středa 3. srpna 2016

Na hřbitově a jiných zapomenutých či opomíjených místech

Neděste se dlouhého názvu článku, měla jsem chuť se trochu rozšoupnout a rozepsat. Abych to uvedla na pravou míru - právě překypuji energií, neboť jsem posledních pár dní strávila ve skvělé společnosti. Konečně jsme se po nekonečné době, protahované mou modravou vinou, sešly s Iris. Přijela až z jižních Čech do naší středočeské zapadlé vesničky, přesto jsme se vydali nejen do lesa, ale také jako správní výletníci na kulturní památku do Prahy, jako pořádné náctileté holky jsme vyrazily na nákupy, neopomenuly jsme ani trapná videa typu Co je v mém mobilu nebo přehledy hrozných, trapných nebo chytlavých písniček, stihly jsme dokonce něco málo z kreativních knížek od Keri Smith a to všechno jsme samozřejmě náležitě zdokumentovaly, jednu část na foťák, tu druhou na Irisin chytrý telefon, protože Vlasta moc chytrá není a zapomněla si vložit do foťáku paměťovou kartu, haha. Tenhle článek proto bude trochu výkecový, ale hlavně plný fotek.


S Iris jsme se sešly v pondělí prvního na Nádraží Veleslavín. Jelikož se její autobus zasekl někde mezi Pičínem a Řitkou, chvilku jsem čekala a mezitím dočetla Morantologii (fakt povedená knížka, mimochodem, ale o tom zase jindy) a zaútočila na drogerii. Iris si s sebou vezla kufr, ale naštěstí s ním v autobusech nebyl problém. Časově všechno vyšlo úplně pohodově a my se někdy kolem třetí hodiny dostaly ke mně domů. K obědu jsme si daly svíčkovou, tou dobou už jsme byly pořádně rozpovídané, pak jsme si vychutnaly polední klid a odpoledne jsme šly do lesa na procházku. Poseděly jsme na skále, nafotily pár selfíček (dobře, bylo jich snad víc než co jsme kdy nafotily za všechny naše srazy dohromady, ale koho by to štvalo, nás to tak bavilo, ksichtit se a tak. :D) a pak se vrátily domů. Večer jsme si pustily film Parfém: Příběh vraha, protože máme obě tuhle knížku moc rády a Iris filmovou verzi viděla poprvé, já už podruhé. Připojila se k nám v druhé části i sestra a byla to docela zábava, taková trochu psycho. (Protože Grenouille přece vůbec nebyl divnej, protože zabíjel jenom hezký holky, že jo. :D)
Jak si tam máme dát ty půlky hlavy? To je přece dneska cool :D

V úterý jsme měly spoustu plánů, ale také jsme je všechny tak nějak splnily. Ráno jsme odjely do Prahy a navštívily areál Vyšehradu, prošly se po jeho hradbách a parcích, skrz sklo nahlédly do chrámu a strávily minimálně hodinku na hřbitově, protože prostě takové zajímavé místo nejde opomenout nebo časově zanedbat. Objevily jsme spoustu zajímavých hrobů a náhrobků, dokonce jsme si vyslechly sbor nějakých Japonců pějící u hrobu Dvořáka, nejspíš Novosvětskou nebo jinou slavnou skladbu. Protože jsem velmi inteligentní a nevzala jsem si paměťovou kartu, fotily jsme s Iris střídavě na její nový, výkonný mobil. Některé fotky se opravdu vydařily. Samozřejmě i ta naše selfíčka. Když jsme se pak kochaly výhledem na Prahu, řekly jsme si, že centrum je kousek a na Václavské náměstí se dostaneme snadno během chvilky, jenže jsme nějak špatně zahnuly a nakonec se octly na Pankráci, takže jsme raději zvolily bezpečnější cestu metrem. Z Prahy jsme jely na Kladno nakupovat. Musím se přiznat, že mě fakt mile překvapila ta skvělá nabídka triček se zajímavými nápisy a za fakt nízké ceny v NewYorkeru, Reserved a Sinsay. Nakonec jsem si odnesla dvě tílka, jeden crop top (já vím, moc se to ke mně nehodí, ale co na tom) a s Iris jsme si koupily stejné černé tričko s nápisem "Dear Math, stop asking to find your X, he's not coming back", Na chvilku jsme vešly také do knihkupectví Neoluxor, kde Iris objevila dlouho hledanou knížku od Zafóna a neodolala okamžité koupi. S takovými božími úlovky jsme kolem šesté hodiny odpolední jely domů. Tam jsme zhlédly pár bláznivých videí na youtube, chvilku si čmáraly v našich kreativních knihách (já v Čurbesu, Iris v Tohle není kniha) a večer si s mými rodiči a ségrou zahrály deskovou stolní hru Český film. Sice v téhle hře nemám šanci na vítězství, protože znám velmi málo filmů, nicméně legrace opravdu byla. Navíc teď na našem nově zavedeném seznamu máme s Iris i film s Vlastou Burianem "Anton Špelec Ostrostřelec". :D


Dneska jsme zvolnily, dlouho jsme spaly, pak jsme dlouho nic moc nedělaly a pak jsme se vydaly opět do Prahy, konkrétně na Anděla, odkud Iris odjížděla zpět do jižních Čech. Při čekání jsem stihla vyrobit vizitku v Tohle není kniha a také jsme něco málo nafotily, takže všechny možné mise splněny. Nechtělo se mi s Iris se loučit, protože to byly skvělé tři dny, takové správně holčičí, ale zároveň tím naším trochu šáhlým, trochu nerdským, prostě naším způsobem.

S nikým jiným se něco takového nedá zažít a já jen doufám, že nebude zase trvat tolik měsíců, než se s Iris uvidíme znovu. A na ten Vyšehrad si budeme muset zajít znovu s foťákem a odhodláním dostat se pak do centra Prahy bez bloudění.

A jaké máte srpnové dny vy? 

6 komentářů:

  1. Také mám takové holčičí dny ráda. Mám několik kamarádek, se kterými vždy podnikneme něco ulítlého, jdeme do Zoo, na zmrzlinu, sedíme v parku a psíkáme na kluky, nakupujeme a pak jdeme na vodnici. Chybí mi ta léta na střední, kdy jsme takové věci podnikaly častěji.
    Jinak opět moc hezké fotky. Mě sice přijde svým způsobem neuctivé fotit na hřbitově, ten na Vyšehradě je ale asi výjimkou, protože je tam fakt hodně velkých jmen. Na střední jsme tam byli se školou a dokázali načí učitelce češtiny, že fotbal je kultura, protože jsme tam našli hrob jednoho fotbalistky. A ona nám den předtím tvrdila, že jsou tam jen velké osobnosti kulturních kuloárů.

    OdpovědětVymazat
  2. Jůůů, přesně to stejné tričko jsem si pár dní zpátky koupila. :D Přišlo mi takové správně šáhlé matematicko - informatické, tak akorát na blížící se nový akademický rok, spolužáci jej určitě ocení. :D
    A ňach, fotky jsou úžasné. Mám hrozně ráda, když se takhle na pár dní s někým sejdu a a prostě vypnu a jen dělám chujoviny, takové dny jsou úplně nejlepší! :3

    OdpovědětVymazat
  3. Vyšehrad mám moc ráda, to je moje nejoblíbenější místo v Praze :) Chybí mi takové chvíle s nějakou kamarádkou, s mojí nejlepší kamarádkou, kterou znám od střední, jsme se bohužel před nějakou dobou rozešly ve zlém a všechny ostatní kamarádky jsou daleko...

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, to jste si to krásně užily! Hrozně vám to sluší a ta trička jsou výborná. :)
    I ta selfíčka! :D
    Jo, to bloudění po Praze znám. Ačkoli já jsem spíš ten typ, co si s sebou vždycky veze deset vytisknutých map a potom na něj ostatní nechtějí čekat, když se snaží zjistit, kudy kam. :D
    Na Vyšehradě jsem ještě nikdy nebyla, ale už i Anička mi říkala, že je to tam prý pěkné. Asi se tam budu muset vypravit. :)
    A Parfém: Příběh vraha jsem nečetla ani neviděla, taky se po tom asi ohlédnu, zaujalo mě to. :D
    Mám tušení, že hru Český film jsem se jednou pokoušela s někým hrát, ale dopadala jsem katastrofálně, já vůbec nic nevím. :D
    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
  5. Dodatečně ti moc děkuju za skvělé 3 dny. Ty to vždycky tak hezky sepíšeš, co jsme dělaly - To je asi tím, že jsi zvyklá vést si deníky. :) Příště, třeba až přijedeš k nám, si můžeme zahrát Česko. To mi jde líp než Český film, ale velmi oceňuji, že jste se mi nesmáli, když jsem nic moc nedovedla zodpovědět.
    Takže díky moc a snad si setkání v dohledné době zopakujeme. :)

    OdpovědětVymazat
  6. V Praze jsem byla párkrát, ale jednou jsem tam byla u kamarádky. Takyjsme prochodily Vyšehrad. Vždycky zvu všechny do Brna, ale snad by stálo za to se taky někam někdy podívat. :D

    Vaše trička jsou úplně nejvíc dokonalá, taky bych takové potřebovala. I když někdy najít x je ten nejmenší problém, protože občas nevím ani zatrolený y.

    OdpovědětVymazat