Aprílově májový život

V dubnu si s námi počasí opravdu zahrávalo, že? Ani první máj se neukázal jako stabilně slunečný den, ale to nevadí. Měla jsem se dobře. Tedy, samozřejmě všechno má své mouchy, život není peříčko a mazlit se můžu možná tak s Modrého kočkou (protože ta naše se nějak zatoulala). Ale žiju, zářím a prožívám.

Těšila jsem se, že v dubnu se mi nějakým způsobem změní režim, a opravdu se tak stalo. Zatímco v první třetině roku jsem pořád jezdila do Prahy, navštěvovala kurz němčiny, choulila se zimou a sem tam si šla zaplavat, v dubnu jsem přešla na jinou strategii. Díky všemožným událostem jsem téměř neřešila školu, zato jsem se radovala z každé úspěšné cesty vlakem do Ústí a zpět. Moc jsem nečetla, zato jsem viděla celé tři série Doctora Who s Mattem Smithem v roli Doctora. 
Ústí nad Labem, hlavní nádraží.
Večeře aneb help yourself. :D
Kostel s nakloněnou věží. Další nakloněná věž je až v Pise. 
Trochu paradox, ne?
Hrad Střekov, kde Richard Wagner napsal část opery Tannhäuser. Píseň večernici z této opery budu hrát na konci června na koncertě, juch!
Chobotnička šklebivá a chobotnička stydlivá. Aneb my. ♥ 
Motivace musí být!
Větruše.
Indická restaurace a pálivý jídlo v roztomilým kotlíku.
Čteme si HP. Už přijeli z Krásnohůlek a Kruvalu. ♥

Snažila jsem se fotit. Sem tam vzít foťák, psa a užít si volné odpoledne. Ne, že by nebylo co dělat. Ale ony ty květiny nepočkají. Pampelišky za chvíli odkvetou. Šeříky už voní kolem cesty, když jdu ráno na autobus. A taky nám doma lezou mravenci, to se mi moc nelíbí. 

Dvakrát jsem vyrazila výletit. Jednou s rodinou, na Velikonoční neděli. Jelikož chvílemi pršelo a chvílemi svítilo sluníčko, vyjeli jsme víceméně spontánně s nadějí v příznivé počasí. Výlet se vydařil, náš pes očůral menhir u Klobuk a plot u Oldřichova dubu, Alžběta si vyslechla pohádku o knížeti Oldřichovi, kterak na Peruci spatřil krásnou pradlenu Boženu a pak jsme se zase vrátili domů. 
Menhir u Klobuk. 

Druhý výlet jsem podnikla s Modrým. Včera totiž konečně bylo hezky, tak akorát na mikinu, foťák a flašku s pitím. V takovém složení jsme ruku v ruce vyrazili skrz Ústí (mně se to město fakt strašně líbí!) na hrad Střekov (nakonec jsme nešli dovnitř, ale to nevadí), k Masarykovým zdymadlům a zpátky podél Labe do centra města, kde jsme si zavzpomínali na loňské léto v indické restauraci. Pak jsme se zmohli na odvalení se na zastávku k divadlu, dva díly Doctora a krátký odpolední spánek. Večer jsem měla napsat článek, ale místo toho jsme si s Modrým povídali, ukazovala jsem mu různé fotky a hezky jsme se zasmáli. Ačkoliv mám pocit, že ho už úplně znám, vždycky se najde drobný střípek, který neznám. A já je ráda sbírám. 

Psaní se stalo nedílnou součástí mého režimu. Psaní a překládání. Vkládání fotek a kontrola pravopisu. Expanduje mi slovní zásoba v angličtině, k překladům už ani nepotřebuju slovník, pokud zrovna nehledám nějaké kyseliny a bakterie, které stejně většinou přeložit nejdou. Snažím se věnovat se i němčině, pracuji s učebnicí, kterou jsme používali na kurzu. Chybí mi ale mluvení o probíraných tématech, díky čemuž jsem si vždycky slovní zásobu rychle zapamatovala. 

Umřela mi další teta. Možná si někteří vzpomínáte, že před dvěma roky jsem o úmrtí v rodině psala. Tentokrát je to trochu menší šok, protože jsme se s touto příbuznou už moc nevídali, ale přesto mě ta zpráva cestou domů ve vlaku zasáhla. Víte, když si uvědomíte, že jste tomu člověku ještě chtěli naposledy říct něco pozitivního, poděkovat mu za všechno, co pro vás udělal. Už nikdy neuslyším ten příběh o emigraci tety a její rodiny do Francie a docela mě to mrzí. Zbyly jen vzpomínky na dětství. 

Pro dnešek to vykecávání stačí. Snažím se zase psát si deník, tak tam ještě asi něco takhle večer napíšu. Taky si asi budu číst, mám přesně tu správnou náladu na The Perks of Being a Wallflower. A na německé písničky a Dobrou Vodu s příchutí jablka a skořice nebo co to vlastně je za příchuť. 

Mějte se krásně. Jak jste strávili první máj? A duben jako takový? Vyrazili jste někam na výlet? Případně máte nějaké tipy na výlet? Sem s nimi! Sledujete Doctora? 

Komentáře

  1. První máj jsem strávila moc hezky, s přítelem a s kamarády. Ráno jsme vzali paní pejskovou na procházku a našli si rozkvetlou třešeň, odpoledne jsem potom jeli s kamarády do Prahy do Ikea. Vybrala jsem si tam rozkvetlé hrníčky a s přítelem jsme si vysnili nový nábytek do obýváku. Snad se jednou zadaří si ho i pořídit ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Držím palce s plněním snů a zařizováním obýváku! My si taky po večerech malujeme představy o ideálním dřevěném domečku na kraji lesa. :D ♥

      Vymazat
  2. Z tohohle článku na mě dýchl klid, což se vždycky hodí. Jsi moje nejoblíbenější fotografka. Nejvíc se mi líbí ta fotka s fialovou větvičkou a taky ta, kde bílý pejsek sedí naaranžovaný podobně jako beránek. :D
    Myslím, že je docela možné, že jsem si někdy dala v indické restauraci stejné jídlo. Aspoň podle fotky to tak vypadá. Možná jsou ale všechna na pohled stejná, takže nevím.
    Taky se měj hezky. Na výlet jsem nevyrazila už hodně dlouho, protože nemám s kým, bohužel. Už se docela těším na Svět knihy.
    Kdybyste neměli kam jet, můžete vyrazit do Děčína. Není tam asi nic extrémně zajímavého, ale je to vcelku pěkné město. Takové trochu německé. Ještě víc než Liberec, řekla bych.
    Těším se na tvoje další články. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, všechna vypadají podobně, liší se asi jen mírou pálivosti. :D
      Taky se těším. :)

      Děčín jsem samozřejmě už párkrát zvažovala, ale prý tam nic moc zajímavého není, říkal Pavel. Jenže to on říká skoro o všem. :D

      Díky!

      Vymazat
  3. Tvůj život působí tak nějak barevněji, než ten můj. Já žiju v padesáti odstínech... béžové. Působíš šťastně, to je fajn.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všechno je jen relativní a není všechno takové, jaké se to zdá. Ale jo, asi se mám dobře. :)

      Přeji ti, aby ses taky brzy měla líp! :)

      Vymazat
  4. Aprílové počasí v pravém slova smyslu, to je fakt. Nevím, jak u vás, ale tady byl vrchol všeho, když pomalu den před prvním májem začalo sněžit.
    Já jsem režim příliš neměnila, protože se řídím spíš tím, že je lepší žádný nezavádět. Prostě to nechávám plynout.
    Opět máš můj obdiv za takovou řadu vydařených snímků! Bože, rozklad na součin! A v indické restauraci jsem byla tenhle měsíc taky. Výletování je fajn. Asi nejvíc z toho všeho obdivuju ty květiny - nejspíš proto, že je sama strašně ráda fotím. Špatné zprávy chodí vždycky nevhod - ale člověk se proti nim musí snažit obrnět, držím pěsti, ať je všechno zase ok :)

    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás padaly kroupy, to skoro stačí. :D

      Děkuji za komentář, měj se taky pěkně! :)

      Vymazat
  5. Krásný fotooulovky, ta jedna zelená mechová lesní je jak z nějakého scifi, naprosto dokonalá! Jo, a moc vám to spolu sluší! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme taky takoví scifi postraši. :D

      Díky! :)

      Vymazat
  6. Ty fotky jsou vážně boží (a že se s nimi nechlubíš jinde!). Můj první Máj se nesl ve znamení učení. Projížděla jsem didaktické testy z minulých let a musím říci, že se mi to vyplatilo. Tedy, napsala bych to i bez toho, ale podle správných odpovědí, které jsem sehnala, mám vážně dobré výsledky, za což jsem ráda.

    Tvé tety je mi líto. Bohužel se to stává a není to hezké. Já před lety měla období, kdy mi najednou, bez toho abych předtím někoho ztratila, umřelo docela dost příbuzných.

    Jinak, pokud se rozhodneš poslechnout osobu nade mnou a přijet do Děčína, tak mi můžeš dát vědět a klidně se sejdeme. :)

    PS: To, že Dvanáctý Doctor je mnohem lepší než Jedenáctý, není spoiler! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, instagram jsem si momentálně zmrazila, byť ho asi zase někdy obnovím, uvidíme. A na facebooku nemůže být všechno. :D :)

      Jsi dobrá, že jsi tak pilná! A ono se to fakt asi vyplácí. Taky mám didakťáky z loňských let stažené a jednoho krásného dne si je udělám. :)

      Takhle, já nevím, jestli bych se do Děčína vypravila úplně sama, asi by to šlo taky. Ráda bych tě viděla, rozhodně! :)

      PS: Ale je strašně těžké si zvykat na nové tváře. :D :D

      Vymazat
  7. Krásný článek s nádhernými fotkami :) Jsem moc ráda, že jsi spokojená a šťastná :). V Ústí nad Labem jsem nikdy nebyla, tak děkuji za přiblížení města.

    My se chystáme na výlet do Adršpachu, tam to mám moc ráda :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jů, to zní dobře, díky za tip! Měj se krásně a do Ústí se určitě někdy vydejte, na Větruši, Vrkoč, Střekov a tak. :) ♥

      Vymazat
  8. Jste pěkná rodina. Bětuška roste jak z vody! A je vážně fotogenická. Krásné fotky, máš smysl pro detail, moc se mi líbily staré budovy, focené patrně v Ústí. Doctor Who? Dokonce tři série? Tak to tě musel zaujmout. Dobré jsou i ty předchozí, jestli budete mít někdy s Modrým čas a náladu, tak si je pusťte...
    Nevím jestli mi to jen připadá, ale jako by sis fotky rozdělila, první série vzdálenější pohledy, další série spíš pohledy zblízka a makro.
    Ale ty fotky budou asi fakt z posledních dnů Protože co jsem viděla dubnové fotky, různě na facebooku, tak dubnové počasí vypadalo spíš na prosinec... až ke konci se to trochu zklidnilo.
    Jop, máš pěkné vlasy. Zajímavý odstín, nějaký přeliv, barva, nebo tvoje vlastní? Typově by k tobě seděly. :-)
    Já v dubnu spíš zaujala pozici zimujícího medvěda, procházek minimum a dokonce i když jsem viděla nádherné obrysy západu slunce, nedokopala jsem se k tomu, abych vyšla za dědinu a vyfotila je jen s krajinou.
    Přeju ti hodně pěkných procházek a zážitků a výletů s vašimi i s Modrým. Škoda, že ty pěkné chvilky zakalila ta smutná zpráva, a když pominu fakt, že smrt zanechává prázdné místo v životě, tak je škoda, že už si spolu nikdy nepopovídáte. Ale to život přináší, i to pěkné, i to méně pěkné, proto si važme těch pěkných chvil, protože vážně nejsou samozřejmostí. (A teď působím jako nějaká karatelka, což nechci, tak raději skončím s těmi proslovy :D ) Hezký víkend, Vlasti. - Dodatetk, nemáš změněné úvodní motto? Mám dojem, že jsi tam měla napsáno něco jiného. A docela mě štve, že si to původní motto nemůžu vybavit. Ale tohle je taky moc pěkné a výstižné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, předtím jsem tam měla Havlův citát o naději, teď už tam mám ale asi měsíc nebo dva tohle. :) :D
      Vlasy jsou moje. :)
      Fotky rozdělené nejsou, jak se mi to načetlo, tak jsem to sem hodila. :D

      Děkuji za komentář! :)

      Vymazat

Okomentovat