Další díl Destrukčního deníku

Od posledního příspěvku, v němž jsem prezentovala svůj Destrukční deník, uběhl už více než měsíc, je proto načase napsat článek nový. Splnila jsem od té doby poměrně dost úkolů, což zapříčinily dvě věci - jednak jsem chtěla pokročit a o prázdninách deník dokončit (to se mi asi nepovede, nicméně jsem na dobré cestě), tudíž jsem skoro každý den něco vymýšlela. S největším množstvím (těch skoro nejvíc destrukčních) úkolů jsem se však poprala (dost hrdinně, s úsměvem a radostí, řekla bych) na začátku tohoto týdne spolu s Iris. Její Akční destrukční speciál si ostatně můžete přečíst. I já v tomto článku poodhalím nejen splněné úkoly z domova, ale i ty, jejichž plnění se odehrávalo na veřejnosti (dobře, velké publikum nepřihlíželo).

Ještě než začnu prezentovat své ničivé a tvořivé počiny, měla bych zmínit, že jsem fotky neřadila chronologicky v pořadí vytvořených příspěvků, jak šly za sebou, nýbrž tak, jak se mi to načetlo v počítači. A kdyby se vám snad zdály fotky tmavé - opravdu některé jsou tmavší. To víte, vedro, žaluzie zataženy.
Konečně jsem se odhodlala k tomuto úkolu. Dříve jsem na deník nechtěla šlapat, nebo jsem neměla dostatečně špinavé nohy a možnost umazat si (a následně umýt) je. Když jsme spolu s Iris patlaly hlínu na jednu ze stránek, rozhodla jsem se se v hlíně pohrabat i nohama. Svou ladnou nožku s baculatými prsty jsem později obkreslila, aby stránka nepůsobila pouze špinavě, leč neúplně.
Žádný problém, zkrátka jsem tuto dvoustránku secvakla sešívačkou.
No jo, nic extra jsem nakonec nepatlala. Omastek z kuřete (přiznejte se, kdo poznal, že je na obrázku vedle kuře), šťáva z okurek a rajčat. Stránka je žlutá po omastku, ale nesmrdí, k mému údivu.
Další z úkolů, které jsme spolu s Iris splnily. Irisin deník se otloukl víc, ten můj se poškodil možná, když jsem ho uvazovala na strom. Ale to nevadí, ještě mě čeká nepředvídatelné praštění, to teprve bude něco. (Že bych to udělala po vzoru youtuberů? :D)
Měla to být svíčka. Jenže - jednou rukou jsem musela držet provázek, který byl připevněn k deníku, protože si holt neumím udělat pořádný uzel na noze. Zkuste tu nejtěžší část těla zvednout jednou slabou rukou. Ale ne, prostě nejsem gymnastka. Aspoň jsem se sama sobě zasmála. A za fotku (fotky, mám jich víc, ale jedna postačí) vděčím Iris.
Medvídka Pú jsem nečetla ani neviděla, přiznám se. Nicméně na We Heart It se dají nalézt fakt pěkné citáty, třeba tenhle. Tak jsem si vzala jedno z Bětuščiných triček, "obkreslila" Púa a Prasátko (nevím, jak se jmenuje v češtině) a napatlala na příslušná místa med. Už to vypadalo, že je med suchý a nebudou s ním potíže, nicméně pak se roztekl - a potíže vlastně nebyly. Aspoň je vidět, že je to opravdu napatlané.
Dobře, neprokopla jsem to, protože to prostě nešlo. Nicméně snaha byla, to se taky počítá. A papír, kdybyste se ptali, je tvořen ze zbytků stránky "Vyrobte trychtýř".
Tenhle úkol jsme s Iris vzaly poctivě, myslím. Obešly jsme trávník za panelákem, občas popoběhly a občas deník předhodily, zkrátka jako na procházce se psem. S tím naším sice na vodítku nechodím, nicméně určitě se to tak dělá. :D
Nevím, jak to dělám, ale ani hlínu neumím napatlat uspokojivě. Stránky by samotné vypadaly hodně podivně, tudíž jsem doma ještě přikreslila krtka. Uznávám, že se tváří trošku retardovaně, asi mu hrabe z toho hrabání, tak mu promiňte.
Noviny moc často nečtu a když, text v nich mi nepřijde natolik zajímavý, abych se jím kromě čtení zabývala. (Nemyslím tím diskuze o migrantech a takové záležitosti, spíš se jedná o pozitivní věci.) A pak jsem si v sobotním Právu, které odebíráme, přečetla tenhle rozhovor s Vlastimilem Vondruškou, a jelikož mám tohoto autora ráda, článek jsem rozstříhala a zase po kouscích dala dohromady, aby se na stránku vešel. Je to tedy článek kompletní, myslím, že v reálu i čitelný (takhle na fotce se to kroutí, vždyť víte). Našla jsem ještě jeden zajímavý rozhovor s ním v jednom časopise, ale nevím, jestli ho na časopisovou stránku umístím, nebo ne, nebo co vlastně.
Říkala jsem si, že bych sem měla lepit něco symbolického, ne prostě všechno, co najdu. A tak jsem začala sbírat loga věcí, které jím, i když bych neměla, někdy ve velkém množství. Tedy, jím, tuto stránku jsem dokončila na začátku července. A vlastně to mělo ještě jedno kritérium - lepit loga sladkostí, které mají papírový obal, nikoli plastový. Je to docela oříšek. Možná ještě časem něco nalepím, netuším. Ale aspoň se mi deník trochu zpevnil.
Strana připravena. Ještě nevím, kdy ji dám do pračky a jestli vůbec, nicméně vybarvovat fixami, to je moje. Zvlášť když mám teď jedny nově koupené.
Ano, opravdu jsem si ustřihla vlasy, přestože se tomu trochu bráním. Měla jsem zapletený cop a řekla jsem si, že ten konec je opravdu takový podivný, tak jsem pár centimetrů šmikla. Původně jsem je nalepila tak, jak byly, pramínek vlasů. Později jsem je přilepila izolepou. Nakonec jsem vlasy rozstříhala na miniaturní kousky a víc je rozprostřela. A přidala jsem citát, který jsem vybírala spolu s Iris. A já vím, že bych svými vlasy měla něco nakreslit, jenže to by asi nedopadlo. Tak jsem se inspirovala původním zněním úkolu "Draw something using your hair", což jsem splnila.
Jedna historka z konce školního roku, kdy mě neskutečně vytočila profesorka biologie (Rubice). K přečtení leda osobně nebo na požádání, ostatně, stejně to každý nepochopí, neokomentuji-li to.
Ehm, zavřete oči a dělejte, že jste tuhle hrůzu nikdy neviděli. Chtěla jsem něco elegantního, vyšla mi z toho takováhle čmáranice. Použito tak pět propisek (u dvou jsem zjistila, že mi dopisují, někde na půlce stránky). Nejspíš to v nějakém záchvatu kreativity předělám.
Nejdřív jsem si naivně myslela, že se mi pusou podaří napsat celý vyhlídnutý citát od Marka Twaina. No, trošku jsem přehodnotila své mínění, když jsem propisku stiskla mezi rty. Tak aspoň velryby a nápis "Citát Marka Twaina o psaní".
Úkol splněn, tajný vzkaz tajně uložen. A řekla bych, že je opravdu tajný. A co se kresby deníku týče - neměla jsem u sebe mnoho pastelek, chcete-li komentovat barvy. A ne, neprozradím, kde se tajný vzkaz nachází, ani v příštích dílech.
Naše dvě špinavá auta. Ehm, ve skutečnosti vypadají trochu lépe, nikdy jsem neuměla auto nakreslit.
S písmenem W se často nesetkávám, proto možnost vystřihovat ho z novin odpadla hned, jak jsem tento úkol objevila. Napadlo mě, že by překladatelé udělali lépe, kdyby přeložili W na D, přeci jen je to Destrukční deník a déčko by se nám Čechům sbíralo mnohem lépe. Takhle jsem na to šla jinak - v Picmonkey jsem si obkreslila písmena W ve fontech, které se mi zamlouvaly nejvíc, vybarvila je a nalepila. Možná časem ještě nějaká přidám.
Tahle stránka by si možná zasloužila vícero detailních fotek, ponechám však jenom jednu, abych příliš nepohoršovala. Lepit komáry a mouchu mi nedělalo problém, přiznám se. A bavilo mě psát barevně text, tento úkol jsem začínala plnit ještě v červnu během hodiny občanky.
Haha, jsem prudce originální. Elsa z Frozen a Jack Frost z Legendární party. Zadáte-li si jména této dvojice do Googlu, vyleze vám milion obrázků fanoušků, kteří by tyto dva hrdiny nejradši viděli pohromadě. Vlastně se tomu nápadu vůbec nebráním. A omlouvám se, snažila jsem se nakreslit ty dva co nejlépe.
Let's go, dalo by se také říct. Myslím, že bych pár kroků udělala.
Při úklidu věcí v šuplících jsem objevila tuhle patlavou věc (nelepí to, takže nevím, proč se to jmenuje lepidlo, a třpytkové je to až až), tak jsem si řekla, že se toho zbavím a zároveň splním další úkol z deníku. Takže, pokud byste nemohli mé červeno-zelené letní ovoce poznat - jahoda, meloun, třešně. A pak něco napatláno, srdíčko a léto. Deník se mi tak trochu zavřel (nojo, kdo by to byl řekl, když jsem to zapomněla něčím zatížit) a patlaniny obtiskly. Ale což, patří to k destrukci.
Tuhle stránku jsem vytrhla a ztratila. Zanechala jsem ji v jedné botě, která opuštěně stála vedle kontejnerů v Liberci. Původní plán byl hodit ji někomu do schránky, tahle možnost však byla víc stylová. A vlastně jsem se ztrátou smířená, naprosto a stoprocentně, ani mi ta stránka nechybí.
S tím Granko hrnečkem jsem prudce originální. Jeden doma máme a já z něj ráda piju, i když kakao už jsem dlouho neměla. No, přiznám se, že z trychtýře se mi nepodařilo vypít nic, protože než jsem ho nafotila (nebo se o to pokusila), všechno kakao proteklo dírou vespod trychtýře. A bohužel ho nemám ani schovaný - asi mi ho venku odfoukl vítr nebo ho někdo vyhodil, to se u nás stává.
Když jsem si u Iris dala deník pod polštář, nezdálo se mi nic. Původně jsem to do deníku chtěla opravdu napsat, samozřejmě zabalené do hromady keců okolo. Druhou noc jsem však měla sen o tom, že náplní jednoho z úkolů v deníku je ležatá osmička a infinity, nekonečno. A pak jsem našla tenhle citát Victora Huga. A všechno se mi to propojilo a já si řekla, proč nevyjádřit své myšlenky. Ale nebojte, myslím, že růžové nekonečno se už do deníku nedostane.
Iris měla 6.7., ano, v tak významný den, narozeniny. Chtěla jsem poslat něco, co potěší, ale zároveň si dát na dárku aspoň trochu záležet, ne jen něco kupovat. Iris mi vždycky něco vyrobí - záložky, desky s múzami - a já jsem se ještě nijak nepředvedla. Tak jsem se pokusila na jednu stránku z deníku nakreslit Pusheen košištu, do níž jsem zabalila dopis.
 Na závěr ještě naše Destrukční deníky. Od minulého srazu se opravdu hodně změnily - můj hodně navenek, Iris se zase vyřádila vevnitř. Možná, že se deníky sejdou ještě na podzim a zase budou jinačí. Třeba bude všechno o trochu jiné, než je to dnes. :)

Přeji hezký večer!

PS: Měli byste, až deník dokončím, zájem o takové to video, v němž deník prolistuji a okomentuji?

Komentáře

  1. Jéé, tak Infinity se opravdu objevilo!! :-) Jsem teď v nějaké melancholické náladě (to není moc neobvyklé u někoho, jako jsem já) a tak se mi zdá ten citát na stránce s vlasy ještě dojemnější, než opravdu je. Krtek se ti vážně povedl, to já se tè hlínové stránky radši nedotýkám... A co ještě dodat... Po tajném vzkazu ti pátrat nebudu, když je tajný, a video je jasná věc - já ho chtěla udělat jako překvapení, ale dobře, tady ve tvých komentářích slavnostně oznamuji, že je dost možné, že se do videa taky pustím. A budu mít dokonalý infobox.
    No, abych se přiznala, už se těším, až tě znova uvidím.

    OdpovědětVymazat
  2. paráda, video by bylo super :)
    kdyby jsi měla chvilku, byla bych ráda, kdyby si se podívala na můj blog a stala se třeba i jeho pravidelnou čtenářkou :))
    http://worldbyanett.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. To je skvělý! :)
    Video by bylo super :)

    OdpovědětVymazat
  4. Určitě video udělej! :) už se moc těším na další díl :)
    Myslím si, že už jsem psala, že se bych na deník nejspíše po týdnu vykašlala, protože by mě asi opustilo to počáteční nadšení z nové knížky. :D Ale Tobě se daří výborně!
    The world by Maria

    OdpovědětVymazat
  5. Destrukční deník je prostě nehorázně libová věc :D. Já sama ho zatím ještě nemám, ale o jeho koupi vážně uvažuju :)).

    http://www.coolour-life.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  6. jj, o to video bych zájem měla :) teda, vy jste se s tím deníkem opravdu hodně vyřádily. Ale popravdě, tenhle článek mě utvrdil v tom, abych si ho nekupovala :D sice se mi moc líbí, jak to máš barevné, ale asi bych se svým vnitřním respektem k čemukoliv papírovému a svázanému nebyla s to deník jenom umazat a otírat ho o všemožné věci, to by mi mé srdce asi nedovolilo, anebo bych podváděla a spíš plnila jen "hezké" a barevné úkoly :D
    Jinak umíš pěkně kreslit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že zkusit bys to měla. Totiž, taky jsem si myslela, že ten krásný voňavý deník, co jsem si koupila, nemůžu nikdy zničit, zahodit, umazat, ohnout mu rohy a roztrhat stránky. Jenže jak šel čas, všechny úkoly se začaly plnit takřka samy. A ve dvou se to lépe táhne, takže s Iris děláme věci ještě šíleněji. :)

      Vymazat
  7. Já si ten deník prostě musím pořídit! Všude o něm čtu, ale vyrazit pro něj do města jsem se ještě nedonutila. Snad brzy! Tvoje nadšení a nápady se mi moc íbí! :)

    OdpovědětVymazat
  8. Jo, tomu věřím, že ve dvou je to o dost lepší. Ten předchozí článek jsem četla, jen mě tak dojal, že jsem svůj komentář k němu nakonec nepublikovala, protože jsem si říkala, že nikdo není zvědavý na mé soukromé plačtivé výlevy :D Jako možná máš pravdu, možná bych to taky překonala. Mně se moc líbí, že ty úkoly jsou takové dětské, takové neobvyklé a myslím si, že to může přinášet nějakou inspiraci, kreativitu. Ale momentálně představa, že bych pokydala deník medem, hořčicí nebo dětskou přesnídávkou, tak z toho mě jímá hrůza :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mniško, v podstatě Destrukční deník není kniha, takže tam vlastně nemůžeš nic zničit. Můžeš leda něco vytvořit, a o to vlastně jde. Trochu jsem tyhle kousky procházela a všimla si, že některé úkoly, které se mi zdály být divné a nesplnitelné, dokázali obejít a splnit je po svém. A myslím, že o to jde, o rozvíjení fantazie. Ne všechno se musí vzít úplně doslova a co jsem viděla, tak místo ničení vznikaly dost kreativní fantazie. A dokonce i otrhání stránky se dalo vyzdobit tak, že dostalo punc originality.
      K polití jídlem. Možná, že bys mohla stránku polít kávou. Nevěřila bys, jaké obrazce by to mohlo vytvořit. To samé při vyklopení marmelády. A když smícháš několik jídel dohromady (i barevně), získáš dokonalou abstrakci. :D
      P.S. ale je fakt, že některé úkoly se opravdu lépe plní ve dvou.
      P.P.S. taky je fakt, že si můžeš vytvořit něco podobného, úplně sólo, třeba jako normální deník.

      Vymazat
  9. Fascinuje mě, co všechno se dá s Deníkem provést, jen mít dost fantazie a odvahy. List za listem dostává otisk tvé osobnosti, tvých nápadů. Myslím, že kdo považuje tuto kreativitu za ničení, je vedle. Nebo, spíš, není ničení jako ničení. Skutečné zničení knihy by bylo ji potrhat, dovést do stavu salátovky a polít omáčkou. Komplet. A pak ji vykopnout na smeťák.
    To, co jsi dokázala s Destrukčním deníkem, (stejně tak i Iris a spousta dalších vlastníků tohoto kousku), se dá označit za kreativitu. Je v tom kus fantazie, líbí se mi, jak jsi různé zdánlivě jednoduché úkoly převedla způsobem, který by mě třeba nenapadl - viz Frozen.
    Jsou lidi, co kreativní jsou a jsou lidi, kteří kreativní nejsou. Někteří srší nápady, jiní potřebují jen popostrčit a třetí jen nechápavě hledí a neví, co si s výzvou počít.
    Ty jsi to zvládla na jedničku. A jedničku bych udělila i Iris!

    OdpovědětVymazat
  10. Ty jo, to jsou fakt šílené úkoly :D Je hezký, že se s tím tak vyblbneš. I když pořád říkám, že nejsem kreativní a nic by mě určitě nenapadalo, už mě to taky začíná lákat :D

    OdpovědětVymazat
  11. Páni, pěkně jste se vyřádily :-). Tohle by na mě nebylo, ale jsem ráda, že ses bavila :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Jo, Jack a Elsa jsou jasní, taky je tam mám :D A Púa sice vyloženě nenávidím, ale nápad je to skvělý (y) :))

    OdpovědětVymazat
  13. Všechno to vypadá krásně. Nejvíc se mi líbí stránky s malovanými postavičkami, tedy krteček, medvídek Pů a Elsa. To jsou opravdu skvělé nápady :)

    OdpovědětVymazat
  14. Wau, máš to všechno moc pěkný. Já jsem se dál než na desátý úkol nedostala. :)

    OdpovědětVymazat
  15. Tebe to očividně hodně baví :D Jsem ráda, že v deníku ještě někdo pokračuje, protože mám takový pocit, že už se na to všichni vybodli (včetně mě :D)

    OdpovědětVymazat
  16. Nevěděla jsem, že i destrukční deník může být krásný ! :)

    OdpovědětVymazat
  17. Ty vogo, ty toho máš:D...To s těma nohama ...:D

    OdpovědětVymazat
  18. Safraporte, teď mě napadlo, jak splnit úkol zmrazení stránky :D A ne, není to Elsa a Jack :D Můj deník toho zatím za sebou moc nemá. Je potřeba trochu zaúřadovat.

    OdpovědětVymazat
  19. To je kuře? Sakra, já v tom viděla brokolici, ehm :D A ten Krteček je naprosto geniální :D
    Celkem tě obdivuju kolik toho máš, já mám pořád většinu prázdnou, chjo :D

    OdpovědětVymazat
  20. Super nápady :) Hlavne tá strana nakreslená vlasom je naozaj nádherná :)

    OdpovědětVymazat
  21. Destrukční nemám, ale docela mě překvapuje, co je tam všechno za úkoly :DDD A docela originálně jsi se s nimi poprala ;)

    OdpovědětVymazat
  22. Moc hezké :) Kvůli tobě jsem zase začala pracovat na svém deníku

    OdpovědětVymazat
  23. Hodně se mi líbí ta stránka s Púem a s krtečkem! Destrukční deník bych si taky ráda někdy pořídila, ale zatím nejsou peníze :/

    OdpovědětVymazat

Okomentovat