neděle 20. prosince 2015

Nemalé radosti #13

Mám toho teď víc, co bych měla napsat. Nemalé radosti už plánuji asi dva týdny, ale nějak nemám tu správnou psací slinu, však to jistě znáte. Do toho bych se ráda zúčastnila co nejdřív vánočního knižního tagu, který vymyslela Marky, a aby toho nebylo málo, ještě na mě čeká spousta záležitostí, které se blogu netýkají. Jenže já se prostě nechci stresovat, když nemusím, zvlášť o Vánocích, že ano. Tak tedy pěkně popořadě, nejprve Nemalé radosti.
Horká hruška v ekologickém vratném kelímku. :3
1)
Velké cíle do olympiád jsem si, přiznám se, nedávala. Dějepisná je jen pro nižší gympl a ta týmová, kterou mám slíbenou od dějepisářky, se zatím nekoná. Veškeré přírodovědné olympiády jdou mimo mě, prostě ať se snažím sebevíc, nedaří se mi. A třeba takové češtiny či cizích jazyků jsem ani neměla v plánu se účastnit, protože v porovnání s celým vyšším gymplem nemám velké šance. A přesto se mi podařilo dosáhnout celkem slušných výsledků právě v jedné jazykové a jedné přírodovědné olympiádě, zcela náhodou a nečekaně. Někdy v říjnu jsme psali Přírodovědného klokana a v rámci okresu jsem se umístila třetí. Tomu říkám na sebe úspěch. Ale přišlo mi to strašně jednoduché, tedy až na pár fyzikálních a matematických úloh. Ředitel mi teď v pondělí přišel osobně pogratulovat a předat diplom na fyziku, jako byl to fakt zvláštní (a docela hřejivý) pocit. Tím druhým úspěchem je mi třetí místo ve školním kole olympiády z českého jazyka, kam mě šoupla naše češtinářka. Paradoxem je, že kdybych namísto úvahy napsala vyprávění, které jsme měli zadané, skončila bych třeba i první, prý. No jo, stejně by to bylo zbytečné břemeno. I tak mám z obou bronzů radost. 

2)
Teď o víkendu jsem s babičkou a tetou šla do Kladna na vánoční trh. Měl tam koncert Petr Kolář a i když od něj znám pouze refrén asi dvou písniček, užila jsem si to. Pak jsme se šly projít, daly jsme si horkou hrušku a jelikož počasí spíš než dobu před Vánoci připomínalo dubnové jaro, nakoukly jsme ještě k medvědům (spali). A cestou domů se mi podařilo nafotit božský západ slunce, zase. Tedy, takový industriální západ. (A včera jsme taky koukaly na StarDance a jsem moc ráda, že to vyhrála právě Marie Doležalová.)

Babička se ptala, co bych chtěla k Vánocům. Tak jsem řekla, že štěstí. Koupila mi proto štěstíčko. :D
3)
Večer před tím, v pátek, jsme já, Anča, děda s babičkou a teta hráli Česko. Je to fakt dobrá hra, u které se člověk pořádně nasměje a zjistí, co všechno (ne)ví. Mě třeba příjemně překvapilo, že bych otázky z dějepisu zodpověděla bez problému všechny, ale třeba takový sport, tam bych uhodla možná tak Zátopka nebo Jágra. Právě proto jsem skončila poslední, měla bych se o tyhle věci asi začít zajímat. No, nicméně radostný večer to byl, a proto to píšu. Není nad rodinné večery.

4)
V létě zemřela profesorka, která každoročně pořádala vánoční vystoupení na našem gymplu. Studenti, septima (byla jejich třídní) a oktáva, se rozhodli vzít to do svých rukou. A fakt se jim to povedlo! O některých spolužácích zjišťuji až po takové době, že umí výtečně zpívat, hrát na harmoniku nebo tancovat, třeba. Na závěr přidali moderátoři pár slov právě o zesnulé profesorce a nejeden student v hledišti brečel, i učitelé měli v očích slzy. Přiznám se, že já ne, protože své už jsem si vyplakala v létě... Co se školy týče, v pondělí se ještě prý učíme a teprve v úterý máme poslední čtyři hodiny (co tam, sakra, budu takovou dobu dělat?). A pak konečně volno, sladké volno.

5)
Děda s babičkou byli nemocní, a tak jsme se v úterý večer namísto nich já a táta usadili na předplacených místech v divadle ve Slaném. Příbramské divadlo zde hrálo hru "Balada pro banditu", což není nic jiného než příběh o Nikolu Šuhajovi loupežníku. Matně si vybavuji to známé "Zabili, zabili chlapa z Koločavy" a "Bylo tu, není tu, havrani na plotu, bylo víno v sudě, teď tam voda bude", mamka to jednou pouštěla na kazetě v rádiu, když mi bylo takových osm. Přesto jsem však příběh moc neznala a v podání příbramských herců mi opravdu vyrazil dech. Dojemné, napínavé, skvěle sehrané, odzpívané a odehrané přítomnými hudebníky, nemůžu nic vytknout. Udělalo mi radost, že jsem se po dlouhé době podívala do divadla, a ještě větší, že jsem si to tak užila a mohla jsem pak být součástí dlouhého potlesku, po němž následovalo přezpívání závěrečné písně. 


6)
Není nad to vědět, že se někdo odlepil ode dna flašky s vodkou a bolestí a míří vzhůru za vlastním štěstím. Některým lidem to opravdu přeji. A když se pak dozvím, že tyhle Vánoce by pro ni mohly být šťastné, láskyplné a v podstatě obyčejné, spadne mi ten přetěžký balvan ze srdce a jen se usmívám do obrazovky a říkám si, že stačí jen chtít a všechno jde, všechno se zlepší.

7)
Pomalu se ladím na Vánoce a okolní svět těch normálních lidí se mnou. Dneska jsme ozdobily s Bětuškou stromeček. V knihovně jsem si půjčila A Christmas Carol, Vánoční koledu od Dickense. Marky pořádá Vánoční projekt, jehož součástí už je zmíněný tag, kterého se chci účastnit... a tak dál. Prostě je to tady! :)

A právě proto vám přeji pěkné poslední čtyři dny do Štědrého dne! (Vlastně už jen tři celé, no, to máte fuk.) Pořádají se u vás na školách (případně pořádala, když jste chodili) vánoční vystoupení? Chodíte na vánoční trhy? Kdy zdobíte stromeček? Znáte Baladu pro banditu? Hrajete Česko? Máte už všechny dárky a tak? 

10 komentářů:

  1. Industriální západy slunce jsou nejlepší!
    K olympiádě a klokanovi gratuluji. Já jsem si teď zcela nezávazně vzala domů školní kolo chemické olympiády, zadání je úplně úžasné, tak uvidíme kolik toho vymyslím.
    Vánoční trh u nás taky máme, včera jsem si tam dala nějaký kinderpunč a spálila jsem si jazyk tak, že to je úplně vidět. Co v těch štěstíčkách vlastně je? Kdysi jsem si jedno koupila na jarmarku, ale mám pocit, že tam byla nějaká nepotřebná kravina. :-)
    Baladu pro banditu znám, je to hezký. Když jsem byla malá, hráli u nás v divadle inscenaci Malováno na skle, což je hudební představení na dost podobný téma. Tenkrát jsme nevynechaly moc repríz. :-)
    K tvým otázkám; zítra máme ve škole tradiční turnaj ve vybíjené a volejbale (nás se týká ten volejbal a naštěstí nemusej hrát všichni), a pozítří máme zpívání na schodech a takový speciální vánoční program, každý rok se například v biologii pitvá kapr. Na vánoční trh se většinou jdu aspoň podívat, i když tam teda nic nekupuju. Stromeček nemíváme, hru Česko mám ráda a nějaké dárky jsem včéra nakoupila.:-) Už i pro tebe jsem něco sehnala, doufám že z toho budeš aspoň z půlky tak nadšená jako já (i když teda nečekej nic velkolepýho).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda, olympiáda z chemie, máš odvahu! Já budu ráda, pokud se mi podaří vytáhnout na dvojku. :D
      V mém štěstíčku byl bonbón, nějaké křupavé jedlé kuličky, dva gumoví dinosauři a nějakej obrázek. :D
      Někdy bychom si Česko mohly zahrát. :)

      Vymazat
  2. Pečenou hrušku jsem teda ještě nejedla!
    Jinak nádherná fotka západu slunce :))

    OdpovědětVymazat
  3. Na základce jsem se olympiád účastnila ráda, hlavně přírodopisných a češtinářských. :D V češtině jsem se jednou dostala i do krajského kola, kde jsem se sice nijak dobře neumístila, ale i tak jsem z toho měla radost. Na střední škole mě chuť účastnit se olympiád nějak přešla, nevím ani proč.

    U nás ve škole, tedy na střední, se každý rok pořádaly vánoční besídky: každá třída si připravila nějaké představení, všichni se sešli ve školním sále a koukali na to, jedlo se cukroví a vládla příjemná atmosféra. Na to vzpomínám moc ráda. :)

    Stromeček mám už týden, abych si jej užila. :) Dárky už mám také kompletní, takže se jen těším.

    Od vánočních trhů mě většinou odrazuje množství lidí, které se tam nachází. Ale shodou náhod jsem v pátek navštívila trhy v Plzni, ty se mi moc líbily, a v sobotu v Praze, kde jsem z nich nic moc neměla, právě kvůli strašnému množství lidí. Zítra bych ráda omrkla trhy v Domažlicích, jsou trochu jiné a větší, než bývaly, a to mi bude bohatě stačit. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, taky mě odrazuje množství lidí, třeba na Staromáku jsme s rodiči byli jenom na skok, když jsme na Starém Městě zařizovali něco jiného a fakt to bylo.. až příliš lidnatý. Kladno tak přeplněný nebylo. :D

      Vymazat
  4. Já jsem letos olympiády úplně vypustila, původně jsem si myslela alespoň na tu z angličtiny, protože bych se chtěla porovnat a zjistit jak moc špatně na tom jsem. :D Jenže se konala dnes a já prostě z nedostatku času před Vánoci rezignovala. :) Navíc mě olympiády příšerně stresují, nejsem soutěživý typ. :)
    Každopádně ti přeji tvé úspěchy. Jsi hrozně chytrá! Já v zeměpisu plavu, jenom díky velice benevolentnímu učiteli mám jedničky. :)
    Ha, my byli s rodiči minulý čtvrtek na Střihavkovi u nás v divadle, nejdřív se mi tam vůbec nechtělo jít, protože o Střihavkovi toho vím asi tolik jako Petru Koláři, ale nakonec to bylo úžasné. :)
    Vánoční trhy miluji, nejvíc ty řemeslné, bohužel se většinou na mnoho z nich nedostanu. A štěstíčka mi mamka kupovala, když jsem byla menší, mám doma z té doby všelijaké keramické či dřevěné přívěšky a tak. :)
    Asi tohle už víš, mám pocit, že to píšu, kde můžu - u nás máme Vánoční koncert sboru. ten letošní byl v pátek a bylo to krásné, jako vždy, i když trochu hektické. Jo a ze školy si nezoufej, my měli dneska sedm hodin a zítra máme šest. :) Milé, že? :D nejlepší jsou ovšem ti učitelé, kteří snad jako kdyby si ani nevšimli, že budou Vánoce a na některých předmětech prostě dál probíráme látku. Jsem asi divná, ale přijde mi to od nich hrozně nesváteční. Zítra máme tedy florbalový turnaj, kterého se ovšem neúčastním - při mém štěstí bych tak akorát někoho zranila. :)
    A jen tak nakonec - vánoční stromeček zdobíme na Štědrý den ráno. Je to tradice a já to miluju. Většinou ještě v pyžamu s puštěnou pohádkou v televizi za zády. :)
    Užij si krásně Vánoce! :)
    P.S. Dorazil dopis?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky v tomhle nejsem moc soutěživý typ, ale za úspěchy jsem ráda. A když neuspěju, nehrotím to tolik. :)
      Přesně, učitelé jsou... divní. :D My to měli docela v pohodě, ale třeba sestra v pondělí psala z dějáku a matiky. :D
      Ty se taky měj nádherně. ;)

      A ano, jak už víš, dopis dorazil. Moc moc děkuju, náušničky mi právě zdobí uši, mamka mi k tomu udělala dva copánky. :D A za všechno ostatní.. nejradši bych tě objala. ;)

      Měj se. ;)

      Vymazat
  5. V olympiádách sis vedla sdobře, mám pocit, že jsi člověk, který vítá výzvy a dovede se s nimi popasovat (mimo olympiády jsou to různé výzvy na blogu, ty jsou pro tebe jako stvořené). :-)
    Industriální západ slunce mě zaujal, doufám že se objeví v některém z příštích randomů.
    Vlastně teď se dívám, že se objevil i tady! a je skutečně krásný. Někde jsem četla, že pro focení je dobré, když se při focení objeví nějaký prvek, buď obrys stromu nebo obrys domu nebo tak něco.
    A dovedeš si užívat těch drobných i důležitějších maličkostí. Dědečkovi s babičkou přeji uzdravení, tomu stvořeníčku, co se odrazilo ode dna, aby na této cestě vydrželo, gratuluji studentům za uspořádání vánočního večírku,a vzpomínku na profesorku.
    Tobě přeji hezké vánoce, užij si je, zazpívej si, ochutnej punče nebo grogu, ať se ti daří i ve focení i v čemkoliv, o co se pokusíš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, blogové výzvy, to je pro mě. Ráda dělám věci nezávazně a přitom trochu zodpovědně. :)
      Jo, fotky pak skutečně vypadají líp. Ale někdy se holt strom nevyskytuje. :D
      Punč a grog nejsou pro mě, já piju zásadně vaječňák. :D

      Vymazat