Deset knižních dní: Jedna schopnost

A je to tady. Celý březen jsem zanášela internet svým knižním desetibodovým projektem a právě teď se chystám završit ho posledním článkem. Jedna schopnost. Nějaká nadpřirozená síla, kouzelný předmět, umění dokázat něco, co ostatní ne. Být výjimečná nejen metaforicky. Ale aby to nebylo tak jednoduché, rozhodla jsem se vybrat ze schopností, které se objevily v knihách, co jsem již četla. Výběr mám tedy značně omezený, ale věřím, že se pro něco rozhodnu - koneckonců, něco je vždycky lepší než nic. 


Inu, tak trochu musím navázat na svůj předchozí článek - tím, že se nejraději nořím do beletrie nebo klasiky, jsem si trochu zavřela vrátka do světa kouzelných schopností a magických sil. Čerpat můžu například pouze z Harryho Pottera, série Stmívání, Křídla, Temné vize nebo Drahokamy (i když tu jsem ještě nedokončila). Konečně jsem taky vděčná, že jsem tyto knihy četla (i když ne, dělám si legraci, všechny tyhle série mě navzdory jinému vkusu a veřejnému mínění bavily).

Téměř hned po zvážení všech možností jsem vyloučila schopnost vidění budoucnosti a čtení myšlenek. Tohle jsou takové ošemetné záležitosti - víte, co si o vás lidé myslí a co se vám stane. Zbavíte se tak svým způsobem pochybností, ale co by to bylo za život, kdyby vás nikdo a nic nepřekvapil. Ani bytí někým jiným - vílou, upírem, vlkodlakem, by mě nelákalo. Všechno sice přináší své výhody, ale připadá mi to trochu jako schizofrenie - být člověk a zároveň zvíře, mít v sobě rozum i pudy tak podivně pomíchané, že by to ani Freudovi nešlo na rozum. Díky, raději zůstanu člověkem. 

Zbývají tedy tři další možnosti, z nichž vybrat jedinou není nic jednoduchého. Možnost cestovat časem, vlastnictví kouzelnické hůlky či nesmrtelnost. Vzhledem k tomu, že se věčný život trochu kryje se skoky v časoprostoru, škrtám nesmrtelnost. A teď už je to opravdu dilema. Kouzelnická hůlka nebo obraceč času? (Tak se aspoň v posledním dnu projektu objevuje na scéně má láska k HP.) Kdyby existoval svět, v němž by náctiletým chodily nabídky ke studiu v Bradavicích a stovky puberťáků by vyfasovaly kouzelnickou hůlku, vlastně bych si tolik nepomohla oproti své současné situaci. Záleželo by pouze na talentu, píli, vytrvalosti a citu. Jak víme z knih, zacházet s hůlkou je věc velmi náročná a nelehká, na druhou stranu, všichni kouzelníci mají rovnocenné postavení, zvlášť na začátku, a je na každém, jak daleko se vypracuje. 

Ale právě proto bych snad nakonec zvolila obraceč času. (Ten na fotce mi nedávno přišel z internetu a jsem z něj nadšená!) Možnost stihnou všechno, co považuji za důležité - třeba během jednoho odpoledne se naučit do školy, zároveň se pečlivě věnovat jazykům, čtení, třeba se i prospat, napsat povídku nebo článek nebo tak něco, být s rodinou a přáteli. Uvědomuji si, že chtít něco takového není jednak nic výjimečného a jednak nic splnitelného, přesto si dovoluji vyslovit tuto svou představu spojenou s možností cestování časem. Nejsem si momentálně jistá, jestli obraceč času poskytuje i možnost cestovat mimo hranice vlastního života, pokud ano, samozřejmě bych neváhala vlétnout do historie, která mě zajímá a prožít si kousek té doby. 

Co byste dělali s obracečem času vy? Či s jinou ze zmíněných schopností, případně se silou, která zde zmíněna nebyla (těch je!)? Jak se vám líbil tento projekt? Já osobně jsem si ho dost užila a hlavně jsem vděčná, kolik lidí se do něj prostřednictvím komentářů zapojilo. Děkuji! V neposlední řadě přeji hezké Velikonoce a víkend!

PS: Co čeká mé čtenáře v následujících dnech a týdnech? Inu, měla bych konečně zveřejnit zimní fotočlánek, neb už konečně začíná jaro, tak abych nemrazila svými zasněženými fotkami někdy v lednu. :D Taky mám v plánu několik recenzních článků, nelekejte se - trochu jsem oprášila některé spolupráce. Prvního dubna chystám další Vybarvování a pokud se poštěstí, brzy i Nemalé radosti a příspěvek do Snové výzvy. Ale mám toho teď hodně, navíc v první polovině dubna pojedu do Srbska, takže o zážitek (a článek) navíc. Máte se na co těšit. (Trochu mě znervózňuje, jak jsem teď aktivní, každý měsíc přes deset článků. :D Ale vy pořád komentujete, za což jsem vám moc vděčná. :))

Komentáře

  1. Jůů, článek jako stvořený pro mě. :) Diskutování o schopnostech mě hrozně baví. :)
    Hezky jsi to rozebrala a i zvolila, i když já bych na tvém místě v konečném dilematu určitě zvolila hůlku. Volného času mám totiž docela dost (ne že bych ho pečlivě využívala, docela se flákám...) a hlavně s hůlkou bych se mohla naučit kouzla z různých kategorií účinků. Jakože prostě s hůlkou můžeš skoro cokoli. :) To by mě fakt bavilo.
    Ale samozřejmě obraceč času se taky musí hodit, jenom já nejsem moc typ Hermiona, co by to používal hlavně pro studium. :)
    A myslím, že s ním můžeš cestovat jenom pár hodin zpátky. Ale nejsem si jistá. :)
    A hele, tak mě napadlo...Co se s ním stalo? Hermiona ho má jenom ve třetím díle a dál? S ním by bylo všechno snazší, ne? :D
    Ale kdybych měla taky vybírat schopnost z knih, které jsem přečetla, bylo by to docela těžké. Měla bych na výběr to samé co ty a k tomu...no...vidění nadpřirozených bytostí, průchod skříní do kouzelné země, možnost být čarodějka, mohla bych být chiméra či anděl, mohla bych ovládat lidi, aby mě viděli hezčí (no fuj...), mohla bych mít schopnost ovládat jeden z pěti živlů (země, země!), mohla bych být polobůh, mohla bych cítit emoce lidí, kteří mi připravovali jídlo, mohla bych se měnit v nábytek (to prosím ne), mohla bych mluvit se zvířaty a nebo se zneviditelnit (ne, to nikdy)... A tak dál no. :D Je toho docela dost. :D
    A potom jsou samozřejmě takové ty knihy jako třeba Jsem roztříštěná nebo Sirotčinec slečny Peregrinové, kde se objevují lidé/děti s různými nadpřirozenými schopnosti, takže bych si mohla vybrat prakticky cokoli. :D
    Ale nejvíc by mě asi lákala možnost měnit se v ptáčka. Tedy být Ymbryna, což je slečna Peregrinová. Taky bych díky tomu mohla manipulovat s časem a vytvářet časové smyčky. :) I když by to na mě možná byla až moc velká zodpovědnost... :)

    A nejsi sama, koho znervózňuje tvoje aktivita. :D Já to upřímně obdivuji a vždycky se pak stydím za své dva tři články měsíčně. Ovšem číst a komentovat tvé články mě moc baví, o tom není pochyb. :)
    Měj se hezky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc díky za takovej dlouhej komentář! :D :)
      Hele, taky by mě zajímalo, co se s ním stalo, zkusím to někde zjistit, ale myslím, že v knížkách už se pak nikdy neobjevil. Nicméně viděla jsi "jak to mělo skončit" verzi Harry Potter? :D
      No jo, na Narnii jsem zapomněla, ale to nejsou tvé osobité schopnosti, jako spíš magie kolem. I když i ta by byla velmi lákavá. :)
      No, snad mi brzy témata dojdou, začíná mě můj život na sociálních sítích děsit. :D

      Vymazat
  2. Obraceč času, to by byla věc. :-)
    Třeba kdybych ho měla dneska, tak bych se vrátila do doby, kdy mi bylo 15 a užila si věci, který už dnes nejdou. Pak bych se vrátila do doby, kdy my bylo cca 12 a popovídala si s dědou tak, jak už to dneska taky nejde. Na chvilku bych taky odskočila do doby, kdy mi bylo 5 a kdy jsem s mámou chodila do lesa stavět domečky a s babičkou si hrála s Aidou a Jurášem.
    A pak bych se vrátila zpátky do soboty a prodloužila bych jí. Přepsala bych svůj životopis do němčiny a udělala úkol na formátování textu (to jsou věci, který se mi dnes reálně povedly). Pak bych nazdobila vejce, umyla 5x nádobí, naučila se 60 latinských vět, napsala pětistránkovou německou esej a německý motivační dopis. Na závěr bych vypracovala rešerši judikátu a vypsala slovíčka za poslední dvě hodiny angličtiny...
    To by mi asi pro dnešek stačilo :-)
    .
    Ach jo, úplně jsi mě navnadila. Ten obraceč bych fakt potřebovala. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, taky občas uvažuju, co všechno bych s tím stihla. A namísto dělání něčeho užitečného filozofuju, co by se dalo dělat s obracečem času. :D

      Vymazat
  3. Já bych si sice pořád vybrala tu kouzelnickou hůlku (možná bych nebyla nejlepší čarodějnice na světě, ale ty možnosti!!!) nicméně volba obraceče je taky skvělá :) Hodilo by se mi třeba předzjistit otázky ke státnicím, ehm :D A ten na obrázku je boží, asi si taky jeden seženu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, taky bych ho na tohle asi občas využívala. :D

      Vymazat
  4. Za mně jednoznačně hůlka. Dokáže umlčet děti a proměnit kabelku v bezednou :D.

    OdpovědětVymazat
  5. Ten obraceč času je moc hezkej. Kdysi jsem si hrozně přála Srdce Kondrakaru (z Witch), ale nikde jsem ho nemohla sehnat. Normálně bych ho ocenila ještě dneska :D ale pak jednou dali k časopisu jako dárek Corneliin přívěsek, který taky nějak ovládal čas, a ten jsem nosila dost často. Nebyl moc nápadný, navíc Cornelie byla moje velká oblíbenkyně. Nemohla jsem ho nenosit. I když teda vůbec nefungoval. :/
    No, já jsem svůj názor na toto téma shrnula v článku na svém blogu, tak snad jen celkově k tvému projektu - byl super a omlouvám se, že jsem se nezapojila tak, jak jsem na začátku slibovala. Nakonec jsem totiž zjistila, že na některé dny bych neměla vůbec co napsat. Nejsem vůbec sečtělá :O Ale stejně děkuji za tento projekt, moc mě bavilo číst tvé příspěvky do něho.
    Budu ráda, když někdy zase zorganizuješ nějaký projekt, třeba ne knižní. Mám ráda, když mám zadání a podle něho píšu články. :)
    Užij si to v Srbsku, když už to vyšlo ... tak, jak to vyšlo. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, srdce Kondrakaru jsme v dobách Witch éry taky chtěly, nakonec jsem si ho udělala z růžového srdíčka (ještě pořád ho mám). :D

      Vymazat
  6. Tohle je naprosto parádní zakončení projektu :). Přesně tenhle obraceč času mám schovaný v šuplíku a někdy na něj smutně koukám a přeju si ze všech sil, aby byl opravdový. Hlavně když večer zjistím, že zase neumím nic do školy :D, no hlavně bych mohla víc číst, trávit víc času s rodinou a nejbližšími - vlastně tak trochu dělat povinnosti a přitom se někde povalovat ňahahah... Mně se zamlouvá ještě možnost přemisťování. Cestování mám poměrně ráda, ale někdy najezdím vlaky za týden i skoro tisíc kilometrů a pak to už začne být dost otravný. Tolik času, který bych mohla být někde jinde, než zavřená v přeplněném vlaku. Jen udělat *puf* a být na místě. Ráno jít do školy a pak *puf* večeře na Kanárech :))

    Přeju taky krásné Velikonoce a fakt upřímně se těším na další čtení, ať už o knížkách nebo čemkoliv jiném.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, někdy je to fakt škoda. :D
      Teleportace by taky spoustu věcí usnadnila, přesně jak říkáš. :)

      Díky a směj se. :)

      Vymazat
  7. Tahle série Tvých článků mě neskutečně bavila. I naposled jsi vybrala něco jednoduchého a pozvedla to svým zpracováním na vyšší úroveň. Co by totiž mohlo být lepšího, než stihnout za svůj život vše, co si přejeme a ještě při tom strávit spoustu času s těmi, které máme rádi :)
    Nádherný den!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky