čtvrtek 14. července 2016

Nemalé radosti #18

Původně jsem chtěla napsat jeden pořádně dlouhý, výkecový článek, už zase. Je toho tolik, co se děje a o čem by se dalo napsat, přesto si svou psací náladu svěřit se vylévám buď do deníku nebo hučím do Modrého. Prožívám spoustu radostí i starostí, všechno souvisí se vším a rozhodně své dny nepovažuji za prázdné, byť jsem se na prázdniny a jejich smysl, totiž rekreaci, těšila. Dnes mám první volný den po dvou týdnech bez školy. Ale navzdory tomu příjemnému oddechu mě ta náhlá existenční přeplněnost baví, a protože mi den bez lidí zvedl náladu, rozhodla jsem se nestěžovat si, ale podělit se o malé i velké radosti.


1.
I když jsem v předchozím odstavci potvrdila, že de facto žádné pořádné prázdniny s válením se u bazénu, požíráním melounů a hltáním knižních příběhů nemám, je na posledních dvou týdnech znát, že škola skončila a na dva měsíce mě netrápí starosti typu matematika, chemie, fyzika, otravní spolužáci a nesnesitelní učitelé. A je to pohoda. Z dlouhodobého hlediska bych takhle asi hodně zakrněla, ale na ty dva měsíce je pauza opravdu potřeba. A to se musí vychutnat a ocenit.

2.
Na konci měsíce června mě přepadly podivné zdravotní potíže - z ničeho nic mi stoupla teplota na třicet devět, motala se mi hlava a bylo mi na nic, o propoceném povlečení a zimnicích ani nemluvě. Vynechala jsem tak několik posledních dnů školy, šla až na předání vysvědčení, a snažila se vyléčit. Jako zázrakem jsem se uzdravila, až když za mnou po pěti dnech odloučení přijel Modrý do naší vesničky a vzal mě na čerstvý vzduch do lesa. Za deset dní to už budou dva měsíce a já nemohu uvěřit rychlosti, jakou se ten čas ubírá kupředu. Kam spěchá? Chci si tohle léto vychutnat, jak jen to půjde.


3.
Jednou v červnu a pak, jakmile naposledy zazvonil školní zvonek a já se uzdravila, jsme s Modrým podnikli poměrně dost výletů. Já ho vzala na Okoř, on mě na Karlštejn a k přilehlým lomům pojmenovaných po státech Severní Ameriky. On navštívil vesničku, v níž bydlím, a já se s ním zase podívala do Ústí nad Labem, kde vyrůstal on. Seznámila jsem ho se svou mamkou a sestrou, on mě představil u sebe doma. V kině jsme zhlédli Den nezávislosti a Warcraft, naučila jsem se používat i jinou pražskou dopravu než metro. Vystoupali jsme na Petřín, poseděli na Střeleckém ostrově, pokochali se v Paláci knih Neoluxor a dvakrát se šli smočit do venkovního bazénu ve Slavii. Píšu to všechno takhle ve výčtu proto, že bych ráda sestavila nějaký menší (foto)článek právě z těchto akcí, i když focení trochu zanedbávám a vlastně nebýt připomínek "Tohle by sis měla vyfotit", měla bych o polovinu fotek méně.

4.
Mám brigádu v McDonald's na Divoké Šárce. Rovnou na první směně mě šoupli na McCafé, což je trochu jiný svět než samotný podnik. Musíte tam stíhat všechno - kasu, vaření, úklid, doplňování, klábosení ze zákazníky a snad ještě klábosení s pracovníky, nejste-li tam tedy sami. Byla jsem tam zatím jen asi šestkrát, ale za tu dobu jsem si tam už trochu zvykla, naučila se třiadvacet druhů kávy podávat do patnácti druhů skleniček či kelímků, markovat na kase, vycházet se zákazníky a nevraždit nebo nevrhat nevraživé pohledy (v takové míře) na protivnou spolužačku a ještě protivnější pracovnici, které mi znepříjemňovaly dvě poslední směny. Naopak jsem si sedla s jednou z dalších pracovnic, čtyřicetiletou Martinkou, a vlastně můžu vyjít i s dvěma mladými slečnami, které mají sice tendence se vzhledem ke svým zkušenostem pořád stavit nade mě, ale popovídat si s nimi můžu. Vím jistě, že v této práci nechci zůstat přes školní rok. Ale jsem ráda, že na ty dva měsíce ten frmol, směny v hloupé časy a nepřekonatelnou nudu, když nikdo nepřichází a já nemůžu dělat nic jiného a užitečnějšího, prožívám, protože z toho budu přeci jen mít nějaký výdělek a zkušenost v kavárenském průmyslu, kterou bych snad mohla uplatnit při pokusech najít si brigádu příští rok nebo kdykoli jindy.


5.
Daří se mi sbírat plastová víčka, což bylo jedno z mých předsevzetí na letošní prázdniny. Sestra jednoho spolužáka, vlastně kluka z paralelky, bývala zdravá, jen trpěla na nedomykavost srdeční chlopně. S tím si lékaři poradili tak, že tu její nahradili chlopní prasečí, ovšem anesteziolog při následném ošetřování pochybil, dvanáctileté holčičce se na chvíli přestal okysličovat mozek a díky tomu si nese celoživotní následky. Sběrem plastových víček, který prváci zorganizovali (a my jim pomohli s plakátem), se má podpořit léčba dnes už čtrnáctileté holčiny, která si své postižení uvědomuje a o to horší pro ni je. Rozhodla jsem se škudlit každé plastové víčko, které mi přijde pod ruku, a daří se mi. V McDonald's si po kapsách hromadím víčka od mléka, džusů a podobně, s Modrým sbíráme víčka od ledových čajů a minerálek a čas od času se najde i něco jiného. Doufám, že se podaří těch víček v září nahromadit co nejvíc. 

6.
Prý jsem zhubla. Já nevím, neuvědomuji si výrazné rozdíly, naopak mám pocit, že nějakou zdravou stravu nebo dostatek pohybu nestíhám a zanedbávám, přesto váha ukazuje o skoro dvě kila méně než když jsem Modrého poznala a jedna známá mi taky řekla, že jsem znatelně ubrala v pase. No, snad. Nejvíc mě na tom těší taková drobná výhra - Modrý mě může popadnout do náruče a odnést si mě. V takovou romantiku jsem při své postavě ani nedoufala. 


7.
Posledním bodem dneška budou už jen takové drobné střípky, které mi zlepšují náladu. Přišel mi skvělý pohled od Matty, naučila jsem se trojbarevné Latte macchiato, dostala jsem bombastické dvoudílné plavky a pánvičku, začala jsem si psát druhý deník s opravdu každodenním datem. A také jsem se rozhodla zapojit se do nějaké další knižní výzvy, i když je to vzhledem k nedostatku času trochu risk, nicméně nemusí se to brát tak vážně, jak se to tváří. 

A jaké radosti prožíváte vy? Jak trávíte volný čas, prázdniny, letní dny? Máte nějakou brigádu? A co výlety, knížky, fotky, jídlo? Určitě napište! A (s)mějte se.

16 komentářů:

  1. Mně se zdá, že ty už všechno o mě víš, protože taky všechno na sebe prásknu ve článcích. Ale u mě se nic nezměnilo. :)
    Takže se vrhnu na tvůj život: Moc ti to s Modrým přeju. (Doufám, že se nezlobíš, že jsem se opičila po přízvisku pro svou drahou polovičku.) Jo a proč zrovna Modrý?
    S tím hubnutím to mám stejně. I když jsem se zpočátku snažila fakt hubnout, nakonec jsem toho nechala a najednou to jde samo. I když teda vůbec nechápu, protože jím jak utržená ze řetězu a zdravé jídlo to rozhodně není. ^^
    Obdivuju tě, že zvládáš v práci tolik věcí najednou. Ono se sice říká, že to žena vážně dokáže, ale... No... Asi v tomhle směru opravdu žena nejsem. Protože já, i když dělám jenom jednu věc, tak většinou něco rozbiju, shodím a tak.
    Každopádně ti přeju krásné pokračování prázdnin, bez myšlenek okolo školy a tak a spoooousta láska. :3
    Maru
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevadí, Fotbalový se mi líbí. :) No, Modrý.. začalo to vlastně tak, že si mě on v mobilu uložil jako Zelenoočko a pak to ve zprávách zkrátil na Zelená. Tak jsem mu prostě začala říkat Modrý, když má modré oči a modrá je má nejmilejší barva. :)
      Že jo - my si furt dáváme nějaký zmrzliny, popcorny a tak. :D
      Tobě přeji to samé! :*

      Vymazat
  2. Moc ti přeji tvé radosti! Jejich čtení mi výrazně vylepšilo už tak dobrou náladu :-) Přeji tobě a Modrému, ať si spolu užijete krásné prázdniny!
    V McCafé to je asi lepší než připravovat nějaké burgry, nugetky a slané hranolky, viď? Jak dlouho celkově tu brigádu budeš mít?

    Já teď taky příležitostně brigádničím, nejčastěji u pásu ve farmafirmě, ale jednou jsem byla i ve skladu a balila kosmetiku, kam bych určitě ráda zase, až bude možnost. Také pořád někam jezdím s jistým mužem a vůbec nestíhám blog :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to určitě, jsem ráda, že jsem tam a ne v kuchyni nebo na lobby. Určitě to budu mít v červenci a srpnu, přes školní rok se na to už nejspíš vykašlu, ještě uvidím. :)
      Ano, taky na blog nemám skoro vůbec čas, hrůza. :D

      Vymazat
    2. Ono holt je zábavnější opotřebovávat si konečky prstů dotyky adresovanými milované osobě než datlováním do počítače :-) :-)

      Vymazat
  3. Týjo, máš nabitý program! :) Moc si to užívej. :)
    Já sice každému vyprávím, jak si zatím užívám klídek, ale musím přiznat, že už se posledních pár dní docela nudím. Jsem zatím pořád jenom doma, kamarádky odjely, takže ani vlastně nemám s kým jet na výlet. Přesto, že původně jsem chtěla jet na Colours of Ostrava a na Yoli piknik a na Blogery offline, nikam jsem nejela/nepojedu, protože se sama neodvážím, no. :) Ale jako všechno lepší než škola, asi no. :D Taky jsem vlastně byla jednou s rodiči na Kunětické Hoře, což bylo vážně moc fajn, takže dorý. :)
    Ráda bych řekla, že aspoň hodně čtu, jenže na kontě mám za dva týdny prázdnin jenom čtyři knížky, že čehož jedno je komiks. Ani nevím, jak je to možný, vzhledem k tomu, že čtení je fakt skoro to jediný, co dělám. :D
    Ale k brigádám - od zítřka uklízím na sociálce, na úřadě, mám to domluvený přes mamku kamarádky. Dneska jsem tam vlastně už byla pomoct a no, asi to bude fajn. Přijde mi to jednoduchý. Rozhodně jednodušší, než tvých dvacet druhů kávy. To vážně obdivuji. Já bych tam asi byla dost zoufalá. (Přestože vlastnit kavárnu je můj jediný celoživotní sen.) Takže přeji, aby ti to tam šlo a aby tě to aspoň trochu bavilo. :)
    Jsem ráda, že pohled dorazil. :)
    Taky moc poslední dobou nefotím, ale hlavně proto, že moc nemám co.
    Pánvičku jsi dostala? No proč ne, stejně si myslím, že je to nejlepší ženská zbraň. :D
    A co mi dělá radost, hm, dneska déšť. :) Úplně mi to připomíná podzim, už se na něj těším. :)
    Hm, Zelená a Modrý, ježiš, vždyť vy jste úplný chobotničky z druhého patra! :D :D
    Měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mrzí mě, že ti ty akce nevyšly, ale tak určitě se budou pořádat i příští rok. :)
      Ať se brigáda daří. :)
      No jo, to je takový inside joke jako bonus - Modrý bydlí v druhém patře. :D

      Vymazat
  4. Když píšeš o brigádě na další školní rok... kdy se teda uskutečňuje akce Amerika? :-) Já myslela, že srdíčko Evropy opustíš už tenhle srpen.
    (A mimochodem, až se nahromadí letmě volný čas, nějaké zprávy o tom, jak jsi se k tomu vlastně dostala a podobně by mě moc zajímaly :-).)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, to je právě ta otázka. Uskuteční se, nebo ne? Na konci srpna odlétá sestra, uvidíme, jak se jí tam bude dařit. Já bych tam strašně moc chtěla, ale zároveň se mi nechce na rok se vytrhnout z toho snového života. :) No, uvidí se. Jasně, někdy o tom napíšu, přidám si to na seznam. :D

      Vymazat
    2. To by bylo ale fakt super :-). A něco výkecovýho, nejen informativně jak jsi se k tomu dostala, ale jak se k tomu stavíš, a tak, to by bylo pěkný. Chápu ale, že se ti nechce všechno takhle opouštět. A pak se navíc vracet do školy a co, biflovat na srovnávačky nebo se uvrtnout do prakticky cizí třídy? V těchhle ohledech je to složitější. No, tak se uvidí :-).

      Vymazat
    3. Jasně, vím přesně, co máš na mysli a jestli se k Akci Amerika opravdu dostanu, určitě bude podobných článků celá série. Ale má to ještě čas, minimálně do září. :)

      Vymazat
    4. To máš pravdu, ale děkuju ti za akčnost, určitě budu netrpělivě vyčkávat jakékoliv info o tvém konečném rozhodnutí :-).

      Vymazat
  5. Je to krásný, co na to jinýho napsat. Pohled ode mě na tebe, doufejme, bude čekat, až přijedeš domů, a pak doufám, že vyjde naše plánované setkání. Modrý na tebe bude dávat pozor, abys všechny ty prázdninový akce zvládla bez úrazů a my se mohly vidět. :D
    No dobře, končím, abych nezněla moc výchovně...
    Co se mě týče, brigádu jsem měla mít, pěknou, ale dotyčný obchůdek se ruší. Ale i tak se na zbytek léta vcelku těším, i když mě nečekají takové hezké věci jako tebe.
    Fotky jsou bezva. Jako vždy. Ta tráva se mi líbí nejvíc.

    OdpovědětVymazat
  6. Zní to ohromně pozitivně a zamilovaně :) Užívej si tohle romantické období, je to krásné! Hned jsem se ve zpomínkách přenesla do doby, kdy jsme se poznávali s přítelem...Stihli jste spoustu zážitků a navštívili jste krásná místa!
    Obdivuju tě, že ses nezalekla brigády v McDonald's, já jsem tam jeden čas měla taky jít, ale radši jsem to předem vzdala, bála jsem se toho.

    OdpovědětVymazat
  7. Kouzelné nemalé radosti jsi zažila! :)
    Přeji ti krásné sluníčkové léto plné radosti, štěstí, lásky a nezapomenutelných zážitků :).

    OdpovědětVymazat
  8. Letní prázdniny se mně už několik let bohužel netýkají, ale i po pár letech od školy mám pořád pocit, že počínaje prvním červencem nastává období, které by mělo být plné zážitků a dobrodružství. Letos se toho ovšem moc nekoná, protože všechny mé plány mají tendenci padat, což mě mrzí, ale snažím se s tím bojovat. Na druhou stranu se mi nějak daří víc číst, to je rozhodně pozitivní věc. :)
    Ráda čtu, že prožíváš takové kouzelné období, moc ti to přeju. :) Tak nadále užívej léto, budu se těšit na fotky!

    OdpovědětVymazat