pondělí 31. srpna 2015

Dny přečtených i nepřečtených knih

Myšlenka na Den nepřečtených knih se zrodila na Slovensku a díky knihkupectví Martinus se tato akce ve vší parádě pořádá každoročně i u nás. Dozvěděla jsem se o ní loni - tehdy připadla na neděli a já přečetla knihu Hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Letos jsem byla odvážnější - zvolila jsem totiž pěti set padesáti stránkovou knihu, která v mé knihovničce ležela nepřečtená opravdu dlouho. Hostitele.

Bylo opravdu trochu naivní si myslet, že bych knihu zvládla přečíst během jednoho obyčejného dne. Naštěstí mi přály snad všechny náhody, které mohly - pondělí, takže rodiče v práci. Bětuška hlídána prarodiči, odvezena brzy ráno a přivezena pozdě odpoledne. Sestra ochotná dojít se psem i umýt nádobí (rozbila se nám myčka, jak nepříjemně nepohodlné). A já, naladěná číst. 

Science fiction jsem už dlouho nečetla. Vlastně i od fantasy jsem si podvědomě dala dlouhodobou pauzu. Nevím, proč, není to žádné opovrhování, ale asi jsem příliš zvyklá na náš svět a ty ostatní se mi špatně vnímají, prožívají. V případě Hostitele, knihy, kterou napsala Stephenie Meyerová ještě před svým proslulým Stmíváním, se to však odehrálo trochu jinak. První dvě kapitoly zmatek, nepochopení. A pak jsem se nechala strhnout proudem, hltala jsem dialogy, popisy i vnitřní úvahy duše, která má pocit, že nikam nepatří. Dobrovolně se vzdá harmonického života s ostatními dušemi, zároveň ví, že ani ty lidské ji nemohou přijmout, ne její skutečné já. Hostitel by si zasloužil víc než pár těchto řádků, ale stále ještě nemám dočteno (zbývá mi asi devadesát stran, na které se dnes už necítím, musím se taky vyspat, že ano), a tak se nechci příliš rozepisovat. Četl někdo z vás tuto knihu? 

Během Dne nepřečtených knih jsem neměla šanci myslet na nic jiného než právě na knihy, tedy, na konkrétní knihu, kterou jsem rozečetla. Úplně jsem zapomněla na školu, která mi zítra zase nabourá život, na lidi, které budu zase potkávat, na povinnosti, potřeby. Ne fakt - jedla jsem jen snídani a večeři, dala si rychlou sprchu, abych zítra neměla mastné vlasy, vyvenčila Bertíka (s knížkou v ruce, pochopitelně, i když jsem stihla přečíst jen čtrnáct stránek), občas se šla něčeho napít. A četla jsem a četla a četla. Svět Poutnice Wandy, která je uvězněná v těle Melanie, jejíž mysl zároveň vězní v té své, mě dokonale zaměstnal. Pohltil. Začala jsem si pokládat tolik otázek, že jejich odpovědi asi jen tak neseženu. I když neznám znění epilogu příběhu, jedno vím jistě - tuhle knížku si musíte přečíst!

Abych však splnila to, co jsem tak nějak slíbila v názvu článku - napíšu něco i o přečtených knihách během tohoto léta. Se statistikou jsem spokojená a jsem ráda, že se mi podařilo splnit mé nevyřčené předsevzetí - přečíst víc knih než loni v létě. Víc si knihy užít, zároveň. Z nepřečtených v přečtené jsem proměnila knihy Želary a Andělé a démoni, to byly dvě půjčené knihy, které měly přednost. Vrhla jsem se také na Shakespeara - přečetla jsem Macbetha, Hamleta, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový a Marnou lásky snahu. Nadchla mě kniha Kočár do Vídně a oblíbila jsem si i Báječná léta pod psa. Samozřejmě jsem nezanedbala historii - kromě Starých řeckých bájí a pověstí, které jsem potřebovala přečíst do čtenářského deníku do školy, jsem zhltla i Vondruškovu Husitskou epopej (první díl) a Zločin na Bezdězu. V Anglii mi dělala společnost Hospoda Jamaica a úspěšně jsem zvládla svou první anglickou knížku, If I stay. Zalíbila se mi také Maryša - původně divadelní hra určená k přečtení pro mou sestru, ale přeci ji nenechám ležet na stole, dokud někdo nezajde do knihovny ji vrátit. Tak jsem ji během večera taky přečetla. Rozposlouchala jsem i audioknihu Nebezpečné známosti a ráda bych v jejím čtení či poslechu (mám ji i papírově) pokračovala. 

Uznávám, že dnešní článek není nijak dlouhý, ale mé knižní průpovídky mohou být vyčerpávající. Raději mi povězte, jestli i vy jste se zúčastnili Dne nepřečtených knih? A jaké knihy vám dělaly společnost v tomto horkém létě? Které vás nejvíc zaujaly? 

Mějte se krásně! :)

9 komentářů:

  1. Hostitel mě jako knížka taky nadchl. To mi připomíná, že bych de konečně mohla kouknout na te film :-) Jinak statistiky za prázdniny se mi moc líbí. O If I Stay jsem slyšela, tak uvažuju... zkusím pohledat v elektronické podobě. Jinak jeden tip na knihu v aj dost možná přidám na blog taky :-) za nějaký čas

    OdpovědětVymazat
  2. Hostiteľ bola moja prvá kniha v angličtine (a ak nerátam ešte stále rozčítanú knižôčku Black Beauty, tak ešte vždy je aj jedinou). Podobne, i ja som bola na začiatku zmätená a myslím, že trošku sklamaná, no potom to všetko dostalo spád a ja som knihu nedokázala pustiť z ruky, aj keď mi jej čítanie počas školy, po škole a pred spaním trvalo dosť dlho (predsalen, bola to moja prvá anglická) - snáď aj týždne (môj priemer popri škole (bez čítania v škole) bol asi 300+ strán za 5 dní). Neskôr som zhliadla aj film, a bola som neuveriteľne znechutená a sklamaná. Snáď teraz nikoho neurazím, a ak, kašlať na to, filmy natočené podľa kníh Mayerovej stoja za starú bačkoru. Neviem, čím to je. Ešte dodám, že kvalitu kníh Twilight ságy nehodnotím, keďže som ich nečítala, a úprimne, nemám to v pláne (snáď kvôli filmom, aj napriek môjmu tvrdeniu).

    Dňa neprečítaných kníh som sa nikdy nezúčastnila. Je to pekný projekt, fajn myšlienka, ale akosi som k tomu nikdy nenazbierala dosť odhodlania. A pravdu? Toto leto som vlastne neprečítala žiadnu knihu. Hej, hanba mi. Odkedy som preč zo strednej, intenzita môjho čítania ide do kytek. Vraciam sa do svojich koľají zo základnej školy, kedy som okrem čítanky nečítala snáď nič (alebo iba veľmi málo).

    OdpovědětVymazat
  3. Hostitele jsem četla, mnohem lepší než Stmívání musím podotknout (kvůli Stmívání jsem se ho trochu bála). Ale no něco mi tam chybí a nemůžu přijít na to, co

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, Hostitel, ten je můj oblíbený, velmi se mi líbil, rozhodně víc než knížky o Belle.
    A v tomto případě semi líbil i film.... určitě ho já osobně mohu doporučit.

    OdpovědětVymazat
  5. Hostitele jsem četla už strašně dávno a tvůj článek mě navnadil si ho přečíst znovu. :) Je to úžasná knížka. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Hrozně jsem se na Hostitele těšila, ale nakonec mě ta kniha poměrně zklamala :( Dokonce ani film nebyl nic moc.

    OdpovědětVymazat
  7. Hostitel mě, když jsem ho poprvé asi před 6 lety četla, naprosto uchvátil! Byla to knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout a dodnes jsem ráda, že mám knihu doma v knihovně a můžu se k ní po letech opět vracet a číst si své oblíbené pasáže. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Hostitele jsem četla v roce 2013 a strašně moc se mi líbil. Musím si ho někdy přečíst zase znovu, protože ten příběh je dokonalý :3 :)

    OdpovědětVymazat