pátek 29. dubna 2016

Cizinka - Antistresové omalovánky

Když jsem na podzim četla Cizinku, úplně mě tento příběh pohltil, totéž se stalo, když jsem později sledovala stejnojmenný seriál na motivy díla Diany Gabaldon. Před pár týdny vydalo Nakladatelství Omega v rámci antistresového trendu také omalovánky, které odrážejí nejdůležitější okamžiky knihy jako takové.

pátek 22. dubna 2016

Mé oblíbené písničky #4

Tentokrát hezky česky. V poslední době poslouchám ráda i českou hudbu, objevila jsem spoustu nových písniček, spoustu starších přidala na playlist a prostě české songy mi teď dělají častou společnost. Víte, já si opravdu nemyslím, že česká hudební scéna je mrtvá a nemá co nabídnout. Záleží na tom, co posloucháte, ale taky jak to posloucháte. A já se ve všem snažím najít aspoň něco, co by mě zaujalo a leckdy se mi to opravdu podaří, i když bych písničku neoznačila za dokonalou.

neděle 17. dubna 2016

Výroční soutěž

Už to pomalu budou dva roky od doby, co jsem se odhodlala opustit vody blog.cz a zakořenit coby Bloggerka. Přesné datum svého rozhodnutí či založení blogu neznám, ale myslím si, že to žádnou roli nehraje. Mnohem víc pro mě znamená rozrůstající se archiv, základna čtenářů, na které se (snad) mohu spolehnout a také studnice nápadů, kterou doufám ještě pár let udržím aspoň zpola plnou. Aby však bylo co oslavovat, připravila jsem si pro vás drobnou soutěž. Směle pokračujte!

sobota 16. dubna 2016

Já obrazem

Však víte, že já a tagy jsme velmi dobří přátelé a jen málokterý si nechám ujít, připadá-li mi aspoň trochu zajímavý. Monica Otmili vytvořila neobyčejně obyčejný, náročně nenáročný projekt Já obrazem, kde máte za úkol zvolit a vyfotit maximálně osm věcí, o nichž jste přesvědčeni, že vás charakterizují, doplňují váš život a jsou pro vás prostě důležité a snad i zásadní. No a víte, jak já ráda definuji sebe samu! Pojďme tedy na věc!


čtvrtek 14. dubna 2016

Artyčoková srdíčka

Ráda o sobě tvrdím, že jsem otevřená novým možnostem (mám na mysli teď knižní oblast, jen pro pořádek) a nebráním se žádnému druhu literatury. V praxi to stejně musím trochu selektovat, nicméně když jsem dostala možnost přečíst si novinku Artyčoková srdíčka, která spadá do kategorie 12+, řekla jsem si, že bych měla prolomit bariéru a přečíst si zase trochu něco jiného. Tohoto rozhodnutí nelituji.

úterý 12. dubna 2016

Nemalé radosti #16

Už velmi dlouho jsem Nemalé radosti nenapsala, naposledy v únoru. Tím nechci vést čtenáře k domněnce, že se nemám dobře, že nezažívám pozitivní věci nebo tak. Ba naopak, připadám si docela nabuzená a spokojená, i když všechno, pocity především, je relativní. Ráda bych se s vámi v tento slunečný den (částečně také proto, že mi sestra odvezla foťák na několikadenní školní akci a já nemůžu zrealizovat žádný ze svých jiných plánů) podělila o to, co mě v poslední době těší a potěšilo.

sobota 9. dubna 2016

Návštěva (nejen) Srbska

Tento týden jsem nestrávila v pohodlí domova, ač se to mohlo zdát podle předpřipravených příspěvků. Odcestovala jsem na školní výměnný pobyt do Srbska, konkrétně do největšího města Vojvodiny Nového Sadu. Měla jsem se sem podívat už loni a předloni, ale kvůli olympiádě z dějepisu jsem se té možnosti vzdala. I letos se termíny těchto dvou akcí kryly, ale protože byla má účast na olympiádě stornována, čekalo mě pět dní na Balkáně u našich slovanských přátel. 

čtvrtek 7. dubna 2016

Válka proti superkrávám

Když jsem si prohlížela, jaké kousky mají vyjít na Velký knižní čtvrtek, zaujalo mě, že se mezi novinkami nachází i dvě dětské knížky. Jednou z nich byla Válka proti superkrávám, za niž autorka v Norsku sklidila mnohá ocenění a jejíž anotace slibovala čtenářský zážitek nejen dvanáctiletým. A mě to zaujalo, protože mi ihned došlo, že kdybych dneska byla o čtyři roky mladší, hned bych po knížce sáhla. A tak jsem se rozhodla, že si ji přečtu aspoň teď.

úterý 5. dubna 2016

Opožděný zimní fotočlánek

Je mi to trochu trapné, v tomhle nádherném počasí všechny milovníky jara strašit zimními zasněženými fotkami, ale chci se zbavit toho pocitu, že mi leží nevyužité v počítači a už nikdy nespatří světlo světa. A proto je na vás teď vytahuji, nelekejte se prosím. Koneckonců můžeme doufat, že tyto fotky budou opravdu posledním douškem zimy až zase do listopadu/prosince.

Tuhle fotku mám děsně ráda. Taková hřejivě zimní. :)

pátek 1. dubna 2016

Vybarvování #4

Jsem vlastně docela ráda, že se březen přehoupl v duben. Tenhle zvláštní měsíc knihy jsem si sice na jednu stranu užila, na tu druhou bych ho označila za dost pocitový, ani ne tak zlomový jako emočně poloprázdný. Nejspíš netušíte, o čem to tu píšu. Pojďme se tedy podívat, co se dělo (a nedělo).