neděle 25. ledna 2015

Propast

Stojím sama u propasti,
hledím přes ni do tvých očí.
Život není bez starostí,
když se kolem lásky točí.

Autor neznámý, fotka z galerie telefonu mé sestry.
Žiju v díře v malé zemi,
holka z vesnického těsta.
Ty procházíš ulicemi
v rušné záři velkoměsta.

Do prváku se jít chystám,
budoucnost teď hlavní není.
Maturitní ročník nastal,
celý život se ti mění.

Slovanka, dešťová víla,
slunce v srdci, mráz na šíji.
Tvá duše se narodila
daleko na Sicílii.

Mladá, zvláštní, bez půvabu,
za tím jen snílek naivní.
Ty máš výšku i postavu,
přesto jsem tvá holka první.

Miluješ biologii,
rád zkoumáš neznámé věci.
Já jsem spíš na historii,
na kulturu, cizí řeči.

Velká je hloubka propasti,
přeskočit bude chtít sílu.
Láska nás chytla do pasti,
teď v tebe musím mít víru.

6 komentářů:

  1. Ach, to vypadá na báseň o vážném vztahu... :-)
    Moc hezky jsi to zrýmovala. To kdybych měla psát básně o svých (ne)vztazích já, byla by to katastrofa, stejně jako ty vztahy.
    Hodně štěstí s přeskakováním propasti. :-)
    (a ten obrázek je naprosto úžasný :3 :-D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mé vztahy jsou zase nejisté jako rýmy, z nichž tvořím. :)

      Vymazat
  2. Vztahy některých lidí jsou jako smetí, kterými vycpáváme rýmy. :D

    OdpovědětVymazat
  3. pěkné - teď už jenom k tomu doplnit melodickou linku a hudební doprovod a paráda :)

    OdpovědětVymazat
  4. A je tu první láska a všechno, co k ní patří. Moc pěkná báseň o dvou úplně rozdílných lidech (jiná mentalita, oni jsou tak živí a my tak opatrní).Ale kdoví, co všechno se může stát! Třeba z toho něco krásného vykvete!

    OdpovědětVymazat
  5. Moc se mi líbí! :-)

    OdpovědětVymazat