám k ránu
mluvíme, smějeme se
kdy začíná rok?
bláznivé sny mě
budí, šeptáš mi "jen klid"
a pak odcházíš
je středa, prší
má minulost budoucnost?
horna neladí
psát seminárku
meluzína za oknem
trhám řetězy


nepřipravená
strachujeme se spolu
bojím se sama
stydíme se, že
nedokážeme zvládat
hluboké city
růže rozkvétá
navzdory negativům
se cítím lépe
proč pořád chybíš?
je mi tě líto, budeš
mít dost problémů


řídím, nejde to
neudělám řidičák
chuť olivová
warum hast du uns
unerwartet verlassen?
es gibt kein Ziel mehr
just look at me now
i am not afraid that much
still can't believe it
čas Vánoc je pryč
já bez jediné fotky
toulám se městem


krásné vstávání
hodinu před polednem
ve tvém náručí
pěkná knížka plus
diskuze o všem možném
ideální den
peněženku jsem
zapomněla, není to 
vůbec tak hrozné


můj programátor
blíž k cíli, dál na cestě
držím mu palce
úsměv k úsměvu
listování stránkami
začalo sněžit
bouří se venku
stěrače nestíhají
stírat mé slzy


zapomenuté
bezobsažné, zbytečné
páteční haiku
viděla jsem film
prošla jsem se po Ústí
společně s tebou
nejvíc mi chutná
zakázané ovoce
má mnoho podob


Rozhodla jsem se tyto články zveřejňovat vždy dvacátého prvního v měsíci. Proč? Inu, je to dost času před začátkem dalšího měsíce, kdy bych ráda vydávala články do rubriky Vybarvování (ano, mám v plánu je letos psát pravidelně, snad i každý měsíc) a zároveň mě nenapadá, co by se v takové dny mohlo dít, abych si to datum zabrala na něco jiného. Doufám, že se články tohoto druhu setkají s pozitivním ohlasem. Berte je spíše jako tvorbu než jako okno do života, i když... inu, nic z toho není zamýšleno umělecky, ale čistě dokumentárně. Mimochodem, na Facebooku jsem znovu oživila stránku tohohle blogu, kam některé z fotek přidávám i s komentářem k danému dni. Budu ráda, když mě budete sledovat i tam. :)

Mějte se krásně! Co právě čtete? Za pár dní zveřejním článek o Hordubalovi. :)

Komentáře

  1. Vlastně se mi líbí, jak umíš haiku brát všednodenně. Doufám akorát, že ti to nezevšední. Já když píšu haiku, chvílemi mám pocit, že jsem něco podobného už prostě někdy psala - a tak si říkám, že je docela možné, že existují dvě (nebo nedejbože ještě víc) téměř stejných haiku. Hmm. 21 je dobrá volba, navíc je to moje oblíbené číslo, má takovou světle modrou barvu.
    Právě jsem dočetla jednu knížku a teď se snažím dostat ze sebe nějaké rozumné ohodnocení na goodreads (jen pár slov) a pak začnu číst Malého prince. Zařadila jsem si ho do maturitního seznamu, už mám snad hotovou definitivní verzi, akorát si stále nejsem jistá, jestli tam zařadit jednoho Shakespeara nebo tam raději nacpat Antigonu. Nevím, co je lepší na porozumění. Ale to je asi individuální. Hordubala jsem nečetla, je to jedna z těch Čapkových knížek, k nimž jsem se ještě nedostala. Takže se na ten článek docela těším.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář. Možná už mi to trochu zevšednělo v tom smyslu, že se nemusím tak moc hlídat a přemlouvat, abych si večer sedla a něco napsala, pokud jsem to neudělala v průběhu dne na nějaký popud. :)
      Myslím, že by se ti Hordubal mohl líbit. A snad se ti bude líbit i Malý princ. :)

      Vymazat
  2. Tohle je moc pěkný nápad, přeju ti, ať ti nedochází inspirace ani trpělivost! Taky jsem si kolikrát říkala, že bych mohla zkusit fotit jednu fotku každý den, ale protože nemám telefon s dobrým foťákem, není to tak snadné. Přeci jen tahat sebou pořád normální foťák se docela pronese (a o zrcadlovce ani nemluvím :D ).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj současný telefon taky nemá tak úžasný foťák jako ten předchozí, ale je to občas lepší než nic. Nicméně chci se víc zaměřit na focení foťákem, výhledově. Jen v lednu zatím nebylo moc příležitostí, kdy ho vytáhnout. :)

      Díky za komentář. :)

      Vymazat
  3. Jé, no to je super, to takhle shrnout :) Fajn!

    OdpovědětVymazat
  4. Tohle je skvělý nápad! :) Každý den něco vyfotit jsem se taky jednu dobu pokoušela, ale nakonec se mi to nepodařilo – buď jsem měla dny, kdy se nedělo absolutně nic, nebo naopak dny, kdy jsem nevěděla kde mi hlava stojí, lítala sem a tam a fotek měla milion :D Tvoje haiku jsou naprosto úžasné! nevím, jak moc odrážejí skutečnost a tvé pocity a jak moc je to čistě umění, ale wow... Některé z nich vážně působí dost silně :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, mně se zase teď (tak poslední rok) vůbec nedaří pravidelně psát do deníku. Jakože fakt, píšu tam jednou za tři měsíce třeba. :D
      Odráží maximálně skutečnost. :) Díky, díky. Měj se fajn. :)

      Vymazat
  5. Skvělý článek! Ten koncept se mi moc líbí, takové každodenní maličkosti a myšlenky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc za pozitivní reakci, budu ráda, když budeš sledovat i další články, příští zase 21.2. :D :)

      Vymazat
  6. Tvoje haiku jsou takové střípky naděje, působí hrozně hezky :) A líbí se mi, že si dokážeš pohrát i s němčinou - já zvládám básnit anglicky i francouzsky, ale s němčinou nějak v tomhle ohledu ještě válčíme :D

    OdpovědětVymazat
  7. Tedy... musím se přiznat, že ač haiku až tak nemusím, tvá mě zaujala. :) Líbí se mi komentář výše, že jsou jako střípky naděje. Je to pravda... zní to tak. Je z nich cítit tolik pocitů. A přitom stačí zkrátka jen pár slov. :) Klobouk dolů!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky