čtvrtek 1. prosince 2016

Vybarvování #9

Zase po pár měsících jsem se rozhodla sepsat takovou sumarizaci podzimu v několika oblastech, které by se pro můj život mohly zdát důležité. I když, všechno je jen relativní, i důležitost následujících bodů, no ne? (Naštěstí mohu celkem spokojeně prohlásit, že se mi během podzimních měsíců podařilo aspoň trochu zaplnit všechny kolonky, o nichž budu dnes informovat.)

Knížky
Stala se zvláštní věc. Nějak rychle se mi podařilo překonat vytyčený roční cíl přečtených knížek, a tak jsem si šedesátku prodloužila o dvacet dalších titulů. K číslu osmdesát se už však taky blížím a upřímně se tomu divím, neboť mám pocit, že poslední dobou vůbec nečtu a nemám na to čas a tak.
Začněme trochu chaoticky a zmiňme nejprve audioknihy, které jsem od září do listopadu poslouchala. Mezi čtveřici patří Pád domu Usherů od Edgara Allana Poe, který namluvil Vladimír Dlouhý. Občanský průkaz od Petra Šabacha mě neoslovil tak, jak jsem očekávala, totiž jak jsem doufala na základě ohlasů ve škole a okolí. Pustila jsem se do dalšího Keplera a nechala si převyprávět Hypnotizéra, a nenechala jsem si ujít příležitost pustit si druhý díl Vondruškovy Přemyslovské epopeje, který je o králi Přemyslu Otakaru I.
Konečně jsem přečetla Zapomenutou od Catherine MacKenzie, což byla jedna z knížek od Fortuny Litery a ty mají vždycky celkem zajímavou zápletku a pěkný vyprávěcí styl. Zapomenutá nebyla výjimkou, byť mě to neoslovilo stoprocentně. I tak můžu knížku doporučit.
Na doporučení Modrého jsem se pustila do svého prvního Pratchetta a jeho knížky Národ, kterou jsem ze začátku vůbec nechápala, ale jak jsem se začetla, přišlo mi to úplně geniální. Určitě se brzy musím pustit do Zeměplochy!
Co bych to byla za Potterheada, kdybych si nechala ujít Harryho Pottera a prokleté dítě?! Jak víte, napsala jsem na knížku recenzi a zbývá mi jen doufat, že ji někdy uvidím i v divadle, protože si to prostě vůbec neumím představit. Současně s tím jsme s Modrým dočetli Harry Potter and the Chamber of Secrets, třetí díl už hltáme a do konce roku nejspíš přečteme taky. :) ♥
V rámci povinné četby jsem se pustila do Jany Eyrové, která se mi sice moc líbila, ale zároveň jsem ji musela číst nárazově a po kouskách, a do Utrpení mladého Werthera, což mě sice zaujalo myšlenkou (svobodná volba smrti), ale samotný Werther mi byl charakterem tak nesympatický, že jsem se přes to v průběhu čtení nedokázala přenést.
Recenzovala jsem ještě jednou, a sice novinku od Ruty Sepetys Sůl moře. Ti, kdož četli recenzi, vědí, že se mi knížka moc líbila, ale především mě její obsah hodně zasáhl a podnítil ke spoustě myšlenek.
S Iris jsem navštívila Levné knihy a po několika měsících jsem si pořídila knížku, a sice Květy zla, básnickou sbírku od Charlese Baudelaireho. Už ji mám přečtenou, některé básničky jsem si musela zaznamenat mimo, abych je jednou mohla citovat. Tak se toho třeba dočkáte.
Dlouhou dobu jsem četla Vážku v jantaru, druhý díl série Cizinka od Diany Gabaldon. Bylo to sice časově náročné, ale stálo to za to, jak jsem ostatně už psala v recenzi.

V Čurbesu od Keri Smith jsem taky trošku pokročila.
Momentálně mám rozečtených hned několik knížek. S Modrým jsme v půlce Harry Potter and the Prisoner of Azkaban, do toho jsem rozečetla Modrého dávné fan-fiction na Harryho Pottera. Na jeho doporučení také hltám Jidášův kmen od Jamese Rollinse a poslouchám třetí díl Přemyslovské epopeje. Stále rozečtené mi na poličce leží Bídníci a Shakespearovo Dílo, k tomu se však příliš nedostávám. 

A co mi přibylo v knihovničce? V Levných knihách jsem si koupila Květy zla a Modrý mi věnoval mou první kuchařku z edice Apetit. Vaříme s láskou. ♥

Jazyky
Tady jsem, myslím, udělala velký skok. Možná ne nijak mistrovský, ale určitě je to velký psychický pokrok. Začala jsem se aktivně učit slovíčka, mnohem poctivěji, než předtím. Plním Duolingo a Quizlet se mi hemží rozšiřující slovní zásobou.
Mamka rozhodla, že si udělám FCE. Mám půl roku na přípravu. To bude legrace, ale výsledek by mohl stát za to.
Začala jsem chodit s tátou na konverzaci němčiny, každé pondělí. Poprvé jsem si připadala úplně mimo a bylo mi jasné, že odpověď "Ja/nein" není dostatečná. Další týden už jsem se snažila mluvit, samozřejmě za cenu spousty chyb.
Také teď překládám z angličtiny do češtiny internetové články pro magazíny, jeden krátký překlad za dvacku. Je to práce možná trochu zbytečná, bez viditelného výsledku, ale zlepšuji si jazyk a snad i trochu nějaké překladatelské schopnosti. A hlavně vydělávám na něčem, co by se jednou mohlo hodit. 

Tvorba
I na tomto poli můžu být relativně spokojená. Podařilo se mi napsat dvě básničky, jednu cestou vlakem, druhou ve stoje v autobuse a o školní přednášku. Splnila jsem zase několik úkolů ze (S)nové výzvy (vlastně už mi zbývá jen jedna povídka a bonusová recenze) a zveřejnila některé své školní slohové práce, jednu aktuální a jednu archivní. Fotek jsem pořídila také poměrně dost, mohl za to samozřejmě podzim. Fotila jsem s Iris i sama, přírodu i předměty. Můj nový telefon má docela slušnou kvalitu fotek, a tak mám galerii západů a východů slunce převážně v něm.



Deník
Kde začít. Inu, v září jsem nastoupila do školy a momentálně mám za sebou první čtvrtletí. Dopadá to všelijak. Můj prospěch se skládá z trojky z matiky a z digitální matiky a z několika lepších dvojek, s nimiž však asi pracovat nebudu. Čistý průměr jedna mám pouze z dějepisu, za což může má nepozornost a roztěkanost v oblasti jazykové.
Během podzimu jsem nastřádala také spoustu zážitků ze života. S Modrým a jeho bývalými spolužáky jsem se podívala na Mezinárodní den železnic do Berlína, navštívila jsem Liberec a s Iris podnikla řadu bláznivin, jako vždycky, seznámila jsem se s dalšími členy Modrého rodiny a sešla jsem se v září s Mniškou a Annikou, která však nyní studuje v Japonsku, a tak opětovné listopadové setkání zůstalo ve složení já a Mniška.
Svůj modrý prázdninový deník jsem dopsala a ještě jsem neměla odvahu započít novou chronologickou etapu, byť sešit už mám připravený. Do tanečních jsem se nešla podívat ani jednou, ale v kině jsem byla několikrát, například na filmech Arrival, Fantastická zvířata a kde je najít nebo Anthropoid. S Modrým jsme také několikrát zaútočili na Ikeu, naposledy jsem dostala pekáč a zapékací mísu. Kytice růží mi usušená visí nad postelí a žlutou růžičku jsem si bohužel zapomněla v Ústí. Společně jsme se také zúčastnili akce na Staroměstském náměstí 28.10. a proslovů na Albertově 17.11.

Předsevzetí
Věřili byste, že už jsem tak trochu zapomněla, co jsem si kdysi dávno v lednu předsevzala? Můj život se od ledna rapidně změnil, což je každému jasné, a tak se i mé cíle trošku přepólovaly, byť ne tak radikálně, člověk jsem vesměs v jádru pořád stejný.
Zhubnout se mi nepodařilo, ale snaha byla a pořád je a hlavně že jsem zdravá a nepřibírám, že jo.
Jazykům jsem se věnovala a ještě budu věnovat a knižní výzvu jsem pokořila a dokonce si ji o dvacet titulů prodloužila.
Najít si brigádu. V létě jsem obsluhovala na McCafé a v současnosti překládám a píšu články, splněno.
Udělat si systém v pokoji. Eh, spíš jsem systematizaci prostoru přesunula do Modrého bytu, kde svého volného času trávím asi trochu víc. Pravidelně tam uklízím a když se náhodou vyskytnu ve svém pokoji, vygruntuji to i tady, ale znáte to - kde neděláte nepořádek, nemusíte tolik uklízet.
Naučit se vstávat v půl šesté ráno. Inu, někdy vstanu ve čtyři, mnohem častěji však až v půl sedmé a o víkendu občas i později. Ta tma, to je hrozný zabiják ranního odhodlání vstát.
Desatero božích přikázání jsem se snažila neporušovat a v mnoha ohledech mi to vychází. Ctít své rodiče je občas nadlidský úkol, ale naštěstí se s nimi vždycky hned usmířím, protože se nehádáme o ničem zásadním. Do kostela jsem se samozřejmě nepodívala, což mě mrzí, ale aspoň jsem si o víře popovídala s Mniškou a to mi udělalo velkou radost.
Víc se věnovat historii, literatuře a tak. Inu, myslím, že tenhle úkol jsem neflákala, ale že bych se přetrhla, to asi zase ne. Nějakých nových poznatků jsem však stoprocentně nabyla.
Pochopit versologii se mi částečně podařilo a do Klubu snílků jsem nic nepřispěla, neboť si nejsem jistá svým členstvím po tak dlouhé neaktivitě.

Písnička
Na závěr písnička, která mi zní v hlavě, inu, vlastně od léta. Už minule jsem ji zmiňovala v hudebním článku, nebo jste o ní možná psali v komentářích. Ach, ten text nejde dostat z hlavy.

A co váš podzim a jeho barvy? Kolik knížek jste přečetli a která vás nejvíc zaujala? Co vaše čtenářská výzva na rok 2016? A obecně vaše předsevzetí? Vadí vám ráno vstávat za tmy? A navštívili jste nějaká zajímavá místa, potkali zajímavé lidi? 

(S)mějte se a (pijte) čaj!

11 komentářů:

  1. Já vůbec nevím, kde začít, Vlasti. První mi samozřejmě vytane, že tě musím pochválit - ty tvé články jsou prostě ty nejlepší a nejupřímnější na světě :)
    Vždycky žasnu, jak dokážeš skloubit nadhled, sebekritiku, humor, upřímnost a ještě to napsat tak krásně.
    Co se knih týče, čteš jako blázen - já teď dokončuji svou šedesátou, což byla má roční výzva, takže tak o pět bych mohla taky navýšit, ale víc toho asi nestihnu :) Z "tvých" knih se určitě chystám na Sůl moře a Harryho (to jsem tedy Potterhead, že jsem ho ještě nečetla) a zajímal by mě ten namluvený Poe - je to dobré? :) Klasika Eyrová mě taky asi nemine, těším se na ni, ale furt si ne a ne udělat čas :)
    Hrozně se mi líbí, jak to máte s Modrým, zdá se, že máte stejné záliby a pohled na svět, to je opravdu důležité a moc ti přeju, abyste byli šťastní :) Svého přítele miluju nade vše, ale o společném čtení (notabene ještě Harryho) si můžu nechat jen zdát :)
    No, mohla bych pokračovat a pokračovat, ale to bychom tu byly dlouho. Závěrem ti tedy jen popřeju, ať se i v zimě daří. Budu se moc těšit na další z tvých "vybarvování", protože to jsou beze sporu mé nejoblíbenější články.
    Měj se překrásně, Vlasti

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že je čteš nejradši! Určitě chystám ještě jeden hodnotící celý můj rok, ale nevím, jestli budu pokračovat pravidelně každý měsíc i v roce 2017, možná spíš jednou za tři měsíce nebo tak nějak. Ale chci se na deníkové články zaměřit, to ano. :)
      Důležité je, žes svou výzvu splnila. Koneckonců, já měla taky šedesátku, původně, ale proč mít nějakých 120% splněno? Prodloužení bylo rozumné. :)
      Inu, s Modrým také nejsme úplně ve všem shodní, ale rozumíme si ve spoustě věcech a kde si nerozumíme, tam se tolerujeme. Určitě spolu zase zažíváte spoustu jiných skvělých věcí, než je čtení Harryho Pottera. :)
      Měj se taky nádherně! :)

      Vymazat
  2. Páni, tohle se strašně super četlo, za to poklona! :)
    Duolingo je strašně super, když nám ho ukázal učitel na střední, jednu dobu jsem ho používala pořád. Teď už na tom teda nejsem tak dobře, ale neustále se připomínám, že bych to mohla zase začít používat, abych si oprášila svou francouzštinu. :)
    Já teda jsem docela velký fanoušek Harry Pottera, ale to Prokleté dítě si zatím nechávám ujít. Upřímně se toho vlastně hodně bojím a prostě si nechci HP pokazit. Jako kdyby byla možnost vidět tu divadelní hru, to by byla jiná, na to bych šla hned. :)
    Uf, já jsem ráda, když zvládnu vstát kvůli škole v šest a i to mě stojí dost sil. :D Jinak já osobně si předsevzetí nedávám, protože vím, že to u mě nemá cenu, ale obdivuji lidi, kteří jsou schopni to své nějakým způsobem dodržet. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji!
      Já mám duolingo od února a zatím se mu věnuji, kdybych nepřerušila jednoho nádherného květnového dne 120 denní řadu, mohla jsem dneska už mít přes tři sta dní. :D
      Na divadelní hru bych taky chtěla, snad ji v Česku zinscenují. :)
      Já si je pořád dávám, nemůžu si pomoct. Ale mám radost, když aspoň něco trochu splním. :)

      Vymazat
  3. Můj podzim z mnoha důvodů nebyl příliš pěkný, ale nebudu mu křivdit, měl své momenty. :) Každopádně jsem moc ráda, že už je tu advent.
    Knížky teď spíš poslouchám, než čtu, na to mi už nějak nezbývá čas a hlavně energie (ano, temné období roku je složité). Naposledy jsem myslím četla právě Prokleté dítě, z čehož jsem dostala chuť přečíst znovu všechny díly, a ty teď poslouchám. :)
    Zajímavé lidi jsem nepotkala; spíš mi většina lidské rasy dost lezla na nervy. :D Ovšem byla jsem dvakrát v kině, z toho jednou na Fantastických zvířatech, a jsem z toho naprosto nadšená. Příští týden jdu znovu. :D Jak se to líbilo tobě?

    A jak už tu padlo, tyhle články se moc pěkně čtou, jsou takové milé a inspirující, určitě s radostí uvítám, když v nich budeš příští rok pokračovat. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ty překlady jsou super, já bych měla začít dělat něco k maturitě konečně. Určitě by se mi hodilo překládatsi pro sebe a číst a tak, ale já jsem lenoch až hrůza.

    A Mama Miu zbožňuju, asi si jdu pustit. :)

    www.fakynn.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Týjo, máš pestrý život :) To je obdivuhodné. Znám hodně lidí, co by se v takovém věku nezvedli od počítače a ke knize by ani nečichli. Neboj, němčina časem půjde, konverzační semináře v tom hodně pomáhají.
    Jé, ty jsi byla 17.11 na proslovech? To jsme se možná skoro potkaly :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ajaj. Komentuji opět úplně hrozně pozdě, ale věř, že všechny články poctivě čtu, hned jak na mě někde vykouknou, přísahám. :)
    Hrozně se mi líbí, jak akčně žiješ. Nebo to tak na mě alespoň působí. :)
    Mně teď přijde, že sotva zvládám dělat věci do školy. :D
    Ty knížky! Neustále nad tím žasnu, jak rychle a kolik toho zvládáš číst, nicméně asi by mě to už nemělo překvapovat. :D Já jsem momentálně už asi dva měsíce vtipně zaseknutá u 49. knihy z 50. Měla bych si zapamatovat, že za podzim a prosinec toho obvykle moc nepřečtu. Taky si kvůli tomu připadám dost provinile, jenže když si jdu číst, tak si zase připadám provinile proto, že si čtu, místo abych dělala věci do školy nebo něco jiného. :)
    Předsevzetí nejspíš vůbec neplním, zapomněla jsem, že jsem si vůbec nějaká dávala. Já si vlastně spíš hodně věcí slibuji na začátku školního roku. A kdybych se měla řídit podle toho, tak jsem něco málo splnila (třeba chodím na angličtinu), ale většinu spíš ne. Třeba vůůbec nesportuji. Málem bych zapomněla, že něco takového existuje, nebýt školního tělocviku.:D
    A vstávat za tmy mi docela vadí, tělu přijde, že je to špatně. :)
    Omlouvám se za takový chabý komentář. Měj se pěkně! :)

    OdpovědětVymazat
  7. Daří se ti! Máš hodně dobré období a přeju ti, aby vydrželo co nejdýl.
    Život máš pěkně barevnej, nejen Modrej, ale i zeleno-oranžově-růžovej, s kapkou nezbytné šedé, to aby ty barvy víc vynikly.
    Gratuluji i k jazykovým úspěchům, protože jazyky opravdu budeš v životě potřebovat a líbí se mi, s jakým zápalem a odhodláním k nim přistupuješ.
    Čteš hodně, a to je dobře, stejně tak nezapomínáš ani na ostatní věci.
    A že jsi nezhubla? mně se zdá, na jedné fotce, že jsi pěkně zeštíhlela, tak buď to dělá ta fotka, nebo jsi fakt něco sundala, ale nevnímáš to. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. P.S. ještě chci pochválit i vzhled tvé stránky, dlouho jsem tu nebyla, moc se mi líbí, pěkná modrá. Inu, modrá je dobrá! :-)

    OdpovědětVymazat