sobota 31. srpna 2013

O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby

O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby - Catherynne M. Valenteová 
Originální název: The girl who circumnavigated Fairyland in a ship of her own making 
Počet stran: 230 
Nakladatelství: Albatros, 2012 

Říše pohádek. Nebo ne? 
Dvanáctiletá September je zvláštní dívka. Moc ráda čte, dovede opravit jakoukoliv mechaniku, má velká a neohrabaná chodidla, na levé tváři má mateřské znaménko a ze všeho nejvíc se jí líbí oranžová barva a všechno, co oranžové je - listí, čas od času měsíc, květy chryzantém a měsíčku, sýr čedar, dýně v koláči i mimo něj, pomerančový džus, meruňková marmeláda. Ví, že oranžovou barvu díky své zářivosti a náročnosti nelze ignorovat. 
A právě pro tuhle dívenku si jednoho dne přiletí Zelený vítr a na Levhartici mírných vánků s ní odlétne do Čarozemě. Do světa kouzel, zázraků a dětských snů, ale zároveň do země plné nebezpečí a nenávisti k vladařce Markýze. September se zapřísáhne, že v Čarozemi opět umožní žít tak, jako tomu bylo před vládou Markýzy. Netuší, jak těžké to bude nejen pro ni, ale i pro její přátele, wyverna Ela a marida Víkenda... 

pátek 23. srpna 2013

Letní kouzlení

Léto je zvláštní roční období. Mám ho právě pro tu zvláštnost a jedinečnost ráda, i když, možná právě proto miluji všechna roční období stejně. Každé je něčím jiné od druhého, má svůj význam a charakteristické vlastnosti. 

úterý 20. srpna 2013

Chroust v hlavě

Určitě to znáte. Každý z nás měl někdy takovou prapodivnou náladu - nejraději by vybuchl smíchy, vybrečel moře, nostalgicky si zavzpomínal a bezmyšlenkovitě vypnul, a to všechno nejlépe najednou. Život je zvláštní, ale právě proto možná stojí za to žít. Nikdy nevíte, co vás potká, co se vám stane, na koho narazíte, ale i přes tu nejistotu jdete budoucnosti vstříct. 

pondělí 19. srpna 2013

Školní

S vychladlým slunkem probouzení, 
do společnosti oblečená, 
z učebnice naučená 
a k školnímu dni vykročení. 

Ve staré židličce posezení, 
před sebou černou tabuli, 
poslouchám výklad plynulý, 
který vrstevníci neocení. 

Proč studium nemít rád? 
Lidé se na něj štítivě tváří... 
S hloupou myslí vyrůstat? 

Slyším opovržlivý smích, 
ale vždyť přece není hřích, 
že se těším do školy, na září.... 

Ano, je tomu tak. Kariol je jeden z té teměř nicotiny puberťáků, kteří mají rádi školu. Neříkám, že mám ráda psaní domácích úkolů nebo své spolužáky, ale jednoduše mě baví sedět a poslouchat... třeba dějepisářku, která umí hezky vyprávět. No jo, jsem hold trochu jiná... :) Mimochodem, kdo pozná, o jaký básnický útvar jsem se pokusila? :) 

Kariol

sobota 17. srpna 2013

Život brouka...

Dnes jsem viděla něco, inu, co mě zamrazilo. Pavouků obecně se doopravdy bojím, štítím, zkrátka je nemám ráda. A na co narazím, když fotím detaily květin? Na obrovského osminohého, zrzavého tvora, který do své velké pavučiny chytá nebohé včelky poletující kolem psího vína. Koukat se, jak je během vteřiny bodne svým jedem a následně bleskově obalí do pavučiny, není zrovna příjemná podívaná... Život brouka je tak v tomhle případě úplně špatný název, když o životě tu nemluvíme a jak známo, včela přece není brouk, ale zástupce hmyzího řádu blanokřídlých... 
Inu, takový je život... 

středa 14. srpna 2013

Dívka s pomeranči

Dívka s pomeranči - Jostein Gaarder 
Originální název: Appelsinpiken 
Počet stran: 160 
Nakladatelství: Albatros, 2012 

Vzpomínky přítomnosti. Žití minulostí. Jednoho dne se dostane do rukou patnáctiletého Georga dopis od otce, který už je jedenáct let mrtvý. Ve svém posledním rozhovoru se synem vypráví Jan Olav nejdůležitější příběh svého života, který je podle jeho názoru pro syna důležité znát. A tak píše o dívce s pomeranči, o svých marných pokusech najít ji i o jejich společném žití a o svém nejlepším příteli - o malém Georgovi. Skrze počítačem napsané stránky pokládá svému synovi zajímavé otázky o lidské existenci, na které je odpověď těžké najít, natož vykřiknout během chvilky. 

neděle 11. srpna 2013

Malé kotě

Jistě si vzpomínáte, jak jsem v nedávném článku psala o malém černobílém koťátku, které jsme si přesně před týdnem, v neděli 4.srpna, vzali domů. Ačkoliv jsem malinkou kočičku jmenovala jako slečnu Jane, nakonec je to prostě Máša - po babičce (naší bývalé kočce, jejíž kotě jsme dali tátově známé a ona nám koťátko své kočičky Žofky dala na oplátku). Především proto, že Jane je jednoslabičné a špatně se to volá. A navíc je babičce tak podobná - dokonce má i tu srandovní ťupku na čumáčku, jako jediné z ostatních pěti koťat. 


Takže, představuji vám malou Mášu (mladší)! 

pátek 9. srpna 2013

Bouřlivá


Tichý vítr mi cuchá vlasy, 
ochlazuje se horký vzduch 
a uprostřed nebeské krásy
se tvoří šedě pochmurný kruh. 

Náhle se nade mnou rozpínají 
oblaka smutně zbarvená, 
dech se mi okouzlením tají, 
zůstávám, leč jsem znavená. 

Mám chuť obejmout mraky bledé,
barevné jako mé pocity, 
zrcadlím se v té zoufalosti šedé, 
můj svět je jí celý pokrytý. 

Alespoň něco tady existuje, 
k čemu se můžu přiklonit. 
co v oblacích jen tiše pluje, 
postrádá záři, nezná smích. 



Cítím se často jako bouře, 
melancholicky unavená. 
Plná hořko-sladkého kouře, 
do beznaděje polapená. 

Tiše se k lidem přibližuji, 
často přijdu bez povšimnutí,
jen náznaky se prozrazuji, 
ostatní se mi oddálit nutí. 

Jsem nevyzpytatelně stejná, 
kdy ozvu se, leží ve hvězdách. 
Kdy udeřím, budu neochvějná, 
kdy nechám tě v klidných snách. 

Někdy jsem prudká, nerozumná, 
někdy tichá a vyčkávám. 
Jsem jako bouře rozporuplná, 
já bouřlivou povahu mám. 

Kariol

čtvrtek 8. srpna 2013

Tajemná země Rondo

Dnes se vás pokusím navnadit do putování po kouzelné zemi Rondo, která se vám během tří velkých knižních dobrodružství určitě zalíbí. Ano, všechny tři knížky vám představím najednou, neboť na sebe navazují a společně jsou prostě úplné, stejně jako jiné ságy. 

"Otoč klíčkem pouze třikrát. Nikdy neotáčej klíčkem, dokud hudba hraje. Když hudba hraje, nikdy skříňku nezvedej. Nikdy nezavírej víko, dokud hudba nedohraje." 

pondělí 5. srpna 2013

Letní bytí

Už je to nějaký pátek, co jsem se neponořila do vzpomínání. Inu, také nebylo moc na co. Ale v posledním týdnu se několik věcí, které stojí za zapsání do neoficiálního deníčku přístupného všem.