Cecílie

Dnes má svátek Cecílie. Svatá Cecílie byla patronkou hudebníků, slepců a básníků, což je mimo jiné důvod, proč jsem si její jméno vybrala, když jsem se nechávala v roce 2012 křtít. Možná si někteří pamatujete, že jsem tehdy ráda veršovala, hrátky se slovy a slabikami na rozličná témata vyplňovaly podstatnou část mého času. Dnes už tolik nebásním a uvědomuji si, že z mých básniček nikdy nic nevzejde. Jsou to jen takové mé výplody, ode mě pro mě a snad pro pár čtenářů. Zajímavé je, že jsem se naučila psát básničky na cestách na telefonu, což jsem dřív razantně odmítala. 

Ale když už "mám ten svátek", podělím se s vámi o verše, které se vynořily nedávno při čekání na nudle v čínské restauraci. Mimochodem, atributem Cecílie je kromě houslí i růže.

navenek jsem šedá myška
uvnitř září pampeliška
když jsem s tebou, hned jsem jiná
rozpustilá kopretina
miluji roj nočních světel
obyčejná jako jetel
a když mám po boku muže
červenám se jako růže
když mi pak do světa zmizíš 
uzavřu se jako iris
než nastane další příště
čekám, pusté vřesoviště
jsi má droga, jsi můj lék
sedmikrásný heřmánek

Jaká je vaše oblíbená květina? Myslíte, že mají květiny "charakter"? A jak se jinak máte?

Mimochodem, co vás v blízké době čeká a nemine. Ráda bych napsala o křtu nové knihy Miroslavy Varáčkové, na němž jsem byla teď v pondělí. Ale možná to udělám, až si knížku přečtu, což snad nebude trvat dlouho. Jen v mezičase musím přečíst Mořeplavce (třetí díl Cizinky), který má něco přes tisíc stránek. Asi by bylo dobré přečíst ho brzy, ovšem s tím, že tenhle víkend budu muset knihu nechat doma, neb jedu do Německa a vůbec netuším, jak to bude probíhat. Na Mořeplavce bude určitě po dočtení recenze. Na začátku prosince bych ráda napsala Vybarvování, aby to prvolednové mohlo být čistě "sumarizační" za rok 2017. Hrůza, jak to zase uteklo, viďte? Hmm, ještě můžu prozradit, že úspěšně přecházím nachlazení (což se mi trochu vymstilo, protože jsem mimo a nedávám písemky ve škole, ale aspoň mi nikdo nemůže vyčítat, že tam nechodím a mám nadměrnou absenci) a že v půlce prosince pojedeme s Modrým na dvoudenní výlet do Berlína.

Tak se (s)mějte, smrkejte a mějte se v rámci možností hezky.

PS: Jo a ještě podzimní knižní tag bych ráda napsala, neboť jsem byla nominovaná od Mony. ^^

Komentáře

  1. Moc se mi líbí verš o světlech a jetelu. "Moje" květina, iris, se naopak moc nerýmuje, ale to nevadí. (Myslím, že na moje rýpání jsou tu všichni zvyklí, ale kdyby to někoho popudilo, moc se omlouvám.) Já vlastně taky přestala tolik trvat na rýmech. Na rozdíl od tebe, u mě je poezie pořád na jednom z prvních míst, protože moc jiného života nemám. Když se mi povede cokoliv napsat, udělá mi to hroznou (sobeckou) radost, zvlášť v tomhle období, které je špatné z mnoha důvodů.
    Květiny mají charakter, to určitě. V poslední době se nejvíc přátelím s rýmovníkem a šalvějí, i když to, pochopitelně, nekvete. Mám také ráda narcisy, jsem totiž tak trochu narcis. Ke kosatci vlastně, navzdory názvu svého blogu, žádný hlubší vztah nemám, je to vlastně jenom taková slovní hříčka. A vřes mám mimochodem také ráda.:)
    Takže, povedlo se ti to, je to asi ta nejhezčí básnička, kterou jsem od tebe zatím četla, společně s básničkou o slze a jednou hrozně starou básní, kterou jsi mi dávala číst, když jsi byla u mě na návštěvě, a která mi připomínala ranou Nezvalovu tvorbu.
    K tomu smrkejte by se hodila stejná závorka jako u (s)mějte se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za rozsáhlý komentář. :)
      No jo, možná by tam šlo něco lepšího. Ale takhle jsem to napsala a zrovna tenhle verš jsem pak už nějak nechtěla měnit. Nerada měním, co napíšu, co cítím. Určitě rozumíš. :)

      Těším se na tvoje básničky. :)

      A děkuji za pochvaly, byť si opravdu nemyslím, že jsou zasloužené. :D Nikdy bych se neměřila s tebou, natož s Nezvalem! :D

      Příště to doladím. Ahoj! ^^

      Vymazat
  2. Moc hezký příspěvek. Na Tvůj podzimní knižní tag se moc těším. Ve skutečnosti jsem Tě do něj nominovala taky už někdy na začátku října... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, opravdu? Nevím, jestli jsem to přehlédla nebo jestli jsem na to nějak zapomněla. Každopádně moc děkuji! ^^

      Vymazat
  3. Neříkej, že tvoje básnění k ničemu není, protože to není pravda! Já jsem před časem taky začala psát na mobil - ehm, píšu si tam dokonce i části povídek, hlášky a tak dále, protože jsem zjistila, že tahat s sebou všude můj obří zelený zápisník, který váží snad tunu, není úplně praktické... a jak urputně jsem se tomu mobilu bránila!
    To zakomponování květin se mi hrozně líbí. Je to takové jemné a milé :) Moje nejoblíbenější květina je asi růže - ale pokud by se našel někdo, kdo by mi přinesl kytku, bylo by mi asi jedno, co je to zač - klidně kaktus!
    Užijte si výlet do Berlína, já tam byla na podzim se školou, a i když jsem nebyla bůhví jak učarovaná, určitě stojí za to to tam vidět :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za nabuzující komentář! :)
      Hele, kaktus jsem pro změnu já dala Modrému. Nevím, jestli uschnul nebo je to prostě nějaká nekvetoucí odrůda, ale v tom květináči je furt stejný. :D

      Vymazat
  4. Tvoje básnění bylo a je krásný, milovala jsem tvoje básničky z tvých blogových začátků :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si pamatuji na rubriku v Autorském klubu, ta byla opravdu bezvadná a tvořit mě tehdy moc bavilo. :)

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky