Myšlenky pod rouškou tmy

Nemalé radosti #21

Další šálek kávy. Teda, hrnek. Neměla bych si to kafe v takové dávce dopřávat. Mám prázdniny a přesto jsem unavená. Nic nedělám a přesto jsem vybitá. Ale tak nějak šťastně. Takže v opojení kofeinem, s rozšířenými zorničkami a prsty vyťukávajícími bláznivé melodie píšu Nemalé radosti, protože těch není nikdy dost.

Kolik váží láska?

Vypila jsem šálek kávy, asi po roce jsem si dopřála tento zdroj energie. Potřebovala jsem totiž napsat několik článků. Už dávno jsem je ze sebe vyplivla, ale spát ještě nejdu. Nemůžu, nechci. Kofein mi pročistil mysl a stejně jako když se zbavíte bordelu v telefonu či počítači, i myšlenkové procesy v mé hlavě teď probíhají mnohem rychleji, ba skoro až s nezadržitelnou rychlostí probleskují hlavou a já cítím potřebu vypsat se z nich. Prsty se mi chvějí, nevědí, co dřív napsat, které slovo je lepší. Exploze nápadů, průtrž pocitových mračen. Usmívám se a píšu. Kolik váží láska? Co to vlastně je? Koneckonců, zítra se slaví onen komerční Valentýn. 

Písničky (mého) srdce

Po pár týdnech se sluší napsat zase článek, a protože kreativitu teď investuji spíše do vymýšlení vět v němčině v Goethe institutu a vlastních myšlenek a činů, na tomto blogu se objeví něco spíše vycpávkového. A co je pro tento účel lepšího než další seznam oblíbených písniček? Tentokrát desatero písniček, které pro mě mají velký význam, ať už kvůli nim samotným, nebo z jiných důvodů. Více pod perexem.

Being in love

Jen básnička pro školní potřeby mé sestry. Nic v tom nehledejte, byť se v tom dá nalézt všechno. A nekoukejte na chyby, určitě tam jsou.