neděle 31. srpna 2014

Takový to tamto

Takový to, když je Den nepřečtených knih a vy si vyberete smutnou knihu. Takový to, když je ta kniha o nenaplněné lásce (nebo spíš lásce naplněné rakovinou) jedna z nejveselejších věcí dne. Takový to, když vás zahřeje, že řidič autobusu zastavil v zatáčce. Takový to, když máte pocit, že váš táta se ztratil někde v éteru a na jeho místě stojí člověk vidící jen peníze. Takový to, když vás k psaní, do kterého se vám vůbec nechce, i když byste měli napsat tři recenze a čtyři další dlouho rozepsané články, nakonec nechtěně donutí do očí slzy vhánějící zážitek z jinak obyčejného nedělně zataženého posledního prázdninového dne.

úterý 26. srpna 2014

Co o mně vědět nepotřebujete aneb TMI Tag

Chtěla jsem psát článek o Atlantic Bridge, vypadalo to slibně, začala jsem v půl páté. Tak jsem napsala úvod a první tři odstavce a přestalo mě to bavit. No jo, plánování je na nic. Záchranné laso mi kolem krku uvázala Ailin s nominací do toho příšerného Too much information tagu. Tak abyste se nedivili, že neotravuju blogosféru, účastním se. A ne, nenajíždějte hned dolů, jestli jsem vás náhodou nenominovala. ;D

neděle 24. srpna 2014

Za některé tragédie nemůžou jen hvězdy na obloze

Tuto novelku od Jana Otčenáška jsem četla během minulých prázdnin a tehdy jsem ji ohodnotila třemi hvězdičkami. Nechápu, proč jsem jí dala tak málo, protože i přes tak trochu ohrané téma tragické lásky, kterou má vlastně už v názvu, je to nesmírně čtivý, dojemný a zároveň kouzelný příběh jedné velké lásky v malém pokojíku...

pátek 22. srpna 2014

Říkejte mi Pampeliško

To bylo takhle - jako obvykle zívám ranní nudou, přemýšlím o nesmrtelnosti chrousta, střídám papírové a blogové čtení, sem tam mi do komnaty pronikne přítomnost ostatních obyvatel domu a do toho si otevřu a přečtu článek od Iris, kterak přišla ke své přezdívce. Ona vám mě poslední dobou dost inspiruje - nejdřív jsem podle jejího chytrého nápadu při třídění vyfotila věci, s nimiž jsem se těžko loučila, pak mě zaujalo Irisino drabblování a korunu tomu nasadil článek o rozličných jmenných identitách, kde mě navíc v komentáři sama autorka postrčila k tomu, abych její nápad otupeně omámeně okopírovala a o přezdívkách, které mému já zkřížily cestu, také něco napsala. Budiž.

středa 20. srpna 2014

Tajemství jógy

Ani nevím, kdy mě začala zajímat jóga. Možná mne podvědomě okouzlila před pár lety na hodině tělocviku, kdy se nás k ní tělocvikář snažil - neúspěšně - přimět pomocí několika cviků. Také blogerka Ophelie mě svou životní filozofií podobnou té jógínské zaujala. Korunu tomu nasadilo nakladatelství Metafora, když se ozvalo, že mají na skladě novou knížku právě o tomto sportu, životním stylu, filozofickém směru a pradávném učení. 

úterý 19. srpna 2014

Once upon a midnight dreary...

Že vám nadpis článku něco říká? Nebojte, nedala jsem se na poetizování v angličtině, to jsem jen použila úvodní verš jedné z nejznámějších básní na světě. Každý z nás, když se řekne Edgar Allan Poe, si jistě vybaví právě jeho slavné dílo Havran, v originále The Raven. Už jsem o něm hodně slyšela, dokonce mám originál ve své čtečce, ale k Poeově poezii a jejím překladům jsem se zatím nedostala. Až teď se mi to konečně podařilo a já si mohla vychutnat obvyklá témata skrytá za neobvykle psanými řádky.

neděle 17. srpna 2014

Ženy v životě císaře Františka Josefa

Už zase další kniha o Františku Josefovi? Jméno tohoto císaře, které je nám z hodin dějepisu známo v souvislosti s nejdéle vládnoucím, předposledním císařem habsburské monarchie, si jistě všichni pamatujeme zvlášť v souvislosti s krásnou a opěvovanou Sisi nebo s manifestem "Mým národům", jímž vyhlásil císař válku Srbsku. V této knížce se však nesetkáme s Františkem Josefem jako s císařem, politikem a spořádaným vojákem. Autor se zaměřil především na ženy, které Františkův život ovlivnily, a s objektivním zaujetím barvitě popisuje skutečnosti v historii poměrně nedávné doby. 

pátek 15. srpna 2014

Byl jednou jeden král, král Lear

Nemohla jsem uvěřit svému štěstí, když se mi podařilo navázat spolupráci s brněnským nakladatelstvím Atlantis. Poprvé jsem si tohoto knižního vydavatelství všimla na Světě knihy, zvlášť díky milé paní prodavačce jsem si vzpomínku na stánek L-už-nevím-jaké-číslo uchovala. Také tam jsem se "seznámila", dá-li se při pětiminutovém příjemném pohovoru mluvit o seznámení, s panem Martinem Hilským, který přeložil všechna Shakespearova díla do češtiny. A nabuzena pozitivní sílou, jež z pana překladatele vyzařovala, jsem jako první možnost knihy k recenzi zvolila něco, co jsem i přes slávu díla doposud neznala. Krále Leara. Ale počkat, ten příběh něco připomíná. Já ho vlastně tak trochu znám...

středa 13. srpna 2014

Follow the star and search for the heart

Tuším, že to bylo v březnu, co do Slaného přijeli Johnny, Nizozemec a zakladatel Atlantic Bridge, Jackie, usměvavá čtyřicátnice z Ameriky s vysokým hláskem a legračním mikádem, a Amanda, náctiletá slečna rovněž z divokého západu. Byla to opravdu milá trojka a my, členové Bridgebuilders klubu, jsme měli možnost se s ní seznámit na jednom setkání. A právě tehdy jsem se poprvé dozvěděla, že existuje jakýsi festival, pořádaný každoročně v různých státech, kam se sjedou skupinky zapojené do Atlantic Bridge projektu z celého světa. A jelikož jsem jistojistě věděla, že na začátku srpna nic nemám a tušila jsem, že to bude skvělý zážitek, svou účast jsem přislíbila. Nakonec nastaly nějaké komplikace, ten měl tohle a ten tamto, takže z naší desetičlenné skupinky do Liberce, kde se letošní festival konal, jsme se vypravily jen já a Bětka, tak trochu zakladatelka naší slánské bridžbildrs skupinky.

úterý 12. srpna 2014

Knižní nej

Už dlouho mám v šuplíku, pardon, v článku ve složce "Blogové projekty a výzvy" v počítači, právě tento nápad o dvaceti tématech knižního nej. Největší, nejmenší, nejlepší i nejhorší, to všechno můžete subjektivně odhalit právě díky tomuto projektu. Nevím sice, kde se vzal, ale je to dobrý nápad. A proč se tedy nezapojit? :)

neděle 10. srpna 2014

Představy o štěstí a vztahové iluze

Nejprve mě trochu mrzelo, že jsem nestihla knížku Esej o tragédii od Knihcentra, ale pak mě zaujala anotace ke knížce Sestra a sestřička od Magdy Váňové, pro mě naprosto nové a neznámé autorky. Nemyslela jsem si, že ji přečtu tak rychle, přeci jen to ze začátku vypadalo spíše na půlměsíční čtení než na čtyřdenní skvělou rychlovku. Jenže jak to tak bývá, nakonec jsem se neodtrhla ani přes nabitý program festivalu, o kterém budu psát v některém z příštích článků.

neděle 3. srpna 2014

Co v sobě nosí krásné ženy?

Vytříbený vypravěčský styl pana Vondrušky jsem si oblíbila už při čtení knihy Ještě že nejsem kat. Když se mi naskytla možnost přečíst si jeho další novinku, Smrt ve Vratislavi, neváhala jsem a očekávala od knihy skvělý čtenářský zážitek. Jen jsem se k četbě dostala až na úplném konci července, což nebylo přesně podle mých plánů. A když se nad tím zamyslím, ono jaksi nic nevychází podle mých plánů.

pátek 1. srpna 2014

Esej o tragédii v úryvcích

Včera jsem vám slíbila, že zveřejním několik úryvků z nádherné knihy Esej o tragédii, kterou jsem jako e-knihu mohla díky nakladatelství Host přečíst téměř hned po jejím vydání. U Bastery na blogu Knihy nekoušou právě probíhá společné čtení a jeden z účastníků má možnost vyhrát jeden krásný opravdový výtisk tohoto neobyčejného příběhu. Pokud se o knize chcete dozvědět víc, můžete si například přečíst mou recenzi. A tady jsou tedy ty slíbené ukázky!