Sluha dvou pánů

Už strašně dlouho se chci zapojit do projektu My čteme. Vážně, vím o něm snad o samého počátku, ale to pořád byla nějaká výmluva - teď není čas, tohle už jsem četla, tohle nemám doma, na tohle se necítím... Nebo jsem prostě zapomínala. No a teď, když toho mám tolik, že nevím, kde mi hlava stojí, jsem se konečně zapojila, protože jednou to začít muselo. A jsem fakt ráda. Jak se mi zářijová komedie (kterou jsem přečetla v říjnu) líbila?


Projekt My čteme pořádá Kristýna z blogu TheBookTalk. Jeho cílem je sdružit vytížené čtenáře, kteří pro samé čtení nemají čas na klasiku. Ale ta by se neměla opomíjet. Na každý měsíc se tedy vybere jedna klasická knížka, která může, ale také nemusí být zahrnuta v maturitních seznamech. My třeba ve škole Sluhu dvou pánů nemáme a sehnat ho mi dalo dost práce. 

Samotný proces vyhledávání knihy trval o dost déle než čtení jako takové. Nejprve jsem zašla do městské knihovny, kde jsem zjistila, že jsou oba výtisky Sluhy dvou pánů vypůjčené a k mání je jen soubor všech komedií Carla Goldoniho. Do toho se mi nechtělo, protože bych určitě měla špatný pocit, pokud bych nepřečetla všechno. Tak jsem se optala ve školní knihovně a bylo mi sděleno, že vzhledem k tomu, že toto drama nemáme na seznamu maturitní četby, nevlastní knihovna žádný výtisk. Takže jsem musela poprosit mamku, aby mi knížku vypůjčila ona na Kladně. Jenže než se tam ve shonu všedních dnů dostala, odjela jsem do Německa a pak jsem se musela trochu aklimatizovat ve škole... Až jsem si v úterý večer řekla, že takhle to dál nejde, že když už ke mně ta kniha našla cestu, že ji prostě přečtu a stanu se plnohodnotným účastníkem projektu. A basta! 

Komedie Carla Goldoniho je rozdělená do tří jednání. Velkou roli zde hraje láska, převleky, náhody a vykutálenost, jak už tomu tak v komediích bývá. Začíná tím, že zásnuby Clarice a Silvia přeruší nenadálý příjezd jejího všemi za zesnulého považovaného snoubence Federiga Rasponiho. V jeho převleku však vystupuje jeho sestra Beatrice, která prchá z rodného Turina a chce od bohatého Pantalona de Bisognosiho získat nějaké peníze patřící bratrovi, aby mohla vykoupit svobodu pro svého milence Florinda Aretusiho, který Federiga zabil v šarvátce. Florindo se ale nečekaně objevuje v Benátkách také a shodou náhod se jak u něj, tak u Beatrice, nechá zaměstnat sluha Truffaldino - s vidinou toho, že pokud má dva pány, dostane dvakrát větší plat a dvakrát víc jídla k obědu. A jak se mu daří a nedaří to zvládat, o tom (nejen) je tato hra. 

Jelikož jsem v létě četla několik Shakespearových komedií, měla jsem s čím porovnávat. Nevím, jestli se to smí a sluší, ale člověk to tak nevědomky prostě dělá. Z čistě laického pohledu musím přiznat, že tam rozdíl je -  a to nejen proto, že zatímco Shakespeare spadá do dob renesance, Goldoni je ryze klasicistním dramatikem. Shakespearovy komedie umí být značně tragikomické a nahořklé, naproti tomu Sluha dvou pánů pobaví, potěší a možná přivede k zamyšlení, ale ne nijak hlubokému nebo zádumčivému. 

Vlastně jsou některé části ze Sluhy dvou pánů určené primárně k pobavení a nemají valnou hodnotu. Scény, kdy Truffaldino obřadně jí, motá se z místnosti do místnosti, někdo se za někým honí... to všechno je prvoplánově určeno k pobavení publika, protože kdo by se nezasmál, když ze sebe někdo dělá blázna. Mně by takové scény na jevišti nechyběly, ale chápu, že asi právě ony dělají komedii komedií. 

K tomuto dramatu toho už není moc co dodat. Strávila jsem s ním příjemný večer a v rámci publikace, kterou mi mamka nakonec sehnala, jsem se dozvěděla i něco o autorovi. Věděli jste, že Carlo Goldoni uměl číst a psát už ve čtyřech letech a že svou první hru napsal jako devítileté dítě? Sluha dvou pánů je možná jediná významnější hra tohoto dramatika, ale to nevadí, stojí za to. 


Nezbývá než pogratulovat si, že jsem se ke knížce dostala (a k napsání tohoto článku). Poděkovat Kristýně, že tento projekt pořádá. Doufat, že má další účast bude pravidelná. Těšit se na další klasiku. 

Co vy a komedie? Četli jste nějaké? A víte o projektu My čteme?

Carlo Goldoni - Il servitore di due padroni, uvedeno roku 1745 (commedia dell'arte)
Přeložila Eva Bezděková, vydalo Národní divadlo roku 1994, 140 stran. 

Komentáře

  1. Jé, gratuluji, že jsi se dostala k sepsání prvního článku :) Mně se za dobu existence klubu podařilo sepsat své dojmy taky zatím pouze k jedné knize (ke Starci a moři), byť jsem toho v rámci projektu přečetla už více. Spoustu měsíců jsem to ale měla tak jako ty - neměla jsem knihu, nebyla nálada, čas anebo jednoduše nezvítězila ta, na kterou jsem měla chuť. Sluhu dvou pánů bych si někdy takyráda přečetla a v září myslím vyhrál Frankenstein, kterého nejen, že mám doma, ale přijde mi to jako skvělé říjnové čtení, takže tentokrát se rozhodně chystám zapojit :)
    Měj se moc krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za milý komentář! :)
      Já mám myslím Frankensteina taky.. nebo to byl Dracula? Už nevím, každopádně jsem ho ještě nečetla, tak se taky zapojím. :)

      Tak hodně štěstí a taky se měj krásně!

      Vymazat
  2. Juu, konečně jsi se k tomu dostala! Jsem za to ráda, ráda od tebe čtu. Navíc do My čteme jsem se také zapojila - i když nevím, co teď s říjnem, protože vyhrává Frankenstein, kterého jsem letos četla v angličtině - a vzhledem k vysoké se mi ho moc nechce číst znovu.

    Sluha dvou pánů se mi dost líbil, pak jsme se i s R. koukli na záznam z Národního divadla s Donutilem, což je asi ještě vtipnější, když to člověk skutečně vidí. :)

    Doufám, že se máš krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem právě četla publikaci přímo od Národního divadla, tak tam byla spousta fotek a komentářů ke hře a tak. :)

      Taky se měj krásně! :)

      Vymazat
  3. Ona je to commedie dell'arte, takže má větší smysl to vidět než číst - tenhle typ divadelní hry je totiž z velké části postavený na improvizaci a scénář tvoří jen rámec ;)
    Doporučuju si to doplnit záznamem již zmíněného nastudování z ND, myslím, že je to v pohodě sehnatelné :)

    Jinak díky za tip, ne že bych neměla čas na klasiku, ale spoustu základních knih si potřebuju doplnit, takže ta skupina vypadá i pro mě vhodně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, já vím, já vím. Ono se divadelní hry těžko hodnotí podle scénáře, ale bohužel nemám moc příležitostí vyrážet do divadla. Nebo možná mám, ale nedokážu je plně využít. Ale měla bych to napravit, to bezpochyby. :)

      Kristýna z TheBookTalk za tebe bude určitě moc ráda! :)

      Vymazat
  4. Koukám, že se taky zaměřuješ na klasiku. To je dobře, neměla by být opomíjená, a často i překvapí tím, jak je nadčasová. Sluha dvou pánů, to je mi povědomé, ale spíš jako divadelní hra - je i kniha psaná jako divadelní hra? Nebo jako román či povídka?
    Sehnat takový výtisk opravdu nebylo snadné a vlastně to bylo přímo story, naštěstí s dobrým koncem.
    Projekty jsou docela príma v tom směru, že nás přimějí přečíst si něco, co bychom asi přehlídli.
    Já jsem začala tu padesátku, kterou jsem měla zvládnout za rok, ale protože to nezvládám, tak prostě jen dávám bod za bodem. S tím, že z roční výzvy bude asi pětiletka :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, já se pomalinku a možná trochu nejistě blížím k dokončení své roční výzvy o sto kusech. :D :)

      Děkuji za komentář a měj se hezky! :)

      Vymazat
  5. O projektu My čteme vím a také se účastním společného čtení. Sice jsem nezačala od začátku, ale myslím že takové tři měsíce jsem členem. Tento nápad mě opravdu nadchl a snažím se knihy číst a psát také články. Bohužel mám teď v recenzích skluz, ale snad to brzy napravím :)
    Sluha dvou pánů bylo pro mě oblíbeným divadelním představením už když jsem byla malá. Měli jsme ho na kazetě a já jsem ji zničila častým přetáčením. Donutil je prostě úžasný komik!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skluz máme asi všichni. Je to hrozné.. nestíhám číst, nestíhám psát, nestíhám nic. :D Ale souhlasím, Donutil je skvělý, já ho na jevišti zažila ve hře Naši furianti a na tu strašně ráda vzpomínám. :)

      Měj se hezky! :)

      Vymazat
  6. Projekt znám, ale nikdy jsem se nezapojila a blog mám nově, takže ani žádný článek jsem nepsala, ale určitě bych se ráda zapojila. Sluhu dvou pánů jsem nečetla, viděla jsem jenom televizní záznam divadelní hry s Donutilem. A to se nedá, aby to nebavilo! :D :))

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky