neděle 1. září 2013

Týden výletový

Už dlouho si plánuji zapojení se do tohohle ušlechtilého, byť těžce splnitelného projektu slečny Lenky, ale až teď se odhodlávám začít. Už i Ebolin nebo Cielin chtěly zasvětit neděle do sedmi radostí uplynulého týdne, ale to už je dávno. V posledním týdnu jsem zvažovala, jestli se zapojit do tohoto projektu, nebo jeden článek v týdnu věnovat projektu 365, kterého se účastní například Vendy nebo Lúthien


Nakonec volím (ne)malé radosti a to z několika důvodů - musím se naučit být za svůj život vděčná. Zjistila jsem, že si pořád stěžuji a to chci napravit. Zadruhé - radosti se (snad) v tom týdnu najdou, ale pořizovat každý den fotku, vystihující můj den, to bych asi neuměla. Těžko říct. A zatřetí - plně jsem se rozhodla až po povídání si s Annikou a Luné. Annika mne navnadila tím, že je to opravdu výzva výzev, neboť je někdy neuvěřitelně těžké dát všech sedm bodů dohromady. A Luné mi zase dodala odvahy svými povzbuzujícími slůvky. Děkuji! :) Tak, začíná moje velká výzva! :)  

1. Ačkoliv pro mne čísla na tabulce návštěvnosti Toplist nejsou tolik důležitá, udělalo mi radost, že během prázdnin, zvlášť během posledního týdne srpna, vzrostl průměr o dobrých deset jednotek. A i když sem třeba spousta lidí zavítá jen náhodně, věřím, že alespoň polovina z těch čtyřiceti lidí si mé blábolivé články čte, což je taky povzbuzující. 

2. Zvláštní nostalgie mě přepadla při třídění obsahu velké krabice, která dlouho ležela pod postelí. Schovávám v ní všechny dopisy, přání, pohledy a věnování od mých přátel, pohledy od Marie Brožové, dopisní papíry a obálky, poštovní známky a spoustu dalších nezbytných zbytečností. :) 
Pročítala jsem si mé první řádky s kouzelnou Luné, tehdy ještě Kakaovou princeznou nebo Šeříkovou vílou. Usmála jsem se nad pozdravy posílané mamkou na skautský tábor z roku 2009 a zavzpomínala si na minulé prázdniny, kdy jsem si ještě psala se spolužáky. Taky jsem si dala dohromady svou malou, avšak hýčkanou sbírku obrázků od pastelkové víly Marie Brožové. 

3. Týdnem výletovým jsem první příspěvek do roční výzvy nazvala i díky mému setkání s královnou bílých růží, s Annikou. Sešly jsme se v pátečních odpoledních hodinách na Staroměstské, odkud jsme se vydaly na poměrně dlouhou, byť krásnou procházku po Praze. S Annikou jsem si konečně po dvou měsících naprosté domácí nudy popovídala, zasmála se a navíc mne má starší kamarádka provedla po pražských ulicích, kudy já bych jinak kvůli svému naprosto nefungujícímu orientačnímu smyslu nešla. Ale jelikož jsem nafotila spoustu fotek a celý náš srazík pokládám i za příjemný prázdninový výlet, brzy o tom napíšu dlouhý článek. ;) 

4. Zřejmě mám nějaký (zlo)zvyk dohánět všechno na poslední chvíli. Nicméně jsem na sebe pyšná, že jsem dokázala dodělat všechny své prázdninové povinnosti do školy, mezi které patřilo doplnění asi 30 knížek do čtenářského deníku a určení nejméně 25 druhů volně rostoucích květin coby výplň mého foto-herbáře. Zdá se to jako snadný úkol, ale i tak mi to zabralo víc než půl dne - ovšem stálo to za to. Až budeme muset herbář či čtenářský deník odevzdat, budu si vklidu nicnedělat, zatímco ostatní se začnou opožděně shánět po posledních květinkách nebo budou narychlo stahovat obsahy knih z wikipedie, neboť o prázdninách nic nečetli... :) 

5. Ačkoliv mám hudbu ráda a dovoluji si tvrdit, že hudební sluch alespoň na jedno ucho mám, nejde mi zpívání. Ne, že bych snad zpívala falešně, to popře každý, kdo mě slyší, i ladička, která to snad pozná, ale mám takový špatný hlas na zpívání. A navíc se bojím zpívat veřejně. I přes to si doma čas od času zazpívám své oblíbené písničky na KaraokeParty.com. Tenhle týden se mi ale nějak dařilo - těžko říct, jestli se lepším, nebo se mi porouchal mikrofón, ale čísla dosaženého počtu bodů za můj zpěv značně vzrostla. Konkrétně u písniček My Heart Will Go on, Bring Me To Life a Hello. Neměla bych se chlubit, ale proč nezmínit zrovna tuhle radost, která radostí doopravdy je. :) 

6. Nečekala jsem, že mě bude knížka Šifra mistra Leonarda od Dana Browna tak bavit. Naše češtinářka nám tvrdila, že na tenhle titul si máme počkat, že bychom to nepochopili. To se mě dotklo, protože nesnáším, když mě někdo hází do stejného pytle s mými spolužáky. Knížku jsem si opatřila z knihovny a začetla se. A že jsem se opravdu začetla, stránky se čtou lehce, Dan Brown má neuvěřitelné psací schopnosti a i když už teď jsem zapomněla spoustu jmen, letopočtů či teorií a vysvětlivek, naprosto příběhu rozumím. A to je taky radost, že jsem předčila nejen svá očekávání. :) 

7. Posledním střípkem prvního radostného týdne je výlet (ano, výletový týden ;)) do Lužan u Přeštic. Konkrétně do zámečku Josefa Hlávka, slavného českého architekta, stavitele a mecenáše, mezi jehož známé stavby patří například rezidence řeckokatolického biskupa v Černovicích v Bukovině či Hlávkovy koleje v Praze. I o tomto kouzelném výletu na zámeček, který je otevřen veřejnosti jen jednou, dvakrát do roka, se chystám napsat samostatný report. ;) 

Tolik z mých týdenních radostí. Jsem možná cvičená opička, ale nápad Anniky přidat si ke každému týdnu písničku mě zaujal. Sice mi sama myslitelka prozradila, že si tím na sebe ušila opravdovou boudu, neboť vybírat vhodné písničky je vážně těžké, ale já věřím, že to zvládnu. :) Tenhle týden jsem toho moc neposlouchala z důvodu záhadného zmizení sluchátek. Ale i přes to mi v počítači nejvíc vyhrávala Evanescence. A právě proto přidávám jednu z mnou často poslouchaných písniček. :) 

Krásný první školní/zářijový týden! :) 

Kariol

Žádné komentáře:

Okomentovat