neděle 16. srpna 2015

Zbytky světa


Z oblohy zmizela sluneční záře,
nebe ji zavřelo do žaláře.
Oddechly si náhle zpocené tváře
a svět se octl ve stínu.

Mrak na moment zastínil suchou hlínu,
na chvíli ukryl i nesmytou špínu,
jen na okamžik se měl k činu,
a pak se slunce osvobodilo.

To, co žilo, se ukrylo, 
co teklo, se vypařilo,
a vše, co pod sluncem zbylo,
byl jen povrch vyprázdněný.

6 komentářů:

  1. :D velmi hezky napsané :). ještě, že už prší :P

    OdpovědětVymazat
  2. Krásná fotka, v těch tropech jsem toužila, aby mraky zakryly slunce... básnička se mně moc líbí, je výstižná...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, vlastně měla být básnička výstižná, ale zároveň mají být některé verše dvojsmyslné, doufám, že pro ostatní nejsou povrchní... :)

      Vymazat
  3. Hezky napsané, tyhle pohledy na nebe zbožňuju, když je slunce za mrakem a jeho světlo prostupuje takhle skrz:)

    OdpovědětVymazat
  4. Narazila jsem na Tvůj blog teď, a už ho miluju! Strašně hezká básnička, líbí se mi styl, jakým rýmuješ. Pokračuj!
    Ježkovy voči | Dede =)

    OdpovědětVymazat
  5. Super letní báseň, originální a aktuální! (i když dnes už snad trochu snesitelněji, co se počasí týče).
    Moc se mi líbí ten nápad se zavřením do žaláře. Vtipné!
    A navíc krásné oblačné fotky.

    OdpovědětVymazat