úterý 27. května 2014

"Smile" ...

Protože když jsi rozsvícená, máš ve tvářích nádherné dolíčky plné kouzelných nápadů. A protože jsem bezohledně a sobecky zhasla světelný plamínek hořící na dosah našeho internetového přátelství... A protože se emocionálně nedokážu vzepřít odporové síle napsat ti.

Omluvte, prosím, kvalitu provedení a nostalgii celého dnešního výlevu. Zoufale nedokážu najít slova do toho klíčového hovoru s někým, jako je ona... A zoufale cítím, že pokud se neozvu hned, nedokážu se ozvat už nikdy. Přesto vyčkávám, nechávám poblikávat kurzor v chatovém okénku knihy tváří a přemýšlím o prvním slovu. Nechat se unášet proudem konverzace? Vychrlit na ni naléhavost, s níž jsem se k ní vždy s určitou intenzitou schovávala? Jsem bezradná. Jeden úsměv by to spravil. 
Dívám se na její fotku a přemýšlím o ní. 
...

4 komentáře:

  1. Můžu zůstat pouze vzpomínkou.. můžeš brát dopis jako rozloučení, pokud cítíš odpor odpovědět :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Necítím odpor odpovědět, ale bojím se, že bych nevěděla, co napsat. A nevím, jestli o mě ještě stojíš, jak si ten dopis vyložit... :)

      Vymazat
  2. Tuším čeho se to může týkat. A nemůžu vědět nic, než si myslet. Hodně štěstí a síly.
    .
    ... až se budeš cítit v zajetí, přečti si Doriana Graye nebo Krysaře. A nebo třeba Gatsbyho...
    ... dala bych ti přečíst svoje dávné zápisky, kdybych je měla...
    .
    Myslím na tebe.

    OdpovědětVymazat