...když se mají rádi

Nedočkavě pohlédl na své hodinky,
přemýšlel, zda jí zavolat nebo to nechat být.
Řekla, že se vrátí zpět během chvilinky,
ať klidně odpočívá, strach že není třeba mít.

Uplynuly dvě hodiny od bouchnutí dveří,
s nervozitou čeká ve svém prázdném bytě,
vždyť je to jenom holka, která každému věří,
vždyť je to jen malé, nezkušené dítě.

Svému strachu podléhá a telefon vyzvání,
místo jejího hlasu slyší jenom pípání.
Neví, co se stalo, její jméno volá,
pak se ozve: "Je nám líto, spadla z kola."

Co nejrychleji vybíhá k nemocnici, 
tam spatří svou dívku, v obvazech ležící.
Naléhá na doktory, chce zjistit, co se stalo,
když ke smrti jeho dívce zbývalo jen málo.

Rychle jedoucí auto prý vířilo noční vzduch,
řidičovo tělo sedělo za volantem, jinde byl jeho duch.
Ona na hudbu z telefonu soustředila sluch,
což ji přivedlo pod kola do bolestivých muk.

Sedí u jejího lůžka, vlasy hladí
bytosti, jejíž dokonalost ho svádí.
Že nebude chodit mu vůbec nevadí,
překonají vše, když mají se tak rádi.


Původně jsem se nechtěla uchýlit k veršům, ale jsou takovým mým záchytným bodem. Nejsem žádný poeta, vím, ale přesto mě básnění baví možná o trošku víc. Neumím tvořit příběhy plné slov. Nerada konkretizuji. A nedokážu napsat nějaký uzavřený konec. Tak snad v mém pokusu nějaký příběh spatříte a možná si i všimnete, že jsem se snažila verše ozvláštnit rozdílně stejným počtem slabik a různými rýmy... :)

Komentáře

  1. Je to krásné a máš opravdu talent! :)
    Akorát mi přišel hrozně vtipnej verš: ,,...spadla z kola." Já vím, že to není vtipný, ale do té doby to bylo takové poetické a najednou BUM, leží na zadku. Možná to je taky tím, že když se řekne, že někdo spadl z kola, většinou je to z nešikovnosti. To auto si tam nikdo nedomyslí:))
    Ale jinak opravdu moc hezké, palec nahoru (y)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, některé verše jsou opravdu ryzí poezie. :D Ale díky. :)

      Vymazat
  2. To je pěkné! :) Tedy, k tématu se to asi moc nehodí, ale napsané je to krásně. :) Tohle já nesvedu, když náhodou napíšu básničku, tak to zní asi stejně, jako když hraji na klavír. Mizerně. :D (Možná to je také důvod, proč jsem se po prvních dvou článcích sekla ve výzvě a dál to prostě nejde...Tímto se omlouvám..)
    A ty neodmlouvej, píšeš báječně! ;) :D

    OdpovědětVymazat
  3. Je to moc krásná básnička a podle mě se k tématu hodí. (Já taky místo Příběhu o vesmíru napsala báseň a nikomu to nevadilo, takže bych to moc neřešila :-)) Nejvíc se mi líbí druhá sloka. A fotka je umělecky rozmazaná. Tak to mám ráda ;-)
    Kéž by to v životě aspoň někdy bylo tak, jako v téhle básni. (Třeba je... buďme idealisti.)

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkné, i když částečně smutné ;)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat