Devět knih k maturitě

Rozhodla jsem se zveřejnit další ze série deseti knižních článků, tentokrát jsem si zvolila téma, které určitě spoustu studentů středních škol straší - maturita z češtiny včetně přečtení dvaceti knížek. Mě to neděsí, protože už tak od tercie čtu postupně celý seznam, co u nás ve škole máme, to abych si udělala přehled, co se mi líbí a o čem se dá rozumně povídat, a před maturitou si určitě všechno přečtu znovu. Zjistila jsem totiž, že ten problém s mluvením na veřejnosti není tak hrozný, když si jsem opravdu jistá tím, co říkám. V tomto článku bych se s vámi podělila o devatero víceméně klasických knížek, které si nejspíš na svůj seznam zapíšu, protože se mi prostě líbí. A každému bych je doporučila, ať už má maturitu před sebou nebo (dávno) z krku.

Zaprvé je na téhle fotce použita knížka "Dramata" od Čapka, o níž ale v článku nakonec nemluvím. Třeba příště. A mého povlečení s Ferdou Mravencem a Broukem Pytlíkem si nevšímejte, holt jsem měla chuť na změnu. :D 
Když jsem si sestavila tento seznam, už je to pár týdnů nazpátek, nějak mi nedošlo, že jsem tituly vybrala bez ladu a skladu, co se týče pořadí nebo snad uměleckého období nebo žánru. Tak je to takový mišmaš. Přesto budu ráda, když někomu mé tipy třeba pomohou. (Nebo se sem podívám za rok já, to je taky možnost.)

DEVĚT KNIH K MATURITĚ
(KTERÉ SI NEJSPÍŠ ZAPÍŠU NA SVŮJ SEZNAM)

1. Evžen Oněgin (Alexandr Sergejevič Puškin)
Pokud jste se účastnili nějakých recitačních soutěží (třeba jen jako divák), určitě jste se setkali s recitací Taťánina dopisu Oněginovi. Veršovaný román napsaný na pozadí Ruska v devatenáctém století líčí příběh neopětované lásky, pocitu nudy, osamělosti, bezvýchodnosti, přesně tak, jak to mají romantická díla ve zvyku. Není to šťastně romantické, Evžen Oněgin není ten hrdina, do kterého byste se mohli taky zamilovat. Nebo ano? Zbytečný člověk, bojující mezi ideály a rezignací, cynik. Z čistě literárního hlediska se ale podle mého skromného názoru jedná o jednu z nejkrásnějších ruských knížek (které znám) a také jedno z nejpovedenějších romantických děl. Mám ho mnohem radši než Máj, například.

2. Spalovač mrtvol (Ladislav Fuks)
Neustále aktuální hororová novela popisující sílu a vliv ideologie na lidské myšlení a jednání. Pan Kopfrkingl, zaměstnanec pražského krematoria, se považuje za romantického a velmi citlivého člověka, nadevše miluje svou ženu a své dvě děti. Po vzniku protektorátu se tak trochu nedopatřením začne pohybovat v elitních kruzích, díky svému německému původu, a stane se nástrojem, nebo snad také trochu obětí nacismu. Tuhle knížku jsem poslouchala jako audioknihu, namluvil ji Miroslav Táborský a bylo to... fakt psycho. Ale i díky dominantní postavě pana Kopfrkingla a pozadí druhé světové války se kniha snadno pamatuje. Koneckonců učební metoda "šokem" opravdu funguje, což zjistíte na konci, pokud tedy nevíte dopředu, jak to skončí. Já jsem to nevěděla a fakt mi to vyrazilo dech. 

3. Povídky malostranské (Jan Neruda)
Zpátky do devatenáctého století, tentokrát na Malou Stranu, kde Jan Neruda mnohé prožil a o mnohém napsal. Soubor třinácti povídek se právem považuje za jedno z nejdůležitějších děl české literatury a navíc se o něm pěkně vypráví. Povídky jsou rozmanité, některé vybízí k zamyšlení, nad jinými se pousmějete. Všechny reflektují život z různých úhlů pohledu a každý si tam najde tu svou. Mě osobně nejvíc oslovily asi povídky Hastrman (o tom, že člověk nemusí být bohatý, aby byl pro své blízké cennější než všechny poklady světa), Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku (jo, to je přesně ta kritika maloměšťáctví) a Přivedla žebráka na mizinu, kde se rozloučíme s panem Vojtíškem, který prostupuje i jinými povídkami. 

4. Maryša (Alois a Vilém Mrštíkové)
Divadelní hry jsou jako maturitní čtivo docela dobrý nápad, protože základní dějová linka se často dobře pamatuje a popisuje. To platí třeba o téhle tragédii z konce období českého realismu, která upozorňuje na problémy života na vesnici, na předsudky, na lítost, hrdost a spoustu dalšího. Četla jsem ji už třikrát a pokaždé mám pocit, že je to neobyčejně zajímavé dílo. Maryšin osud - rodiče ji přes prosby a protesty provdají za staršího sedláka, s nímž ale dívka není šťastná, ale hrdost jí nedovolí vrátit se k rodičům - je pohnutý a člověk se musí zamyslet nad tím, jak to bylo dřív a jak je to nyní. V lecčems to máme jednodušší, v lecčems zase ne. Tak to je. Někomu vadí to venkovsky brněnské nářečí, já jsem ho asi nějak překousla. Samozřejmě pokud bych ho slyšela mluvené, asi mám problém, ale v psané formě nepoznáte až tak zásadní rozdíl.


5. Revizor (Nikolaj Vasiljevič Gogol)
Na divadle zůstaneme, tentokrát to ale vezmeme z druhého konce. Satirická komedie předáka ruského realismu je stejně jako většina realistických děl staví proti maloměšťáctví, plus odsuzuje úplatkářství, poukazuje na to, jak dokáží peníze a moc změnit lidský charakter, a tak, ač komedie, vybízí k zamyšlení. Hlavní postavou je bezvýznamný Chlestakov, kterého si ve zkorumpovaném městečku spletou s očekávaným revizorem. Upřímně si myslím, že pokud chcete do svého seznamu hodit nějaký realismus, je Revizor skvělá volba, pokud nemáte čas, chuť nebo schopnost přečíst Dostojevského nebo Tolstého.

6. Pygmalion (George Bernard Shaw)
Jestli jsem někdy četla klasiku s vědomím, že o ní budu muset podat spolehlivý obraz tak jako u maturity, byl to právě Pygmalion, který mi umožnil se s touto cennou zkušeností setkat. Četla jsem ho, když jsem chtěla vypomoct Modrého sestře s přípravou na zkoušku z češtiny, přečteno neměla ani zdaleka všechno a už to ani nestíhala. Tak jsem si tuhle komedii z londýnského prostředí, která poukazuje na rozdíly mezi společenskými vrstvami a na předsudky, stáhla a přečetla a pak jsem o ní hovořila s L., dokud jsme se neshodly na tom, že ví, o čem to bylo. (Nakonec si to stejně nevylosovala, měla Kytici.) Tahle knížka pro mě byla zajímavá i z jazykového hlediska, protože hlavní hrdinka se učí býti novým, "lepším" člověkem, takže prochází změnou chování i způsobů vyjadřování. Mimochodem se autor tohoto dílka pyšní Nobelovou cenou za literaturu.

7. Na západní frontě klid (Erich Maria Remarque)
Jedna z prvních knížek k maturitě, které jsem kdy přečetla. S naší skvělou bývalou češtinářkou jsme kdysi v tercii četli úryvky, a protože už jsem si kvůli tomu tu knížku sehnala (takovou dost smradlavou, bez obálky, z nějakého antikvariátu a hodně ulepenou), rozhodla jsem se přečíst si ji. Pohltilo mě to a donutilo přemýšlet o věcech, které kolem mě do té doby jen tak plynuly a já je nikdy nezachytila. Že byly války, že v nich umírali lidé. Mladí, obyčejní, lidé jako Pavel z tohoto Remarquova díla, který sotva věděl, co se životem -  a válka mu veškeré tápání vzala. Dospívání se nekonalo, jen boj a krev a bezvýchodnost toho všeho. Knihu mám doma už nějaký ten pátek připravenou v němčině a těším se, až si ji opravdu přečtu. Trochu to odkládám právě blíže k datu maturity, takže to třeba ještě několik měsíců potrvá.

8. Farma zvířat (George Orwell)
Věřili byste, že znám holku, která u maturity prohlásila, že "Farma zvířat je ta kreslená pohádka od Disneyho."? Opravdu se to stalo. Setkávám se ale často s doporučeními, že tuhle krátkou antiutopii z pera George Orwella by si člověk měl na seznam dát. Nedalo mi to a přečetla jsem si ji. A souhlasím - jedná se o dost zásadní dílo, které skvěle popisuje, jak se prvotní myšlenky a úmysly mohou (a skutečně se tak děje) zvrtnout ve svůj úplný opak. Je to smutný odraz tehdejší skutečnosti, alegorická bajka, kterou snad nic nepředčí. Plus tu máte samozřejmě ten bonus, že je to krátké a snadno čitelné, takže pokud vám dochází čas na četbu, tenhle kratší titul uvítáte a můžete se o něm (a o pozadí jeho vzniku) rozpovídat na docela dlouhou dobu.


9. Tracyho tygr (William Saroyan)
Tahle lyrická pohádka asi není pro každého a doporučuji jen na vlastní nebezpečí. Možná ji totiž tak úplně nepochopíte. Tracy, který se životem protlouká se svým tygrem, tedy černým panterem. Hledají spolu štěstí, lásku, dobrodružství. Tahle krátká knížka plná krátkých vět dokazuje, že i v obyčejném životě lze hledat neobyčejné věci, že bez lásky nelze žít. Taky se odehrává v San Franciscu, ale to už není tolik podstatné. 

Dneska jsem vám představila devět pěkných knížek, kterými si můžete ukrátit podzimní a zimní večery. V souvislosti s maturitní četbou bych mohla mluvit i o řadě jiných, třeba i krásnějších titulů, ale nechtěla jsem se opakovat a psát o knížkách, o nichž už jsem se na blogu někdy zmiňovala. Pokud tedy chcete další tipy na dobré čtivo, doporučuji knihy Lord Mord od Miloše Urbana, Romeo, Julie a tma od Jana Otčenáška, Babičku od Boženy Němcové, Zbabělce od Josefa Škvoreckého, Jeptišku od Denise Diderota, Velkého Gatsbyho od Francise Scotta Fitzgeralda, Havrana od Edgara Allana Poe nebo můj starý článek o knize Na západní frontě klid. Samozřejmě vycházím z toho, co máme v maturitním seznamu my, vím, že na jiných školách se objevuje řada jiných, leckdy zajímavějších a studentům bližších děl. 

A co vás čeká výhledově na tomto blogu? V prvé řadě se musím omluvit za svou neaktivitu - jednak málo píšu a jednak málo čtu, co jste napsali vy. Ale snažím se. V průběhu října plánuji vydat několik článků o knížkách (čímž možná odradím ty, kteří sem chodí za jinými články, ale teď je prostě doba knižní, nemůžu si pomoct), možná zveřejním fotočlánek, v němž už teď bude dost fotek a třeba přidám i něco z mého života, i když do toho se upřímně tolik nehrnu. 

Mějte se krásně a napište mi, co jste si vylosovali u maturity vy, případně co byste si (bývali) chtěli vylosovat. 

Komentáře

  1. Všechny knížky znám a některé jsem i četla. K maturitě jsem si vytáhla od Karla Čapka Bílou nemoc, jedna z nejlehčích knížek, kterou jsem nevěřila, že bych si mohla vytáhnout, ale podařilo se. Navíc kniha je stejná jako film, takže pro líné čtenáře ideální. Hodně štěstí u maturity.
    BLOG: Svět nad hlavou

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můžu mít malou otázku? V čem je podle tebe horší mluvené nářečí než psané? Nemá to být nějaké rýpání nebo tak, jen mě to zajímá. Hlavně asi proto, že venkovsky brněnským nářečím mluvím taky (pro představu, bydlím ve vesnici sousedící s tou, kde se odehrával děj Pohádky máje). Vlastně, hned jak jsem si přečetla tu tvoji poznámku, Maryšu jsem si stáhla, abych se podívala, jestli se to od dnešní mluvy fakt tak moc liší, nebo jestli je prostě jen naše nářečí vám Čechům tak moc protivné (stížnosti svoji mluvu "od vás" slýchám celkem často... :D), a zjistila jsem, že mluvím skoro stejně jako lidi z té knížky. Jo, sice už se tady místo deň říká normálně den, stejně jako nepoužíváme třeba výraz enem, ale "mlén ti rozlámó" je pro mě úplně normální věta, naopak bych ještě místo "pole nezmrví" řekla nezmrvijó :D.

      Vymazat
    2. Kate: Já budu mít letos referát na RUR, docela se na to těším, až si to znovu přečtu. Čapek je plný námětů a dá se o něm toho vždycky spousta napovídat, takže pokud bych si ho vylosovala u maturity, budu ráda. V našem seznamu je Válka s mloky, Bílá nemoc a Matka.
      Děkuji za milý komentář! :)

      D.: Prosímtě, to nechápej nijak špatně! :D Já jsem obecně spíš takový čtenář, i s cizími jazyky se mi líp pracuje v psané formě než v mluvené. Občas nerozumím ani Čechům. :D Fakt to není nějaký útok na nářečí. :D Ale vím, že spousta lidí s tím při čtení měla problém, s tím nářečím, tak jsem se snažila to nějakým způsobem vyvrátit :)

      Vymazat
    3. Jasně že ne! Zajímalo mě to, jestli se to tak dá říct, čistě ze studijního hlediska :D. Jak říkám, fakt jsem do tebe nechtěla nijak rýpat! Akorát mi až po odeslání komentáře došlo, že by možná bylo slušné napsat sem ještě něco k těm dalším knížkám, jako třeba že Farma zvířat mě taky moc zaujala nebo že až začnu s povinnou četbou, jako první si zřejmě přečtu Jeptišku... ale to už holt bylo moc pozdě :D.

      Vymazat
    4. To studijní hledisko by mě možná zajímalo hlouběji! :)
      Jo, Jeptišku vřele doporučuji! A děkuji za doplnění. :)

      Vymazat
  2. Tak já se po dlouhé době znovu hlásím :) Mám takovou nestíhací v posledních dvou týdnech, ale snad se brzy i já dokopu k tomu, abych něco napsala. :) Já jsem si vytáhla Obraz Doriana Graye a nemohla jsem být šťastnější... Tedy, chtěla jsem si zprvu vytáhnout Malého prince, ale toho mi ráno už sebrala kamarádka. :) Mimochodem, krásný seznam! :)
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Obraz Doriana Graye už se chystám strašně dlouho, tak doufám, že se mi podaří ho brzy sehnat a přečíst. A Malý princ.. nikdy není nedostatek času na rereading. :D

      Děkuji a držím palce, ať všechno zvládáš! :)

      Vymazat
  3. Awww! Tracyho tygr! To je jedna z knížek, které si chci přidat do mé sbírky knížek v angličtině, úplně jsem na ni zapomněla, děkuji za připomenutí!
    A vlastně se v docela hodně titulech shodujeme, co si tak pamatuji (přeci jen, maturovala jsem už před čtyřmi roky, už moc nevím, co jsem tam vlastně měla). Ale rozhodně jsem měla místo Farmy zvířat 1984. A místo Revizora jsem se vyžívala v některém z těch ruských nekonečných románů - protože já snad přečetla všechno od Dostojevského i Tolstého, hehe. :D A Povídky malostranské jsou tak moc moc něco úžasného! ♥
    Jinak, rozhodně nikdy nezapomenu, že jsem si vytáhla Nikolu Šuhaje loupežníka. A že jsem Olbrachta zařadila do špatného období. :D A že jsem při přípravě poslouchala spolužáka, jak vypráví o Harrym Potterovi a uculovala jsem se u toho. A rozhodně knížku doporučuji, já jsem navíc viděla v Huse na provázku Baladu pro banditu asi 3x naživo, nespočetněkrát pak ještě nahranou verzi s Donutilem. A fakt to mám moc ráda, takže jsem za los byla šťastná. Není tuuu není tuuuu, havraní na plotuuuu, bylo víno v suuudě, teď tam voda buuude, neníííí, nenííí tuuuuu! ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě strašně mrzí, že Nikolu Šuhaje loupežníka v seznamu maturitní četby nemáme. Miluju to. Jako malá jsem to poslouchala (Donutila) na kazeťáku a před pár lety jsem byla s tátou v divadle na inscenaci příbramského divadla a to bylo úžasné. Takže to kdybychom tam měli, to si určitě zapíšu. :)

      Děkuji za krásný komentář! ^^

      Vymazat
  4. Z těchto knih jsem k maturitě měla akorát Spalovače a ten byl určitě super. Farma zvířat (stydím se) jsem ještě nečetla, ale snad se k ní dostanu. Já díky maturitě objevila Kena Keyse - Vyhoďme ho z kola ven - naprosto nepřekonatelná kniha, podle mě. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, tu mám taky na to read listu a myslím, že ji máme i ve škole k maturitě. Tak třeba se k ní dostanu. :)

      Vymazat
  5. A zapomněla jsem odpovědět na otázku. :D Vytáhla jsem si Bylo nás pět a byla jsem ráda, mně bylo vlastně jedno co si vytáhnu, nechtěla jsem moc Shakespeara a Hemingwaye :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo, já se přiznám, že Bylo nás pět jsem nikdy nečetla. Mám ráda ten seriál, ale to asi není to stejné. Radši Shakespeare. :D

      Vymazat
  6. Přiznám se, že z tvého seznamu jsem ne vše četla. Na něco se teprve chystám. Ale třeba Povídky malostranské mě moc nezaujaly - a obecně jsem se u maturity chtěla vyhnout povídkám, protože si je většinou moc nepamatuju.

    Sama jsem si vytáhla Tři kamarády. Zachránil mě Remarque obecně, protože jsem chvíli na potítku strávila jen tím, že jsem se snažila vybavit, jak se vlastně všichni tři jmenovali. Prostě já a jména :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo, Tři kamarády jsem ještě nečetla, jen kousek v učebnici němčiny. Ale díky němu bych asi byla o té knížce schopná něco říct. :D

      Vymazat
  7. Musím hrozně moc ocenit, jak jsi celý článek pojala - dovolím si tvrdit, že je na dost profesionální úrovni a líbí se mi, že jsi opravdu dokázala vystihnout PROČ si danou knihu vybrat :) V tvém výběru se vyskytuje celá řada i mých srdcovek a dost z nich jsem měla na svém seznamu taky - jmenovitě Revizora, Malostranské povídky, Pygmalion a Farmu zvířat. Ráda taky slyším, že zmiňuješ Spalovače mrtvol, který je v audiopodobě vážně neskutečný. A mrzí mě, že jsme ve výběru neměli mého milovaného Tracyho tygra :)
    Nicméně já měla u matury neskutečné štěstí - vytáhla jsem si Pána prstenů :D a potom v angličtině jsem si vytáhla anglickou literaturu, takže jsem v podstatě mluvila znovu o Pánu prstenů jen v angličtině :D
    Měj se krásně, Vlasti a budu vyhlížet nové články - já ty knižní ráda!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za pozitivní a pochvalný komentář, Hani! ♥
      Ty jo, tak mi snad žádné fantasy v seznamu nemáme. Žádný Pán prstenů, žádný Potter, ani nějaká Alenka nebo Karlík, nic. :D

      Knižní budou! a děkuji! :*

      Vymazat
    2. My z fantasy měli taky jen Pána prstenů, ale naše češtinářka byla prostě neskutečná. Na poslední chvíli do výběru zařadila na žádost jedné studentky Murakamiho a ještě si ho dodatečně narychlo načetla a nastudovala jen kvůli ní :) Bojovali jsme taky za Kinga, ale nebyl nám dopřán :D To zarmoutilo hlavně mě! :D

      Vymazat
    3. Ty jo, tak to by se u nás nemohlo stát! Chci na tvou školu! :D

      Vymazat
  8. Ráda bych napsala, co jsem si vylosovala u maturity, ale bylo to tak dávno, že si to už bohužel nepamatuju :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A pak že maturita je to nejdůležitější v životě. :D

      Vymazat
  9. Knihu Na západní frontě klid jsem si také do svého seznamu vybrala, jinak jsme se ale ve výběru neshodly :D To ale nevadí, alespoň jsi mi dala nějaké tipy, možná svůj seznam ještě upravím.
    Knihokopka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co tam máš jiného? Třeba se nakonec ještě na něčem shodneme. :D :)

      Vymazat
  10. Já jsem si vytáhla Rozmarné léto. Nebyla by to moje nejlepší volba (chtěla jsem Žert nebo zmiňovaného Keasyho), ale na druhou stranu jsem v seznamu měla asi jen jednu knihu, kterou jsem fakt nechtěla (Paní Bovaryovou).

    Jinak už ani moc nevím, co jsem přesně na seznamu měla... Ale většinu z toho tvého nejspíš ne :)

    P. S. Prosím, nedávej fotky knih z Omegy, to je taková zrůdnost, že si nezaslouží ani pasivní propagaci!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo, to vůbec nebylo úmyslné, nějaká propagace. :D

      Jo, to si vlastně pamatuju, nevím jestli jsi to psala na blog nebo mně přímo, že se ti s tím Rozmarným létem špatně pracovalo. :D :)

      Vymazat
    2. A tak já ho měla v té dobře přečtené dvakrát a celkově ho mám ráda, problém byl jen v debilní ukázce, která se mi špatně zasazovala do kontextu (nebyla tam jediná postava). Teď bych to asi dala lépe, ale taky jsem od té doby četla Rozmarné léto tak desetkrát :D

      Já vím, však říkám, pasivní propagace, ne aktivní. Omega by se měla rovnou celá spálit.

      Vymazat
    3. No, to se docela bojím, abych u maturity taky nepohořela na ukázce, ony se mi občas ty knížky trochu motají. :D

      Vymazat
  11. Z tvých výše zmíněných knih jsem měla na svém seznamu Evžena a Pygmalion. Obě tyto díla se mi líbila a na Pygmalionu jsem byla dokonce v divadle. U maturity jsem si vytáhla Krále Lávru, což je jednohubka :)

    OdpovědětVymazat
  12. Hezký výběr :) já ten svůj tak nějak sestavuji, myslím, že za měsíc už ho budu mít hotový. Osobně mi dělají největší problém díla úplně nejstarší (třeba Shakespeare, ugh) a nejmenší problém mám s poezií 20. století, což je možná divné, ale je to tak. Farmu zvířat mám moc ráda, ale o něco raději mám 1984, byla to jedna z prvních "dospěláckých" knížek, které jsem četla, tak možná proto k ní mám takový vztah. Revizor a Povídky malostranské se mi také líbily, z Na západní frontě klid mám poněkud rozporuplné pocity, asi proto, že jsem tu knížku přečetla vlastně za jedno odpoledne (před testem). Z tvého seznamu jsem, jak tak koukám, četla ještě Velkého Gatsbyho (ten mě nijak neuchvátil, asi proto, že jsem očekávala něco zcela jiného a také nemám pochopení pro tyhle romantické hrdiny) a Romea, Julii a tmu (to bylo fajn).
    Mou oblíbenou knížkou z toho mého seznamu je zcela jistě Pěna dní, ale mám dojem, že už začínám být trochu nudná s všudypřítomnou propagací téhle knížky. Raději ti ji nedoporučuji, protože je možné, že by se ti nelíbila. Nedávno jsem přečetla také Sophiinu volbu a ta mě příjemně překvapila, i když jsem ji musela dlouho rozdýchávat. A potom... Hmm, mám tam nějaká Čapkova dramata. Ta jsou také pěkná. Ale všechny knížky ještě přečtené nemám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 1984 si chci strašně moc přečíst, jen se na to nějak nedostávám. No a o Pěně dní jsme spolu před chvílí debatovaly, jsem jejímu přečtení otevřená. :)
      Díky za komentář!

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky