Vybarvování #8

Jistě mnozí z té hrstky pravidelných čtenářů, co mám (moc vám děkuji, že zůstáváte v základně, která dodává tomuhle blogu smysl a motivuje mě k tomu, abych překonala psací blog a čas od času se ozvala ze své zahlcené existence do virtuální reality), zaregistrovali, že jsem na začátku srpna vynechala jinak pravidelné měsíční Vybarvování. Tou dobou totiž přijela na pár dní Iris a i když bych teoreticky měla čas sepsat pár řádek o tom, co se (ne)událo a co jsem (ne)dokázala, rozhodla jsem se, že s psaním ještě počkám a své prázdniny shrnu v tomto článku, který právě čtete. Nebude to obsáhlejší než obvykle, snad, protože něco už jsem zmiňovala průběžně během léta a k něčemu se budu vracet v jiných článcích, ale přesto to asi bude nálož. Tak se prosím pohodlně usaďte a jdeme na to!

Knížky
Minulý rok jsem během dvouměsíčního volna přečetla osmnáct knížek. Bylo to skvělé skóre a já ho původně letos chtěla překonat. Jenomže loni jsem trávila prázdniny doma, takže na čtení bylo času habaděj. Navzdory tomu, že jsem těch "volných" osm týdnů strávila převážně na brigádě v Mekáči nebo (příjemně) rozptylována Modrým, mi připadá, že má čtecí situace nejeví známky kritického úpadku. Celkem dvanáct knížek. 
Na začátku měsíce jsem dočetla Interkulturní psychologii, což pro mě byl čtenářský zážitek už jen proto, že mě velmi překvapilo, jak snadno se mi odborná (dobře, trochu zpopularizovaná) literatura četla a že mi to přišlo vážně zajímavé. Když jsem po ní sahala v knihovně, bylo to spíš z náhlého popudu, ale ta volba mi udělala radost. 
Protože mi to do práce z domova i z bytu Modrého trvalo přibližně hodinu, měla jsem spoustu času na čtení (který jsem často využila k poslechu písniček, když jsem náhodou neměla vybitý mobil), takže jsem během pár dní přečetla Vraždy podle abecedy od Agathy Christie, což mě nesmírně bavilo, protože tenhle poirotovský díl patří k mým nejoblíbenějším a navíc je kniha vyprávěná z pohledu kapitána Hastingse, a pak jsem se také pustila do knížka Láska od Nobelovou cenou za literaturu ověnčené spisovatelky Toni Morrisonové, která mě překvapila a nadchla víc než příběhem samotným stylem, jakým ji autorka  napsala (dobře, překlad taky hraje roli, ale víte, jak to myslím). Tak barvitá slovní zásoba, ňach!
Když jsme byli s Modrým v Ústí nad Labem seznámit mě s jeho rodinou, vytáhl mi Modrý ze své strašně neuspořádané knihovničky otrhaného Eragona s tím, že si to musím přečíst, protože on to četl asi třikrát. Tak jsem se do toho ještě ve vlaku pustila a opravdu mě to docela bavilo. Spousta věcí byla taková moc předvídatelná a pro efekt, ale jsem si naprosto jistá, že kdybych to četla o pár let dřív, hvězdička navíc by se v hodnocení objevila. 
V květnu jsem si na Světě knihy koupila čtyřiačtyřiceti hodinovou audio verzi Hry o trůny. Ačkoliv jsem se do toho záhy pustila, trvalo mi další dva měsíce, než jsem zdárně všechno doposlouchala. Možná tohle rozsáhlé fantasy není pro mě, moc jmen, moc neuvěřitelného i co se týče lidské psychiky, nevím. Jsem ráda, že jsem se do toho pustila, ale stejně tak se mi ulevilo, že mám ten zážitek za sebou. 
Pamatujete si na můj seznam knih k přečtení, který jsem si sestavila v prosinci? Stále ještě jsem z něj nepřečetla všechno, a v srpnu jsem se snažila napravit to. Proto jsem si například skvěle vychutnala Morantologii, trošku se zklamáním četla Duše kamenů (je to napsáno moc hezky, ale mrzelo mě, že už mě styl Marie Brožové tolik neuchvacuje jako dřív, když jsem četla Duše stromů nebo Zakleté víly, prostě to kouzlo se z velké části vytratilo) a užila si Murakamiho Muže, kteří nemají ženy. Zatím všechno, co jsem od tohoto japonského autora četla, mi přirostlo k srdci, a tahle knížka měla stejné kouzlo jako jeho ostatní díla. 
Spíš z legrace jsem se pustila do erotické knížečky Už budu!, kterou jsem kdysi kdesi vyhrála. Upřímně, myslela jsem si, že to bude aspoň vtipné, ale číst to byla naprostá ztráta času, protože mám pocit, že mi tahle knížka nedala vůbec, ale opravdu vůbec nic. Lepší to bylo s další dávnou výhrou, s Voláním sirény od Michaely Burdové. Neměla jsem žádná očekávání a nakonec mě ta průměrná, lehce naivní knížka s povrchními postavami a klišé situacemi docela uspokojila. 
Chtěla jsem si udělat takové léto s Harrym Potterem, aspoň částečně. Minulý rok jsem si během prázdnin udělala filmový maraton, letos to měl být knižní. A samozřejmě jsme ho podnikli s Modrým, který je k mému štěstí také velký Potterhead. Navzájem jsme si předčítali Harry Potter and the Philosopher's Stone, smáli se nevyslovitelnostem a dumali nad nepřesnostmi, které Rowlingová v prvním díle zjevně ještě neměla promyšlené. Zkrátka nezapomenutelné čtení. Zrovna máme rozečtený druhý díl, mimochodem, ale protože už nebudu trávit tolik odpolední a nocí mimo domov, asi to čtení nebude tak rychle odsýpat. 
A ještě jeden bradavický zážitek. S nakladatelstvím Slovart se mi podařilo navázat spolupráci a vyškemrala jsem si od nich Magická místa z filmů. Což jste si ostatně mohli všimnout v nedávné recenzi
Nové knížky nemám žádné, ale tak to má být, no ne? Nicméně jsem si přerovnala knihovničku, takže dost možná někdy na podzim udělám bookshelf-tour článek, co říkáte? A abych nezapomněla, splnila jsem svou výzvu 60 knih na rok 2016, takže jsem si to prodloužila na 66, ale s velkou pravděpodobností to v záchvatu sebedůvěry ještě zvednu.

Jazyky
Přiznávám se, moc jsem tomu nedala. Zrovna dneska mám na Duolingu dvacet sedm dní v kuse, předtím jsem vždycky udělala tak pět. Není čas nebo chuť. Na obranu angličtiny přispívá čtení v angličtině a koukání na filmy a seriály v původním znění, taky v McDonald's jsem světový jazyk často uplatňovala. Němčinu a italštinu jsem flákala tak nějak nastejno, na jednu stranu jsem trošku pokročila (nebo spíš upevnila své stávající znalosti, dalo by se říct), na druhou stranu to žádný mílový skok, jaký jsem plánovala na začátku léta, nebyl. Polštinu jsem dočasně odepsala, nebyl čas a vlastně ani moc chuť. 

Tvorba
Kromě toho, co jsem přidala na blog, jsem nic závratného nestvořila. A ono ani na blogu nejde mluvit o veledílech. Vzpomeňte si na mnou vybarvené omalovánky z Tigeru, na bezejmenný fotočlánek beze slov, na rychlé drabble do (S)nové výzvy a cestovatelská haiku sesmolená na účtence od croissantů a kávy, když jsem zrovna v Mekáči neměla co dělat. A to je tak všechno. Začala jsem plnit úkoly v Čurbesu, ale ještě jich nemám tolik, abych mohla cokoliv zveřejňovat. Mám taky pár věcí rozepsaných, doufám, že se mi podaří je v následujících týdnech zpracovat a vypustit do světa. 

Deník
Ha, přichází asi právě ten odstavec, na který mnozí z vás čekají. Jelikož jsem však aktualizovala svůj instagram a na blog jsem také přispěla několika zážitkovými články, nemusím detailně rozebírat celé dva měsíce znova. Jak jsem už někde zmiňovala, každý prázdninový den jsem si pečlivě zaznamenala v deníku, který jsem si na tento účel vyhradila. Bylo to náročné, protože jsem to často psala zpětně třeba po týdnu, ale jsem ráda, že jsem si všechny ty vzpomínky na tohle léto uchovala v psané podobě. Budou to tak opravdu nezapomenutelné prázdniny. Hned na začátku léta jsme s Modrým vyrazili na Karlštejn, do Ústí nad Labem a do kina na Den nezávislosti. Pak jsem nějakou dobu chodila do McCafé brigádničit, vařit kafíčko a prodávat dortíky, o téhle zkušenosti bych však ráda napsala v průběhu září článek, tak držte palce, ať to nedopadne jako se článkem z tanečních, který mám stále ještě rozepsaný. V půlce měsíce jsme s Modrým odjeli stanovat k Máchovu jezeru, koupali jsme se a slunili, ale taky jsme hodně chodili, třeba jsme šli do Doks nebo na Bezděz. Prvního srpna přijela ke mně domů na návštěvu Iris, byly to super tři dny, podívaly jsme se spolu na Vyšehrad, ztratily se v Praze a prošly se po obchodech. Pak mě čekala zase práce a pak čtyři dny s Modrým na Lipně. Noci byly chladné a počasí tak akorát na výlety, takže jsme vyrazili na Hlubokou, do Krumlova, na Červenou Lhotu, Rožmberk, Stezku korunami stromů v Lipně nad Vltavou a také na kopec už v šumavské oblasti, který nám dal pořádně zabrat, ale zvládli jsme to. Poslední prázdninový týden jsem strávila opět v práci a včerejšek jsem měla jediný volný, vyhrazený ke čtení, protože byl Den nepřečtených knih, ale nakonec jsem s Bídníky nepokročila nijak závratně, natož abych je přečetla celé. A to jsou zhruba tak prázdniny v kostce. Pokud chcete podrobnější vyprávění a hromadu fotek, odkážu vás na Nemalé radosti, Červencové výletování, Fotočlánek beze jména, článek o dnech s Iris, kterému jsem dala strašně dlouhý název, a článek s fotkami z Lipna a s několika haiku. 

Předsevzetí
Nebudeme si dělat iluze, snad žádné ze svých předsevzetí už nějaký ten pátek nedodržuji. Kromě jazyků, tvorby a podobného osobního rozvoje, o čemž jsem se už rozepisovala výše, tu máme ještě hubnutí. Haha, bylo by naivní si myslet, že zhubnu, když jsem pořád chodila někde po restauracích a Mekáčích. Naštěstí jsem však díky pravidelnému přísunu stání, chůze, občasnému plavání, jezdění na kole a jednomu běhu s Modrým, nic nepřibrala, takže prostě na září s čistým štítem se o to můžu pokusit znova. Haha. 

Písnička
Tolik nových písniček a já mám vybrat jen jednu? Úkol těžký, přetěžký. Ale protože jsem blázínek, volím tuhle bláznivě boží, určitě jste ji už někdy zaslechli. Pořád si ji teď totiž zpívám. 


Pro dnešek je to všechno. Do komentářů mi můžete napsat, jak jste si užili letošní prázdniny/léto vy, kam jste se podívali a co máte v plánu na podzim. (S)mějte se a držte palce, ať do tohohle školního roku šlápnu správnou nohou. A užívejte si sluníčka a babího léta. :)

Komentáře

  1. To zní jako úžasně nabité léto plné skvělých zážitků. Hodně obdivuji, kolik jsi toho stihla přečíst. Já stále ještě nemám ani 20 knih za tento rok. Je ale fakt, že jsem před pár měsíci státnicovala, takže jsem musela číst něco trochu jiného. Ono ale i ty filosofické knihy bych do svého díla měla teoreticky počítat, takže to jsem už daleko za dvacítkou :D i když nemůžu říct, že by mi toho nějak extra moc daly.
    PS: All of me je skvělé ve verzi s Lindsey Stirling, doporučuji.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné prázdninové povídání, co já bych dala za to mít alespoň ještě jedny. Možná tak leda v důchodu :-D.

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělý počet i výběr knih :)
    Bestiář a Magická místa vypadají naprosto dokonale, snad si je také někdy pořídím :)

    OdpovědětVymazat
  4. Mělas naprosto parádní prázdniny... (Docela bych si s tebou ráda někdy promluvila osobně - zajímalo by mě, jak se u rodičů zařizuje taková volnost - o takové svobodě pohybu, jako máš ty, si mohu nechat zdát :-))
    .
    A co se týče deníku - neskutečně ti ten nápad a zodpovědnost závidím... Já si slíbila, že si budu psát deník na Sommerkolleg, ale sešlo z toho a teď mě to fakt mrzí, protože tam byla spousta nezapomenutelných zážitků, které se ale vytratily (hned po vystřízlivění) :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Úplně přesně vím, o čem s tím deníkem mluvíš. Jsem takhle zpětně ráda, že jsem si všechno zapsala, můžu tak letošní léto aspoň trochu uchopit, i když už skončilo. :)
      Hele, volnost, ono to není až tak růžové. Samozřejmě se s rodiči občas hádám, trochu rebeluju. Mamka se samozřejmě bojí a je těžké ji přesvědčit, ať mi trochu věří. Nicméně přes léto bylo opravdu finančně výhodnější být v Praze a domů jsem jezdila občas. A navíc se rodina točila spíš kolem sestry, která odjížděla do USA, takže jsem to možná i díky tomuhle měla méně dramatické. Ale teď přes školní rok už to bude jen občasná víkendová záležitost. :)

      Vymazat
  5. No, Agathu Christie som chcela čítať aj ja toto leto, ale akosi som sa k nej ešte nedostala (a teda tieto prádzniny už ani nedostanem ), ale určite si ju prečítam cez jesenné :D
    Podla tohto si mala skvelé a stále nabité leto zážitkami. K Máchovmu jazeru som chcela a nevydalo (ale nie kempovať, to až taký dobrodruh nie som :D) . Paráda :)

    OdpovědětVymazat
  6. Pekný prehľad prázdnin. Ja som za dva mesiace prečítala dvanásť kníh (august bol komplikovanejší a nechcelo sa mi čítať). Ale svoje voľno som si celkom užila, hlavne som mala čas na písanie.
    No a teraz na jeseň v septembri budem hľadať prácu, nech sa trošku zapojím do chodu spoločnosti ( :D ). Takže asi tak.

    OdpovědětVymazat
  7. Já mám letos v plánu si maximálně užít Halloween. Protože mám plno nápadů a tak a chci na to vyfotit tolik tématických fotek! ^^
    A psát ti dlouhé odstavce o tom, kde jsem byla, mi přijde trochu zbytečné, protože... Budu se opakovat, ale ty už všechno víš. :)
    Měj se krásně a buď stále tak pozitivní, jako jsi ty. :))
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat
  8. Ta Interkulturní psychologie zní zajímavě, asi to doporučím kamarádce. :)
    A moc mě těší, že jsi měla takové úžasné léto. Číst Harryho ve dvou se stejným nadšence musí být nádherné. :)
    Kamarádka (Anička) zrovna teď četla Elysejský klíč, což je fanfikce na Harryho, kde je hlavní romantická linka mezi Harrym a Snapem. Nevím, jestli to znáš, každopádně já to vstřebávala několik dní (ty informace, sama jsem to nečetla). :D
    A na podzim...no, já nevím, původně jsem neměla nic v plánu, ale teď si připadám zahlcená všemožným organizováním. Nicméně - pokud to vyjde, tak se na konci září podívám do Švédska, neskutečně se těším. :) Taky bude mít kamarádka osmnáctiny, bude zářijový dyzajnmarket, doma zrovna děláme stropy a malujeme, kamarádky se sboru plánují nějaké stanování či co a ještě možná příští týden pojedu na pár dní do Krkonoš. :D Zkrátka se teď nenudím. :)
    Měj se dál co nejvíc krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele o Elysejském klíči jsem neslyšela, ale já se ve fanfikci tolik nevyznám. Ptala jsem se Modrého a kulil oči nad obsahem stejně jako já. :D
      Jů, Švédsko závidím! ♥

      Vymazat
  9. Eragona bych nezavrhovala. Ano, je předvídatelný, ale je poznat, že autor má dobrý rukopis a styl. Jestli můžu doporučit, zkus aspoň druhý díl, protože je minimálně o level výš - a hlavně už začíná být originální a nemáš u něj pocit, že jsi něco podobného už někde četla.
    K přečteným knihám gratuluji, já nestíhám ani loňskou padesátibodovku, natož letošní výzvu. Ale protože to nehrotím, pokračuji v ní, i když už jsem o rok dál, prostě proto, že mě to baví. Jen mám problém, že toho tolik nenačtu, jako kdysi, o což se mi stará náš Samet. :-)
    Co se týká kreativity a tvorby, s tím si nedělej hlavu, tvoje drabblíčko se mi líbilo a navíc, takovéhle věci se nedají vyrobit na povel. Kreativní jsi pořád, je to poznat na tvém stylu a na tvé chuti psát nebo něco podnikat.
    Navíc, brigáda v mekáči taky zabrala spoustu času, i když na druhou stranu, ti přinesla nějakou korunu a hlavně zajímavé zkušenosti.
    Moc se mi líbí jméno Modrý a přeju ti, aby to modré štěstíčko vydrželo co nejdýl! :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Harryho naprosto zbožňuju a letos o prázdinách jsem chtěla udělat výchovu HP kamarádce, která nikdy neviděla ani nečetla Harryho. Selhala jsem. Za prázdiny jsme Harryho chtěly zkouknout (já bych si dala asi miliontý maraton), ale nějak se to nepodařilo. Skončily jsme u čtvrtého dílu a hlavně - nemá ráda Snapea! Já vím, že je ještě hrozně brzo, ale já při každé zmíňce o Snapeovi zesmutním...
    Bestiář i Magická místa už mám dávno přečtené a doma a jsem hrozně ráda, že mám se Slovartem spolupráci, protože jinak bych se k těmto knihám nedostala, protože dát osm set za jednu tuhle knihu...to asi ne :D
    Co se týče Eragona, tak to jsem přelouskala všechny díly, ale stačilo mi to jednou :)
    Jinak moc krásný článek!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky