středa 28. května 2014

Souhvězdí sněžného vlka

Věnováno šestnácté iluzi


Pohlížím do tváře kouzelné noci,
nade mnou bdí hvězdný zrak vlčí,
jen zářím v opojení jeho moci,
pohlížím do tváře kouzelné noci.
Čas se zastavil, přesto se svět točí
a já usínám chráněná souhvězdím sněžného vlka.
Pohlížím do tváře kouzelné noci,
nade mnou bdí hvězdný zrak vlčí.

Usínám chráněná souhvězdím sněžného vlka,
přikrytá hebkými vlásky snů.
Se setměním na mě tichý noční život mrká,
usínám chráněná souhvězdím sněžného vlka.
Mír v duši spících lidí blaženým sněním vrká,
srdce tančí s polárním nádechem vlčí svobody.
Usínám chráněná souhvězdím sněžného vlka,
přikrytá hebkými vlásky snů.

4 komentáře:

  1. Usínáš v bezpečí
    v bezpečí fialkové noci
    v bílé noci
    v noci s černým měsícem
    měsícem vlčích očí
    očí nebe tvého nejklidnějšího spánku
    spánku snílků
    spánků zasvěcených
    spánků těch, kteří v příbězích objevili kouzlo nesmrtelnosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvé verše, ach tvé verše, proč jsou tak dokonalé?

      Vymazat
  2. Opantanosť nocou
    jest krásny pocit.
    Pochopí to každý
    kto je v moci noci...

    No dobre končím, dnes mi to veľmi neide. Slovom pekná báseň, asi si tu rozložím stan a na chvíľku sa zdržím.

    OdpovědětVymazat