O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby

O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby - Catherynne M. Valenteová 
Originální název: The girl who circumnavigated Fairyland in a ship of her own making 
Počet stran: 230 
Nakladatelství: Albatros, 2012 

Říše pohádek. Nebo ne? 
Dvanáctiletá September je zvláštní dívka. Moc ráda čte, dovede opravit jakoukoliv mechaniku, má velká a neohrabaná chodidla, na levé tváři má mateřské znaménko a ze všeho nejvíc se jí líbí oranžová barva a všechno, co oranžové je - listí, čas od času měsíc, květy chryzantém a měsíčku, sýr čedar, dýně v koláči i mimo něj, pomerančový džus, meruňková marmeláda. Ví, že oranžovou barvu díky své zářivosti a náročnosti nelze ignorovat. 
A právě pro tuhle dívenku si jednoho dne přiletí Zelený vítr a na Levhartici mírných vánků s ní odlétne do Čarozemě. Do světa kouzel, zázraků a dětských snů, ale zároveň do země plné nebezpečí a nenávisti k vladařce Markýze. September se zapřísáhne, že v Čarozemi opět umožní žít tak, jako tomu bylo před vládou Markýzy. Netuší, jak těžké to bude nejen pro ni, ale i pro její přátele, wyverna Ela a marida Víkenda... 


Je pravdou, že bych na tuhle knížku dřív nebo později narazila. Jsem však moc, opravdu moc vděčná Fée, která mi ji doporučila. Na seznam knížek, které si chci přečíst, jsem si ji tedy po přečtení Féeiny recenze a doporučení přidala, ale měla jsem dost rozečtených příběhů, takže Čarozem upadla v zapomnění. Tedy, až do té doby, než jsem šla s mamkou kolem knihkupectví, v jehož výloze byla slevněná zářivě červená knížka s dlouhým názvem vystavená. Uprosit mamku nebylo až tak těžké, jak bych si myslela, a proto se kolem května objevila v mé knihovničce. 

I přesto jsem se k ní však dostala až na přelomu července a srpna, neboť jsem dočítala sérii Tajemná země Rondo a jiné knížky vypůjčené z knihovny nebo vlastní. 

Zprvu jsem nevěděla, co si myslet. Fée mi ji vřele doporučovala, tvrdila, že se jí moc líbila, ale já jsem nechápala proč. Začátku vyprávění zkrátka nejde asi porozumět, nebo ta schopnost možná chybí jen mně. Nicméně mi na prvních stránkách připadal děj moc rychlý, neuvěřitelný, nepromyšlený, pohádkový, příliš jednoduchý, popsaný suchými slovy a postaven do vět, ve kterých se objevovaly zvláštní fakty o hlavní hrdince, September. 

Tenhle pocit mi z hlavy rychle vyhnalo udivení, když jsem se na Levhartici mírných vánků, společně se Zeleným větrem a September, dostala do kouzelné, ale zároveň nebezpečné Čarozemě. Nejenže jsem žasla nad novým, kouzelným světěm, ale i vyprávění autorky mi náhle přišlo živější, propracovanější, barevnější. Na scéně se objevovala podivná místa, tvorové se zvláštními jmény a taky nesmyslná čarozemská pravidla. I September se mi zdála příjemnější, než na předchozích stránkách. 

A ani udivení nezůstalo dlouho. Poté, co jsem se ocitla v Čarozemi a společně se September jsem ji obeplula během několika letně zamračených odpolední, jsem byla ohromená. Okouzlená a naprosto nadšená z knížky, kterou držím v rukou. 

Je pravdou, že Čarozem trochu připomíná Říši divů od C.S.Lewise nebo zemi Oz od L.F.Brauma, ale to nic nemění na výjimečnosti příbehu. September se do Čarozemě i z ní dostala dobrovolně, i své poslání si sama vybrala, žádné předurčení v Čarozemi neměla. 

Knížku bych vřele doporučovala všem, kteří se nebojí číst fantastické, trochu pohádkové a přesto okouzlující příběhy. Protože to knížka O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby dozajista je! :) Pěkné jsou i ilustrace od Any Juan, které mi představu o September nebo jiných postavách sice mnohdy kazily, ale i tak se do knížky hodí. :) 

Mé hodnocení: ★ ★ ★ ★ ★ 

KNIHY V MÝCH MYŠLENKÁCH: 
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu? 
Na doporučení blogerky Fée. 

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným). 
Zrádná pohádka. 

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem). 
Odhodlání. 

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být. 
Se September bych se možná dokázala ztotožnit. Když se nad tím zamyslím - taky ráda čtu, nejsem zrovna jak z obálky módního časopisu a mí vrstevníci mě moc neberou. Pravda, nejsem ulítlá na jednu barvu, už vůbec ne na oranžovou, ale to je vedlejší. Nicméně být September bych, i přes zajímavost toho bytí v příběhu, být nechtěla. Mnohem víc mě fascinuje marid Víkend, se kterým se September spřátelí. 

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno pozitivum. 
Pozitiv je na téhle knížce dost. Kouzelný příběh, nové originální bytosti, jako je wyvern, velocypédy, púky, zcela výjimečně popsaná smrt a spousta dalších. A kromě toho se mi líbí jedna pěkná myšlenka a sice, cituji z knihy "Moje paní říkávala, že člověk nikdy není úplně nahý, pokud sám nechce. Říkávala, že i když odložíš každičký kousek oblečení, pořád ještě máš svá tajemství, své příběhy, své skutečné jméno. Když se člověk před koupáním vysvleče, to ještě není nahý, ne úplně. To jen ukazuje svou kůži. A lišky a medvědi mají taky kůži a nestydí se, takže ani já se nemusím stydět." (str.59). 

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav. 
Negativem by mohl být autorčin styl psaní. Příběh se mi líbil moc, chválím za nápad, ale zároveň některé pasáže bych nejraději přepsala jinými slovy. Nu což, co je psáno, to je dáno. :) A druhým, avšak malým negativem, již zmíněným, jsou ony ilustrace, které mi i přes svou nápaditost jaksi kazily pohled na věc. :) 

Kariol

Komentáře

Oblíbené příspěvky